Luxusní důchod pro lidi na dávkách? MÝTUS! Vyvracíme fámy, kterým možná věříte i vy
Na Žurnál servis se e-mailem se obrátila posluchačka, která si chtěla ověřit zprávu, kterou slyšela: totiž že lidé, kteří dlouhodobě nepracují a jen pobírají sociální dávky, dostanou důchod vypočtený z částky odpovídající průměrnému platu. Jestli to tak opravdu je, na to jsme se zeptali Aleny Zieglerové z Agentury pro sociální začleňování.
„Není to pravda a je otázka, jestli budou mít vůbec nějakou penzi,“ vysvětlila Zieglerová. Pro nárok na důchod totiž nestačí, aby byl člověk starý – musí také splnit některé další podmínku: počet odpracovaných let.
„Podle počtu let, kdy si člověk platí pojistné – buď sám, nebo za něj pojistné odvádí zaměstnavatel – lidé buď na starobní důchod nárok získají, nebo ne. A opět platí, že je tu určitá hranice, kolik let to minimálně musí být. Kdo by chtěl získat důchod letos, musí doložit, že odpracoval 31 let, po roce 2018 to bude dokonce 35 let,“ vysvětluje Zieglerová.
Stát sice uznává určitá období v lidském životě, po která člověk objektivně nemůže pracovat, a započítává tyto doby jako by byly odpracované, je to však velmi omezený okruh situací. Jde například o studium (započítává se jen doba nad 18 let věku, maximálně 6 let), péči o dítě do 4 let nebo o osobu zdravotně postiženou či jinak závislou na péči – například o seniora. Z doby evidence na úřadu práce se započítávají řádově měsíce, maximálně několik let.
I když některá období, kdy člověk nepracoval, se do důchodu započítávají – typicky studium na vysoké škole nebo rodičovská dovolená – rozhodně to nebude stačit na penzi člověku, který dlouhodobě pobíral jen dávky, a případně si přivydělával prací, ze které se za něj neodvádělo důchodové pojištění.
„Doba evidence na Úřadě práce, která je podmínkou pro výplatu dávek, se započítává jen za dobu, kdy má člověk nárok na podporu v nezaměstnanosti (typicky 5 měsíců) nebo podporu při rekvalifikaci, bez tohoto nároku pak maximálně ve výši 3 let. Pokud však je člověk nezaměstnaný před dosažením 55 let věku, pak se mu do důchodu započítává pouze 1 rok mimo dobu vyplácení podpory, celkem tedy maximálně 1 rok a pár měsíců navíc,“ uvádí Zieglerová.
Lidé, kteří jsou dlouhodobě závislí na sociálních dávkách, proto s penzí ve stáří nemohou počítat – a to se žádnou, nejen z takovou, která by byla odvozená z průměrné mzdy. I v důchodovém věku tak budou pobírat pouze sociální dávky, které jsou oproti penzím podstatně nižší.
Šíří se i další mýty
V Agentuře pro sociální začleňování znají i další domněnky, které se vztahují k lidem dlouhodobě závislým na dávkách. Šíří se často po sociálních sítích nebo e-mailem, a společné jim je to, že jsou zcela nesmyslné.
Jak poznat hoax s nesmyslným tvrzením
- v předmětu mají několikrát uvedeno „fwd“ neboli „přeposláno“
- začínají výzvou „Sdílejte!“ nebo „Tohle se fakt stalo! Neuvěřitelné!“ a podobně
- často chybí autor zprávy nebo jde o osobu fiktivní, kterou nelze dohledat (dochází ale i ke zneužití jmen skutečných osob)
- občas nechybí fotka (klidně upravená ve photoshopu), aby to vypadalo opravdověji
„Neplatí u lékaře a mají léky zdarma“: Tento mýtus byl zvláště populární v době, kdy se platily poplatky u lékaře; ty ovšem byly z většiny od 1.1.2015 zrušeny. Platí se jen za pohotovost 90 Kč, osoba s max. 30 dní starým potvrzením o tom, že je v hmotné nouzi, nemusí poplatek platit. Doplatky za léky nebo volně prodejné léky však i lidé pobírající dávky platit musí.
„Dávky nebo ukládané tresty se liší podle barvy pleti – tzv. dvojí metr“: Žádný český zákon nepřipouští odlišné posuzování nároků či práv podle národnosti nebo etnického původu.
„Jízdné v MHD nebo koupaliště zdarma“: Tento mýtus se šířil například v Mostě, ředitelé dopravního podniku a technických služeb provozujících mostecké koupaliště ho ovšem vyvrátili. Jejich vyjádření je možné si přečíst na takzvaném hejtomatu věnovaném vyvracení podobných mýtů.
Pokud se k člověku dostane podobné „šokující“ vyjádření, je dobře, aby si ho na zmíněných stránkách prověřil – případně, pokud ho zde nenajde, ho iniciativě Hatefree poslal a nechal ho prověřit.
„Na šechny mýty, které občané on-line pošlou, necháváme reagovat povolané lidi z ministerstev, policie nebo jiných úřadů, kteří se danou problematikou přímo zabývají,“ uzavírá Zieglerová.
