Ludwigsburg – švábské Versailles
Würtembersko patřilo vždycky k nejbohatším německým zemím. Přesto muselo dlouho čekat, až se stane královstvím. Nakonec to zařídil císař Napoleon, který würtemberským vévodům, stejně jako bavorským a saským, daroval královskou korunu. Fridrich I. Würtemberský se díky tomu stal největším králem, jaký kdy žil. Měřil totiž přes dva metry a vážil dva metráky. Většinu svého života strávil tento obr v královském hermelínu na zámku Ludwigsburg nedaleko Stuttgartu.
Přezdívá se mu švábské Versailles, je jedním z největších a nejkrásnějších barokních paláců v Německu. Se 452 místnostmi, dvěma kostely a divadlem patřil k největším evropským dvorům své doby. Pojďme poodhalit některá tajemství tehdejších panovníků.
Ujímá se nás komorník Johann. „Mojí úlohou je starat se o oblečení panovníka a chystat mu šaty na další den. Obvykle se převlékal tak čtyřikrát denně,“ líčí. Zámek nechal postavit roku 1704 würtemberský vévoda Eberhard Ludvík pro svou milenku Wilhelminu von Grävenitz.
„Nemohly chybět ani tajné chodby a byly tu i takové, kterými chodili jen sloužící,“ pokračuje Johann. Würtemberští vévodové a králové podobná zákoutí potřebovali. „Třeba vévoda Karel Evžen měl neuvěřitelné množství metres. Dokonce zavedl na dvoře pravidlo modrých střevíčků, aby rozlišil, které dámě nebo služebné už věnoval pozornost a které zatím nikoli,“ přidává další pikantnosti průvodkyně Annemarie.
„Měl údajně až 200 nemanželských dětí a přitom nezanechal žádného legitimního následníka trůnu. To je úplně neuvěřitelné,“ poznamenává. Z jednoho z nádherně vyzdobených sálů se ozývá dobový zvonek. Míříme do jídelny – místa, které si užíval především první würtemberský král Fridrich I.
Nebyl to nijak výrazný panovník, pokud se to ovšem dá říct o dvoumetrovém a dvoumetrákovém obrovi. Ve své době byl oblíbený. Jeho poddaní byli pyšní na to, že mají tak velikého krále. Dnes je jeho mohutná postava spíše předmětem ironických narážek, které průvodci dávají k dobru.
Podle Annemarie zkonzumoval Fridrich třeba 70 porcí čokolády za měsíc. V jídelně si královskou čokoládu teď dopřávají malé děti. Narozeninová party v královských kulisách je jednou z možností, jak lépe poznat život předků.
„Máme pestrou nabídku. Děti si tu mohou stavět královskou říši, převlékat se, hrát si v korunním sále nebo třeba i v královské posteli,“ popisuje průvodkyně. Děti jsou nalíčené, v barokních parukách i dobovém oblečení. Na barokních židlích způsobně posedávají.
Chlapec je král, děvčata princezny a jiný mladý muž zase oficír. „Bylo to veselé, člověk může vidět, jak se tenkrát žilo,“ pochvalují si děti. „Děti se takhle hodně naučí a zapamatují si krále a vévody lépe než jen prohlídkou jejich portrétů v galerii,“ říká jejich učitel.
Zatímco dospělým návštěvníkům utkví v paměti především vévoda Karel Evžen, jeho metresy a dvě stě levobočků, dětem se nejvíce líbí velký král Fridrich. Nikdo v Evropě neměl většího.
A pokud jde o historii, podle které byl würtemberský král spíše mdlého rozumu, je pravda, že mu královský titul přidělil Napoleon. Po jeho pádu však už královská koruna ve Würtembersku i přes odpor Habsburků zůstala. No, nebyl to velký král?
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ŽIVĚ: Fotbalisté udolali Dánsko až na penalty. Svěřenci trenéra Koubka slaví postup na mistrovství světa
-
Trump musí dočasně zastavit výstavbu tanečního sálu Bílého domu. Zboural kvůli němu východní křídlo
-
‚Samozřejmě, uděláme pro to vše.‘ Unikl záznam hovoru šéfů ruské a maďarské diplomacie
-
Máme málo žen ve věku, kdy obvykle rodí děti. Etničtí Češi v podstatě vymírají, říká sociolog Kostelecký
