Lubor Tesař: Lance Armstrong dal naději spoustě lidem

Už od pondělka bylo jasné, že se dnes v noci svět dozví něco definitivního o ještě nedávné ikoně vrcholové cyklistiky a sportu obecně. V talk show Oprah Winfreyové přiznal sedminásobný vítěz Tour de France Lance Armstrong, že užíval zakázané podpůrné látky, tedy doping. Nečekané a překvapivé bylo to, že přiznal, že bez dopingu by nedosáhl vítězství ani na jediné z Tour a že vlastně celá jeho vrcholová kariéra byla jedna velká lež.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vítejte u Dvaceti minut Radiožurnálu, přeji dobré odpoledne. Dnes je mým hostem ve studiu Českého rozhlasu bývalý vrcholový silniční cyklista, kromě jiného olympionik a také medailista z mistrovství světa Lubor Tesař, dobré odpoledne.

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jste překvapen?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Tak jsem překvapen, že to, že to bylo až takové, až tak zlé, jak to v podstatě Armstrong podal. Samozřejmě mohli jsme něco tušit nebo lépe řečeno, člověk když se na to díval jakoby i zevnitř i z povzdálí potom, tak věděli jsme že Armstrong měl ty možnosti, už díky té své indispozici, tak určité zakázané látky v podstatě do se sebe víceméně dostávat musel, jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte na mysli tu rakovinu v polovině 90. let a chybějící jeden z hormonů?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Přesně tak, přesně tak, no. Takže jakoby v tu chvíli, v tu chvíli on tu výhodu získával. Myslel jsem nebo domnívali jsme se, že on jenom v podstatě maximálně využil té své indispozice k tomu, aby mohl být co nejlepší. Ale že to bylo až tak, až tak strašidelné, to si myslím, že překvapilo, překvapilo asi většin, většinu z nás, no.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je něco z toho co Armstrong, minimálně v tom prvním dílu. Protože u Oprah Winfreyové bude ještě v noci z dneška na zítřek vysílán další díl, ale ten první díl asi byl plný, řekněme těch velkých přiznání. Je něco, co vás z těch jeho přiznání opravdu překvapilo?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Tak mě překvapilo to, že, že v podstatě to opravdu byl, bylo, bylo až tak úplně systémové, jo. Nebo, nebo lépe řečené, že v podstatě přiznal, že nebo já nevím nebo nechci říct, nebo nebudu říct, nemůžu říct že přiznal, ale v podstatě spekuloval o tom, že vlastně by nevyhrál jedinou Tour bez toho. Spekuloval o tom, že v podstatě prvních 20 lidí na tý Tour něco, něco, něco v sobě mají. Tak to mně přišlo jako strašidelné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jak se vám to poslouchá jako bývalému špičkovému cyklistovi?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
No hrozně, no. Jako samozřejmě to celé vzniklo v podstatě v roce 94, kdy nebo 95, když se spojil vlastně profesionální peloton s amatérským.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A co se tehdy stalo?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Stalo se to, že ten trh vlastně těch profesionálních cyklistů se přesytil, přišlo spoustu mladých, řeknu samozřejmě nadějných, ale i méně nadějných, ale ochotných za jakoukoliv profesionální smlouvu závodníků z východu. Ale nejenom z východu, ale i ze západu dneska je to, jo. Prostě stalo se, stalo se to, co se stát v podstatě muselo, jo. Ten, ten profesionální systém, který vlastně fungoval tak, že vždycky když přišel někdo mladý, nadějný, tak si ho vytáhli do toho profesionálního týmu, vyzkoušeli ho. V podstatě dá se to, dá se to krásně jakoby naznačit na, na našem nejlepším silničářovi Romanu Kreuzigerovi. Takhle to vždycky fungovalo, jo. Prostě vytáhli si mladého závodníka, u kterého cítili nějaký potenciál, vyzkoušeli ho, dali mu čas, aby se prostě připravil, aby rostl. A když přesvědčil, tak ho samozřejmě ti profesionálové mezi sebe přijali, jo. Samozřejmě mluvilo se vždycky o tom, že nějaký ten doping v tom profesionálním pelotonu byl, i proto nějakým způsobem byly, byly problémy s tím, aby profesionálové startovali na olympijských hrách a tak dále dlouhá léta. Ale v podstatě když se tenhle ten peloton spojil, tak tohle všechno přestalo platit, jo. Byli prostě závodníci, kteří prostě pro tu, řeknu smlouvičku, kterou, kterou v profesionálním pelotonu nezískali, byli ochotný udělat cokoliv. V podstatě všechny ty nepsaný pravidla, který, který do tý doby platily, tak šly pryč a tím viníkem, jediným viníkem za tohle v podstatě Mezinárodní cyklistická unie, UCI.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Že dává vůbec ten prostor pro to, aby prostě byla ta nabídka, které se potom špatně odolává?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Ne v podstatě dává, udělala, veškerý její rozhodnutí od této doby byla víceméně jenom špatná, jo. Byla jenom limitující pro cyklisty, nějakým způsobem omezující pro vlastně i pořadatele. Pro všechny jenom, jenom, jenom v podstatě diktovala a určovala co a jak se může a ve finále dneska se dozvídáme, že vlastně i kryla, kryla ty podvody, ve kterých se prostě podílejí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V zájmu pokračování toho sportu.

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Tak nějak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak vy vlastně na Lance Armstronga vzpomínáte? Protože pokud se nepletu, tak vy jste se s ním na začátku 90. let na některých závodech potkal. Vy jste byl ještě amatér tehdy.

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Tak v podstatě my jsme se "potkali", ale nepotkali na mistrovství světa v roce 93. Já jsem byl třetí v amatérech, Ulrich tenkrát vyhrál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To bylo v Norsku.

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Ulrich tenkrát vyhrál a on den poté vyhrál profesionály, ale to já už jsem byl na cestě domů, takže, takže jsme se v podstatě nepotkali. Nicméně samozřejmě potkávali jsme se na nějakých závodech venku, ať už to bylo v Německu nebo i tady na Václavském náměstí v Praze. Jakoby pro všechny to byla taková prostě ikona, že jo. Jako člověk, kterej dokázal překonat něco, ale ani bych neřekl jakoby že jsme k němu vzhlíželi, že něco překonal a že je sedminásobnej vítěz Tour de France. Spíš jsme to brali tak, že je ikona pro nás protože dal vlastně šanci, dal naději prostě spoustě lidem, kteří, kteří se dostávali do beznadějných životních situací, co se týče své nemoci, že jo. A to si myslím, že bylo to nejpodstatnější asi, ale těžko říct, jak teď ti samí lidé na něj, na něj budou nahlížet a...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já sám jsem se díval na tu knížku, kterou on napsal po svém boji a o svém boji s rakovinou, tak jsem na ní tak po tom dnešním zhlédnutí té Oprah Winfreyové hleděl a říkal jsem si, jestli se náhodou ten můj přístup k té knížce trošku nemění. Ale na druhou stranu, ona popisuje trošku něco jiného než potom bylo celých těch 7 let na Tour de France. Na druhou stranu, tak jak to popisujete pane Tesaři, není překvapující to, že on vystoupil, to samotné vystoupení a že to takhle v celé šíři řekl. A je méně možná překvapivé to, co řekl? To znamená, není to tak jako latentně vůbec přítomno v tom, že prostě ta vrcholová cyklistika v sobě má nějakou část dopingu?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Já vám to řeknu asi takhle. Dneska jsem si zabrousil na jednu cyklistickou diskuzi nejmenovanou a objevovaly se tam názory, jak prostě nejde bez dopingu objíždět prostě 30 tisíc kilometrů ročně a házet oštěpem 80 metrů a tak dále. Já si myslím, že všechno tohle, jde jo. Jako když si sednu na kolo a objedu prostě 200 kilometrů denně, tak těch 30 tisíc kilometrů ročně mám bez problémů, můžu mít 40 tisíc kilometrů. Otázka je samozřejmě, ty kilometry jsou kvalitní, otázka další, ty profícký kilometry, tak jsou téměř z poloviny závodní. Jo, takže je to úplně o něčem jiným. Ale já si myslím, že není, není jakoby problém jenom o tom nebo jenom o té cyklistice, jenom o té profesionální cyklistice. Trošičku odbočím, vrátím se zpět, že jo k doktoru Fuentesovi a k té aféře, kdy vlastně cyklistika začala být tím dopingovým sportem, tím největším dopingovým zlem mezi sporty. A na seznamu doktora Fuentese bylo 200 jmen, všichni to ví, celej svět to ví, všechny bulvární deníky, všechny noviny, všechny televize to věděly. Zveřejněno bylo 46 cyklistů, kterým těm doping nebyl ale prokázán, jo. Ale všichni byli zveřejněný, všichni byli odstavený z Tour de France, vlastně ze svýho vrcholnýho závodu, na kterej se tři čtvrtě roku chystali, jo. A i když někteří poté byli nějakým způsobem omilostněni a nebo nebyli, někteří ne, tak se nikdo nevracel a nikdy nevrátil k tomu, kde je těch dalších 154 jmen, kdo tam byl na tom seznamu. Jako nebudeme si nalhávat, nebylo tam asi, a teď se nechci nikoho dotknout, nějaký fotbalový sdružení tady na návsi, že jo, jo. Tam se jednalo o vrcholný a špičkový sportovce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takže máte pocit, že i to téma dopingu je ještě ke všemu používáno ve sportovní politice jako nějaký nástroj.

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Tak, tak. A když už jsme u té politiky, tak mi vlastně připadá další příměr, jo kdy opravdu to je to, co mě šokovalo asi trošičku jakoby nejvíc tam na tom, na tom jeho přiznání, že on přiznal, že mu to nepřišlo divný, jo. Ale na druhou stranu komu dneska z těch našich vrcholných politiků přijde divný, že sedí prostě v 5 dozorčích radách, že za to pobírá peníze, o kterých se prostě tady většině národa ani jakoby nezdá a vlastně nic nevykonávají že jo pro tu republiku, jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Bývalý vrcholový silniční cyklista Lubor Tesař je dnes hostem Dvaceti minut a mluvíme o tom velice širokém a velkém přiznání sedminásobného bývalého sedminásobného vítěze Tour de France Lance Armstronga. Přemýšlel jste pane Tesaři nad tím, proč se Lance Armstrong rozhodl právě teď to takhle všechno říct?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
To je to, co mě zaráží. Já si nedokážu, samozřejmě nějakým způsobem znám pár lidí, ne přímo z jeho bezprostřední blízkosti, ale jelikož se mezi cyklisty pohybuju, tak různé spekulace jsou. On vlastně ve svý podstatě začínal jako triatlonista a k tomu triatlonu se vrátil vlastně po skončení svý kariéry. Bylo vidět, že ho to hodně baví, že se tomu hodně věnuje a že by asi ještě nějaký závod v tom triatlonu chtěl jet. Takže to je jedna z těch spekulací, že si třeba myslel, že ho omilostní i když se přizná a že nějakým způsobem bude moct závodit alespoň v tom triatlonu. I když mně to přijde jakoby asi spíš hloupost, jo. Ale druhá věc co mě napadá je ta, že se opravdu rozhodl jednak zamést si před vlastním prahem, aby mohl prostě s čistým hledím žít další život a za druhý, možná pomoci té cyklistice, aby se opravdu mohla změnit od základu, jo. To znamená, jestliže, jestliže UCI a čelní představitelé UCI věděli o čem to je a jak to je...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tedy Mezinárodní cyklistické federace.

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Mezinárodní cyklistické federaci, přesně tak, a kryli vlastně celej tenhle ten podvod, tak ty členové tam jsou pořád, že jo, jo. A pokud se ten Armstrong nepřizná, tak se nic neděje a jedeme dál prostě, nic se neděje, že jo, oni nikomu nic vlastně nedokázali.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já nechci podobně spekulovat, ale v tom rozhovoru padla jedna zajímavá věta a ta věta zněla, teď to budu parafrázovat, kdy Lance Armstrong říká, jsem připraven spolupracovat s oficiálními činiteli v cyklistice i v USADE, což je ta Americká antidopingová agentura. Tak nemůže to být prostě, řekněme určitá výměna, určité vysvětlení toho, proč to teď v takové šíři říká a možná je to tak, že je to namířeno nakonec proti samotným činovníkům a bafuňářům v cyklistice?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
To zjistíme asi záhy. Já si myslím, že, že buď to bude prostě namířeno, aby se opravdu ta cyklistika vyčistila, což bych, za co bych v podstatě mu zatleskal, jo. Protože v podstatě říkáme to celou dobu, že ryby smrdí od hlavy a tady v té cyklistice to platí jakoby obzvláště, jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No jo, ale pak je tady pane Tesaři ještě jedna věc. Když se člověk podívá, řekněme na těch 1015 vrcholových cyklistických stájí, které objíždějí ty největší závody světové, tak všechny mají sponzory jako jsou TMobile, Saxo Bank, Americká pošta a tak dále. To znamená extrémně bohaté velké firmy, které pardon za to slovo, cpou do těch cyklistických stájí velké peníze a bezesporu ty peníze nějakým způsobem chtějí zpátky. Je vůbec možné v takovém prostředí, kde se pohybují takové peníze, odolat nějakému tlaku na ten výkon, aby byl prostě podáván za velkou cenu?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Nedovedu si to představit. Sám jsem pro tu stáj nebyl, takže tato otázka asi v mém případě bude nezodpovězena, ale nicméně ten tlak musí být obrovský, samozřejmě, jo. A teď zase odbočím, není to jenom v té cyklistice, jo. Myslím si, že opravdu ty peníze kazí ty v podstatě veškeré charaktery všech těch lidí a nejen u těch sportovců jo. Samozřejmě na tomhle tom podvodu se nemohl podílet sám Armstrong, že jo. Ten doping mu někdo musel shánět jo, někdo ho musel podávat jo. Na to je napojených prostě X lidí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Myslíte si, že je nesporné, že to byl prostě jaksi systémová záležitost?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Určitě to musí bejt systémová záležitost. Těžko půjdete do lékárny jako Lance Armstrong a koupíte si tam, řeknu 60 injekčních stříkaček EPA, že jo. To si myslím, že každej chápe, že je asi nemožný. Takže někdo mu to musel sehnat. Ten někdo, kdo mu to sehnal samozřejmě nechtěl s ním přijít do styku, takže to muselo jít přes nějaký lidi pravděpodobně až do týmu, jo. Nebo k někomu kde, kdo je mu velice blízký a přes toho se to vlastně dostalo teprve k tomu závodníkovi, jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pak ještě jedna zajímavá věc vyzněla z toho interview mezi Lancem Armstrongem a Oprah Winfreyovou. On říkal, že se také vlastně přiznává nebo doznává k tomu, že v minulých letech, použil termín "šikanoval", šikanoval lidi kteří o něm veřejně říkali to, co teď přiznal, že vlastně jede v dopingu. Uváděl tam nějaké příklady jako masérky v týmu U.S. Postal a tak dále. Ono to vypadá, že najednou z té ikony sportovní se stává takový agresivní pomstychtivý člověk, který ještě ke všemu obelhával celé své okolí. To je zvláštní přesun.

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Já bych to spíš nazval úplně jinak. Já bych řekl, že z té ikony sportovní se stává troska, která nechce likvidovat další lidi ve své blízkosti, jo. A on si je moc dobře vědom právě, já bych to spíš tohle, na tohle bych se podíval z úplně jiného pohledu. On si je moc dobře vědom, jak ublížil prostě některým lidem, některým svým blízkým lidem v dřívější době. Ale protože musel, protože v podstatě on se musel bránit. On tenkrát nemohl přiznat nějakou svoji chybu nějakej svůj podvod, prostě nemohl. Takže pokud ho někdo vyloženě napadl, tak on se tímto způsobem v tom, v tom kolotoči ve kterém byl, prostě takhle musel bránit a dneska je mu to líto, podle mě. Dneska to chce uvést na pravou míru, dneska se k tomu přiznal prostě a podle mě jako už teď, jako si myslím, že není proč do něj kopat dál, jo. On v podstatě udělal to, to co by možná spousta lidí asi neudělalo, jo. Nikdo ho nenutil k tomu, aby se, aby se dneska jakoby přiznal v nějaký veřejný talk show.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Stále posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu o přiznání a cyklistické kariéře Lance Armstronga. Mluvím s bývalým vrcholovým českým silničním cyklistou Luborem Tesařem. Vy jste zmínil jednu z těch zakázaných látek EPO. V tom rozhovoru s Oprah Winfreyovou byly zmiňovány i testosteron, kortizón, růstové hormony a tak dále. Tak když vezmeme, že nějakou kombinaci z toho i v průběhu těch 7 ročníků Tour de France aplikoval, možná i některé další, tak v čem mu to pomáhalo. Respektive jaký by byl jako závodník cyklista, kdyby to všechno nebral?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Vraťme se zpět do roku 1993. On se stal vlastně profesionálním mistrem světa ve svých 2122 letech, tak nějak. Takže on byl hvězdou, jo. V tu chvíli, nevěřím tomu, že tyhle ty prostředky bral, jo. Tak to ještě nefungovalo, ještě to bylo furt rozdělené. Já si myslím, že opravdu ta cyklistika se zkazila prostě od toho roku 9495, jo. A i když byl u těch profíků, třeba možná něco, něco lehkýho tam možná, možná měl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zvlášť vůči tomu rozhovoru, kde o tom mluvil je těžké říkat, že někdy něco nebral.

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Tak, no. Asi jako přesně, jako nebudeme, nebudu, nebudu ze sebe dělat naivního blbce, abych řekl, že dávám ruku do ohně, že nic neměl. Ale prostě v tu chvíli tou hvězdou byl, vyhrál mistrovství světa mezi takovými esy jako Indurain, Ludwig a spol, jo. Takže prostě výjimečný byl v tu chvíli, jo. Že samozřejmě potom díky té své nemoci a díky tomu co vlastně do toho těla potřeboval dostávat, tak měl obrovskou výhodu oproti ostatním, to je nesporné, jo. To asi vědí všichni, ti co do toho trošičku vidí, tak si to asi, asi uvědomí, jo. Ale do jaké míry, to myslím, to není otázka na mě, to je spíš otázka na nějakého doktora, na nějakého opravdu a možná když to, když to úplně přeženu, tak na nějakýho doktora Fuentese, že jo, kterého chytli, ale který o tom určitě mluvit nebude.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je poměrně komplikované ho sem do Dvaceti minut dostat pane Tesaři.

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
To určitě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste v polovině roku 2010 v českém tisku komentoval úvahy o tom, nebo tehdy se objevovaly úvahy o tom, že cyklista Fabian Cancellara v závodě Paris Roubaix použil jakýsi elektromotor, byla taková úvaha, ve svém kole a že mu to zejména v nějaké časovce mohlo pomoct. A vy jste tehdy řekl, že pokud by se to prokázalo, byl by to takový skandál, že by to mohlo cyklistiku jako sport zničit. Není to dneska podobná situace?

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Je to, je to podobná situace, opravdu. Ale nicméně, já pořád říkám, ta cyklistika není tady těch řeknu 600 profíků ve 20 protour stájích nebo 800 nebo 900, jo. A těch dalších 5000 nabalených lidí, který to velice dobře živí. Ale ta cyklistika je dneska úplně o něčem jiným. Jsou tady prostě masové závody, který jezdí tisíce a tisíce lidí. Na kole tady jezdí spousta lidí do práce a tak dále. To všechno je cyklistika, jo. To jsou lidi, kteří tu cyklistiku dělají srdcem, který tu cyklistiku mají rádi. Tak jako všichni my když jsme začínali, tak prostě člověk to dělal srdcem, jo. Myslím si, že ještě dneska pořád mám prostě srdce cyklisty a věřím, že ani tato kauza mě jakoby nepřesvědčí nebo nezkazí ten náhled na tu cyklistiku jako takovou. Ten problém je, že ta cyklistika se ničí sama, ta cyklistika se ničí sama tím, že ta Mezinárodní cyklistická unie, zase se vrátím k tomu, k těm jménům prostě na tom seznamu, není schopná jakoby ochránit ten, ten, ten svůj sport. Ona zveřejní prostě všechny cyklisty, kteří tam byli, ale už říkám nikdo se nepídí po tom. Pak různě některý jakoby omilostňuje, některý ne a je v tom, je v tom strašidelnej chaos, jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak uvidíme jaký dopad bude mít zveřejnění těch věcí Lancem Armstrongem. Takových bylo dnešních pátečních Dvacet minut Radiožurnálu. Lubor Tesař, bývalý vrcholový silniční cyklista byl mým hostem. Tak díky za komentář a hezký večer.

Lubor TESAŘ, silniční cyklista, olympionik:
Taky děkuju, mějte se, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, přeji hezký poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: mav
Spustit audio