Lubomír Lízal ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Dobrý den.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste byl u toho, když v listopadu 2013 Bankovní rada rozhodla o intervencích proti měně, tedy oslabení kurzu na 27 korun za euro a jeho udržování. Hlasoval jste tehdy pro?

Čtěte také

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Tak hlasování bude zveřejněno po 6 letech od toho hlasování. Takže ještě je čas na to, abyste věděli, kdo a jak hlasoval a proč.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá. Tak měl jste tedy aspoň někdy pochybnosti o tom, jestli to bylo správné rozhodnutí kolektivní, přes tři roky uměle držet kurz na 27 korunách za euro?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Tak já si myslím, že to byl krok, který byl správný. Podle mě přišel trošku pozdě, že jsme to měli udělat asi dřív z hlediska toho, jaký byl stav ekonomicky české, ale zejména, jak se vyvíjela evropská ekonomika jako celek.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Nelitoval jste toho nikdy, ani třeba, když jste jel třeba na dovolenou, že máte drahé euro vlastně?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Ne, nelitoval. Ostatně, když jsme u té, když jsme u té zahraniční dovolené, tak ta takzvaná inflace vlastně zahrnuje i náklady na zahraniční dovolenou. Takže i to je už je v těch číslech promítnuto.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Inflace, to je taková mantra České národní banky. Ona vlastně i tehdy to intervenování proti kurzu koruny zdůvodňovala právě potřebou zvyšovat inflaci. Jak z pohledu běžného člověka je to vlastně nepříjemné, když se vám znehodnocují třeba úspory. Proč se Česká národní banka pořád zaštiťuje tolik inflací, co je na tom důležitého, aby byla třeba zrovna 2 %?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Ona to není jenom Česká národní banka, ale ono to vypadá, že centrální banky obecně mají jistou obsesi z inflace a že chtějí, aby byla nějakým způsobem vysoká. Já se to pokusím, pokusím přiblížit na příměru. Oni trošku veškeré příměry kulhají, ale nejlepší, který mě napadl, je, kdybyste se ptala lékaře, proč má takovou obsesi z toho, jakou má teplotu pacient, proč chce, abysme měli teplotu 36 stupňů a nějaké drobné k tomu. A to souvisí s tím, že vlastně inflace pro ekonoma je měřítkem zdraví ekonomiky. Jinými slovy, pokud ta inflace je nižší než jaká by měla být, tak to znamená, že pacient má problémy, že je podchlazený, nebo naopak pokud inflace je vyšší, tak to znamená, že má horečku a je potřeba v obou dvou případech nějakým způsobem ho léčit, jo. Čili pro mě ta inflace je signálem o zdraví, o zdraví toho pacienta.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ekonomika byla podle vás tehdy v takové situaci, že by nastala nějaká katastrofa?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Ona, ona ta ekonomika byla podchlazená. Ono v podstatě platí to, že když je inflace velmi nízká, tak to znamená, že ta ekonomika nejede, že vlastně se bude zvyšovat nezaměstnanost, že lidé přijdou o práci a z tohoto důvodu je potřeba tu ekonomiku nějakým způsobem stimulovat. A platí to, že obvykle v krizích je nejlepší stimulací fiskální politika. Nicméně historicky jsme se dostali do situace v Evropě, kdy ty fiskální politiky měly limity právě z toho důvodu toho, že země byly předlužené, takže nastoupila měnová politika jako ta, která může nějakým způsobem tu ekonomiku stimulovat. Ono pro tu měnovou ekonomiku, měnovou politiku to není ten primární úkol, ono spíš má působit jako protiváha té fiskální politice, nicméně v okamžiku, kdy ten první nástroj, který je lepší, nebyl k dispozici, tak to zbylo na centrální banky.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
No a nevadilo vám, že to bylo právě to, co třeba kritizoval Václav Klaus, bývalý prezident a ekonom také samozřejmě, že ČNB se chtěla hlavně předvádět svoji akceschopností vlastně? Bylo to tak trochu? Předváděli jste se, jak to umíte zařídit?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
No já, já se zastávám názor, že pokud bankéř něco říká, tak by měl dělat, co říká a říkat co dělá. Čili to byla spíš taková konzistence v tom, co jsme, co jsme naznačovali, že je asi řešení našeho, naší situace v Česká republice, kdy ekonomika byla silně podchlazená a vlastně probíhal dlouhý hospodářský útlum. Na druhou stranu já jsem v té kritice slyšel i druhou část, která trošku se vztahuje ke strukturálním reformám. Ono v podstatě centrální banka v okamžiku, kdy stimuluje ekonomiku, tak jí pomáhá a na druhou stranu to také znamená, že strukturální reformy mohou být odloženy. Takže když to řeknu, když to řeknu trošku zpříma, tak centrální bankéř je placen za to, že na jednu stranu hlídá inflaci, čili celkové podmínky v ekonomice. Na druhou stranu jeho měnová politika by měla podporovat politiku vlády. A upřímně řečeno já si nedokážu představit, že nějaká vláda by přišla s tím: a my chceme teďka recesi a chceme zvyšovat nezaměstnanost. Ne. Takže tam platí to, že samozřejmě jako ekonom rozumím tomu, že strukturální reformy jsou dobře. Na druhou stranu jakožto centrální bankéř by o tom neměl rozhodovat kdy a jak budou provedeny.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
No dobře. A nepřevzali jste tedy vlastně iniciativu, kterou měla mít vláda, která měla dělat nějakou prorůstovou politiku? Ostatně nedávno kritizoval intervence také současný prezident Miloš Zeman, který řekl, že vlastně bankéři vytvořili pohodlný polštář pro exportéry, kteří si mohou žít díky tomu výhodnějšímu kurzu pro ně.

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
No já bych možná začal, začal od té druhé části. Svým způsobem pro to fungování ekonomiky to, že oslabení měny, že ten kurzový závazek pomáhá exportérům, je příjemný vedlejší efekt. Ono totiž to není ten primární, i když často se to tak v médiích prezentuje. Ten primární efekt právě je v tom, že v okamžiku, kdy by zvyšujete očekávání inflace, jinými slovy lidé se připravují na to, že ceny porostou, tak najednou se mění jejich investiční kalkulace. Čili svým způsobem jde o to, že v takovém okamžiku dochází ke snižování takzvané reálné investiční, úrokové míry a podporují se investice. Čili když to řeknu, podívejte se na čísla, která ukazují, že vlastně v okamžiku, kdy centrální banka přistoupila k tomu kurzovému závazku, tak najednou firmy začaly více investovat a i domácnosti. Takže z toho vlastně se ukazuje to, že ten, takový ten kanál, který vidíte na první pohled, to, že se pomáhá exportérům, on je sice líbivý, on je vidět na první pohled, ale vlastně nebyl ten nejdůležitější. Ten nejdůležitější kanál byl právě podpora investic.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to nebyl podle vás nějaký doping pro exportéry, kteří sami řekli tedy, že získali vlastně asi přes 600 miliard korun díky...

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Ne, ne, ne. Jak jsem, jak jsem říkal, ono, ono jim, ono jim to pomáhalo, ono jim to přináší jednak lepší podmínky, jednak také stabilitu kurzu, což obojí exportéři vítají. Ale pro centrální banku to je vlastně příjemný vedlejší efekt, který působí spolu s tím zlepšením investičního klimatu.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak. Intervence se blíží ke konci. Bylo řečeno vlastně, že po 1. dubnu, který už máme za sebou, mohou skončit kdykoliv. Exportéři právě jakožto skupina, která to nejvíce sleduje, vlastně kde se nalézá kurz koruny vůči eura, tak očekává konec toho kurzového závazku už ve čtvrtek 13. dubna. Poté, co statistici zveřejní údaj o inflaci za březen. Je to reálné podle vás, aby už příští týden nastal konec intervencím?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Tak za sebe si myslím, že reálný je jakýkoliv den. Ono, ono svým způsobem todlecta, tahlecta debata o tom konkrétním dni je spíš mediálně zajímavá. Pro centrální banku, když rozhoduje o tom, jaký, jaké nastaví měnové podmínky, tak překvapivě je důležitá, důležitá situace za rok, za rok a půl. To je vlastně to, co centrální banka může ovlivňovat. Jinými slovy, když to vezmu...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Já to chápu, ale...

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Když to vezmu, když to vezmu zase tou teplotou toho pacienta, jo, jak jsme se bavili o té, o té inflaci. Tak to, že pacient dneska má horečku, znamená, že ho mám léčit. Ale pokud dneska horečku nemá, tak to neznamená, že je zdravý. Ono to může být třeba to, že bere antibiotika a musí je ještě dobrat. Právě proto, aby se ta nemoc nevrátila. Takže to si myslím, že, že je ukázka to, toho uvažování o tom, kdy je, kdy je dobré ukončit, ukončit ten současný režim a vrátit se ke standardnímu nástroji, tedy k úrokovým mírám, ale, ale vlastně...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Jasně, ale každý, každý chce vědět...

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Jakoby já teďka, já teďka jako nehodlám, nehodlám predikovat jako právě ten, že ten horizont je tak dlouhý, tak to bych jako nechal právě na tu centrální banku, ať si to kolegové bývalí i současní, který tam jsou, nějakým způsobem rozhodnou.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě jednou to zkusím. Myslíte si, že na prázdniny už pojedeme s lepším kurzem?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
No to si nemyslím. Nemyslím si to proto, že zase na druhou stranu ten kurz i v okamžiku, kdy se skončí ten, ten, tedy ten kurzový závazek, ta ten kurz se příliš měnit nebude. On bude velmi volatilní, ale ta střední hodnota se příliš nezmění právě proto, že všichni, pokud všichni něco očekávají, tak to znamená, že v té ekonomice jsou ti, kteří do toho investovali do toho očekávání. A pokud všichni chtějí to samé, já bych to přirovnal k dostihům, jestli mohu. Pokud přijdete na dostihy a všichni očekávají jednoho vítěze a všichni na něj vsadí, tak jediný, kdo na tom vydělá, bude bookmaker. Z tohoto důvodu si právě myslím, myslím, že ta změna tam příliš nebude.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je stále Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB. Mluvili jsme o tom nebo vy jste na to narazil vlastně, co se bude dít po tom ukončení intervencí. Přeci jenom bych se zeptala ještě, kde vy vidíte, že se ten kurz tedy bude pohybovat a jak dlouho to bude trvat také, protože vy vlastně, když jste jako ČNB rozhodli o těch intervencích v listopadu 2013, tak během jediného dne vlastně se změnil kurz koruny z 25,80 na 27 korun za euro. Bude se opakovat něco podobného po té, po tom uvolnění? Akorát že asi v opačném gardu?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
To těžko. Existují pro to, existuje pro to několik důvodů, jeden už jsem zmínil a další důvod je ten, že ta situace vnější, to znamená situace zejména v Evropské unii i ta situace domácí ekonomiky jsou jiné, to znamená, že i ten rovnovážný kurz bude ležet blíže k té současné hodnotě. A další věc, která s tím souvisí...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Co to znamená blíže k současné hodnotě? Ty odhady se pohybují 26 - 26,50.

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Tam, kde se dneska... Tak. On bude, on bude... Ne. Ne. Ne. Myslím si právě k těm 27, protože ty sázky...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže podle vás se nestane nic?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Ty sázky, které jsou víceméně těch, kteří očekávají, že bude švýcarský scénář, nicméně Švýcarsko bylo v úplně jiné situaci, tak vlastně oni očekávají to, že ten kurz bude posilovat. Což může být pravda z dlouhodobého hlediska, ale krátkodobě tam příliš důvod není. Tam krátkodobě bude docházet k velkým pohybům. Nicméně pokud bych to měl říct ekonomicky, to posilování české měny bylo historicky dáno tím, že jsme nějakým způsobem rostli a přibližovali se starým zemím Evropské unie.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Posilování, jenom abych vysvětlila, to znamená, že se kurz propadal pod 26 korun a tak dále.

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Tak. Tak. Tak. Jinými slovy, já třeba pamatuji, kdy dolar byl za 40 korun, že jo, ještě když jsem byl studentem. Takže to, jakým způsobem vlastně roste kupní síla české měny, souvisí s tím, jak rychle doháníme, doháníme to okolí. A máme vlastně dvě možnosti. Buďto to okolí budeme dohánět, a pak tedy se nastartuje ten proces takzvané reálné konvergence, což může vést i k tomu, že ten kurz nějakým způsobem bude trendově dlouhodobě posilovat. No anebo přestaneme dohánět ty ostatní země a budeme někde zakonzervovaní. A pak není důvod, aby se jakýmkoliv způsobem měnil.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to zajímavé teze, protože bych řekla, že vlastně všichni ekonomové tvrdí, že ekonomika je v tak dobré kondici, že jsou tady podmínky pro to, aby koruna byla silnější, tedy aby euro bylo levnější.

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
No tak česká ekonomika je na tom dobře sama o sobě, nicméně máme problémy třeba s růstem produktivity práce a to je to, co je ten hlavní tahoun toho, té naší konvergence, jo.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
A jinými slovy, když se tedy nestane nic, podle vás, kdy když ten kurz zůstane na těch 27 korunách, tak v ekonomice se bude dít co? Je to tedy vlastně dobře nebo špatně?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Je to, svým způsobem ona je to trošku obsese, protože pro ekonoma nějaké číslo je zbytečné. On vždycky se dívá na ty reálné poměry mezi tím, jak se vyvíjí domácí a zahraniční ekonomika a on ten kurz je svým způsobem odrazem toho nejenom, jak s vyvíjí obě dvě ekonomiky, ale také jaké jsou rozdílné inflace domácí a v zahraničí. Čili to všechno se promítá, promítá do těch kurzů. Čili je to hodně složité na to, aby v tom jednom číslo právě byla nějakým způsobem jasná zpráva o tom, kam se to bude vyvíjet. Právě já jsem chtěl poukázat na to, že v současné době existuje velká řada nejistot, takže proto bych sázku na...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
A to jsou třeba jaké?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Jednak, jednak to, že vlastně je nainvestováno tak říkajíc v koruně, to znamená, máme tady příliv zahraničního kapitálu. Otázka je, chce tady zůstat déle nebo nikoliv? Pokud chce odejít ihned po skončení kurzu, tak najednou všichni budou chtít prodávat českou korunu, ale nikdo ji nebude kupovat. Což povede naopak k oslabení. Pokud budou, pokud budou ochotni ti investoři nějakým způsobem, nějakou dobu zůstat v české koruně, tak potom může třeba nastoupit ten proces té reálné konvergence, tak jak jsem říkal a oni budou postupně nějakým způsobem z těch pozic vystupovat. A ten současný objem v podstatě je násobkem ročního objemu toho, co česká ekonomika vlastně vyprodukuje v čistých exportech. Jinými slovy je přeinvestováno z hlediska toho časového, tak proto tam je velmi důležitý ten časový horizont, jak kdo se rozhodne a to je velmi těžké predikovat.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych řekla tedy ještě jedno číslo. A to je odhad ekonomů, kolik vlastně Českou národní banku stálo intervenovat proti koruně, aby zůstala na té úrovni 27 za euro. A to je suma 2 biliony korun. Pro normálního člověka asi úplně nepředstavitelná. To má teď vlastně Česká národní banka bilanci. Kdo takový účet vlastně může zaplatit nebo co se s těma penězma bude dít, kdo to vyrovná toto?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
No, tady se dostáváme už k jiné části měnové politiky. Já bych možná začal tím, že centrální banka jednak samozřejmě emituje peníze, ale to jsou ty hotové, které, které jsou v oběhu. Jinak emituje takzvané rezervy, čili to, o čem se bavíme, jak prostě se čte v těch médiích, jsou ve skutečnosti, je emise rezerv centrální banky. A teďka možná překvapení pro posluchače, bezhotovostní peníze emitují komerční banky, nikoliv centrální banka, jo. Jinými slovy, jinými slovy ten systém funguje úplně jinak, než jak běžný člověk si o tom myslí, on si myslí, že peníze jsou něčím kryté, že mají skutečnou hodnotu, ale ono tomu tak není. Oni ty peníze jsou v podstatě jenom věc, která nám nějakým způsobem ulehčuje to fungování ekonomiky. Ale...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že se v počítači objeví nějaké číslo, které se zapíše do nějaké bilance.

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Tak. A je to tak. Jinými slovy, jinými slovy to, že centrální banka má nějaké rezervy, nyní to, jakým způsobem se bude vyvíjet vlastně ten osud těch rezerv a osud centrální banky nebo toho výsledku hospodářského centrální banky, záleží na vývoji ekonomické situace. A druhá věc, která s tím trošku souvisí. Protože centrální banka vlastně je ta, která je schopna vytvářet, vytvářet peníze i hotovostní také, tak vlastně ztráta centrální banky je svým způsobem daná jenom tím, že máme určitou konvenci, jak se počítá, jak se počítají zisky a ztráty firem. A ono se to používá i pro tu centrální banku, i když svým způsobem to ekonomicky nedává příliš mnoho smyslu. Ono to dává smysl používat tato čísla v okamžiku, kdy se bavíme o rozpočtu centrální banky, jak platí mzdy...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Jasně. Ale každého zajímá, protože to je ohromující číslo, 2 biliony korun, takže nemusí mít nikdo strach, že teď my všichni tady budeme splácet tento dluh, který mohla vytvořit centrální banka?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Ne. Ne. Ne. O to nikdo strach mít nemusí. Já bych v podstatě řekl to, že tím, že centrální banka emituje vlastně rezervy vlastní měny a nakupuje do rezerv třeba dluhopisy jiných států, tak ty dluhopisy nesou výnos, jo. Jinými slovy, jinými slovy běžné portfolio centrální banky i v dobách nízkých, nízkých úroků nese jedno dvě procenta, záleží na typu, akcie nesou více. Čili svým způsobem tohleto, to nejsou jenom vydané peníze, to jsou nainvestované peníze, které mají nějaký, který mají nějaký přínos.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže můžou bance i něco přinést.

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Takže, takže i z tohoto důvodu oni něco přináší a proto vlastně v těch debatách o měnové politice ztráta centrální banky nehraje roli. Ona vlastně se to diskutuje v literatuře často, ale jenom z takového toho pohledu jako čistě akademicky zajímavého, protože většina lidí ví, že co je problém centrální banky, je ztráta důvěryhodnosti. A ztráta důvěryhodnosti znamená de facto příchod hyperinflace, což je ten bankrot centrální banky. A to si myslím, že nám nehrozí.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je stále Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady ČNB. Vy jste odešel z banky po šesti letech. Mohl jste mít ještě jedno funkční období. Je to tak?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Ano. Ano.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale prezident Zeman se rozhodl jmenovat místo vás Oldřicha Dědka, pokud se nepletu. Mrzí vás to?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Já nevím, jak, jak to bylo. Tak vždycky, když člověk přichází na takovouto pozici, která je jmenování na určitou dobu, tak ví, že to je na určitou dobu. Takže z tohodle toho pohledu jako s tím problém nemám. Možná třeba profesně by asi bylo zajímavé, kdybych, kdybych byl u toho takzvaného exitu, což samozřejmě je pro každého ekonoma velmi, velmi zajímavá část měnové politiky.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
To chápu. Vás jmenoval Václav Klaus do té funkce a teď vlastně je na Hradě Miloš Zeman. Hraje politika roli v tom, kdo je jmenován do bankovní rad?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Já si myslím, že to je spíš otázka na prezidenty než na mě.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem z mínila, že místo vás je tam nebo prostě novým členem bankovní rady je Oldřich Děde, který vlastně působil na ministerstvu financí doposud jako zmocněnec pro přijetí eura. Jak vy vidíte Česko euro? Otevře se po konci intervencích a poté, co začne ten kurz třeba lítat, zase otázka, kdy Česko vstoupí do eurozóny?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Tak ona ta otázka se otvírá periodicky. Já když chci trošku charakterizovat tu situaci českou zahraničním kolegům, tak říkám, že české vlády, které o tom rozhodují, jsou neuvěřitelně konsistentní v čase, protože každá vláda říká, že je to úkol pro vládu příští, rozhodnout o euru a vstupu do eura. Nicméně právě s britským humorem mně jeden kolega opravil, který řekl, že nejsou časově konsistentní, ale že mají časově konsistentní horizont, čímž narážel právě na tu měnovou politiku, že vždycky je důležitý ten horizont, na který se díváte. A takže z tohoto...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
A v Česku je podle vás ten horizont kdy, kde?

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
No vidíte, já bych to viděl tak, že pro, pro českou ekonomiku otázka, otázka eura není otázka života či smrti. Je to otázka víceméně, která má na jedné straně některé výnosy, na některé straně náklady. A svým způsobem jak ty výnosy, tak ty náklady jsou různého typu. Takže proto...

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde je ten horizont? Řekněte číslo.

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Já ten horizont, ten horizont, ten horizont je dán vlastně tím, co lidé chtějí. A pro lidi to není otázka života a smrti. Oni v podstatě o tom uvažují maximálně, když jedou na dovolenou. Firmy se naučily žít s tím, že mohou obchodovat v jiných měnách. Mohou si vlastně udělat nějaký přirozené zajištění tím, jakou mají strukturu vstupů a výstupů, takže je to, řekněme, otázka nějaké příjemnosti nebo jednoduchosti a není to otázka, která by nám koupila, řekněme, rychlejší konvergenci nebo která by nám koupila vyšší životní standard. To s tím vůbec nesouvisí. Máte ekonomiky, které mají euro a vedou si velmi špatně. A tady bych třeba zmínil to Řecko. Máte ekonomiky, které mají euro a mají určité problémy ve finančním sektoru a podobně, což je třeba Slovinsko. A máte ekonomiky, které euro nemají, jako Švédsko, a vedou si celkem dobře. Takže tam to není.

Jana KLÍMOVÁ, moderátorka
--------------------
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Naším hostem byl Lubomír Lízal, bývalý člen bankovní rady České národní banky. Děkuji. Na shledanou.

Lubomír LÍZAL, bývalý ekonom ČNB
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.