Leoš Tržil, šéf dopravní policie

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jakou rychlostí jste dnes k nám přijel, pane řediteli?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
K vám přes Prahu ze Strojnické sem k vám se moc rychle jezdit nedá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dodržel jste všechny předpisy po cestě.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Dokonce ani ne 50, takže vcelku plynulou jízdou, ale byl jsem překvapen, že nebyly kolony, a proto jsem přijel dneska dřív.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A potkal jste někde nějakou hlídku dopravní policie aspoň?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Ano, dvě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dostal jste někdy pokutu za nedodržení rychlostí?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Ne.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To jste tak poctivý?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Ne, já jsem dostal pokutu za to, že jsem neměl brýle, když jsem před prakticky 20ti lety jel na pionýru bez brýlí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak, je rychlost nejčastější příčinou, pane řediteli, dopravních nehod?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Rychlost je druhou z nejčastějších, protože samozřejmě tou hlavní je způsob jízdy, kam se dá zahrnout celá škála nesprávného chování řidičů. Ale ta rychlost je hlavní z hlediska následků při dopravních nehodách, ale je to otázka rychlosti jako takové, překračování rychlosti, anebo podcenění svých řidičských schopností ve vztahu třeba k průjezdu zatáčkou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Když jsem četla různá vaše vyjádření ke zvýšení rychlosti na některých úsecích na tu 160ti kilometrovou hranici, tak jsem měla pocit, že jste jednoznačně proti. Je ten pocit správný, jste jednoznačně proti?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já si myslím, že Česká republika nepotřebuje zvyšovat rychlost na dálničních úsecích. Za prvé ty dálniční úseky ani nemáme technicky vybavené na to, abysme mohli účinně řešit opatření v případě nějaké nenadálé události. Další věcí, když si, když jsem se díval na ten poslanecký návrh, tak prakticky je tam řada omezení, kdyby ta rychlost byla snížená na rychlost nižší, a kvůli tomu, abychom na 10ti kilometrech snížili čas o necelou minutu, tak si myslím, že to je zbytečné, a je to, řekl bych, i trochu proti bezpečnosti silničního provozu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Počkejte, ta minuta by se ušetřila na 10ti kilometrovém úseku.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Na 10ti kilometrech ušetříte ani ne minutu časovou, takže je otázka, jestli to má vůbec význam. Nehledě k tomu, že patřilo by to na nové úseky, které ale nemáme ani technicky vybavené dostatečně telematickými aplikacemi. Chybí proměnlivé dopravní značení, otázka je i šířkové uspořádání, protože si nedovedu představit, že na odstavném pruhu, kde bude, který třeba je v některých místech jenom 2,5 metru, on tam bude stát kamion, čili zase budeme snižovat rychlost. Myslím si, že to je opravdu zbytečné. Je otázka, jestli vůbec Česká republika tohle potřebuje. Z hlediska bezpečnosti si myslím, že ne. Dalším argumentem je třeba i to, je potřeba si uvědomit, že řidič čím zvýší rychlosti, se zužuje zorný, zorný, zorný úhel řidiče, to znamená vnímání daleko menšího prostoru.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tady je ale potřeba říct, že poslanci nechtějí, aby se všude na každé dálnici mohlo jezdit 160, tou rychlostí by se mohlo jezdit pouze tam, kde by nebyl nájezd na dálnici nebo sjezd z ní, včetně parkoviště, také vozovka by musela být suchá a viditelnost nejméně 200 metrů. Ani za těchto podmínek, pane řediteli?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já si myslím, je to otázka ještě dalších diskusí a debat. Ale znovu říkám, potřebujeme vůbec zvyšovat rychlost? Na druhou stranu v zahraničí podívejme se do zemí, které jsou i z hlediska dopravní infrastruktury na špičkové úrovni, a tam mají 110.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale třeba v Německu na mnoha, na mnoha dálnicích máte neomezenou rychlost.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Ale taky se podívejte, kolik úseků mají omezených?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To já neříkám, ale potom mají také spoustu kilometrů a mnoho dálnic, kde mohou jezdit jakoukoliv rychlostí, kde nemáte vůbec a že by tam měli více nehod, to jsem si nevšimla, než tady máme my.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
No, ono možná nešetří tolik nehod, tak jak my, protože mají to jinak legislativně ošetřeno. Druhá věc je taky intenzita provozu, která jede po dálnici a která tam jezdí, která se tam přepravuje, což si myslím, že v našich podmínkách si myslím, že to je naprosto zbytečné.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy si myslíte, že by to třeba vedlo i ke zvýšení nehod?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Tak logicky, jak jsem říkal, se zvyšující se rychlostí se vám zužuje zorný pohled řidiče, prodlužuje se vám brzdná dráha, veškeré aspekty z hlediska bezpečnosti jsou rizikovější. Takže tím pádem si myslím, že určitě je tam, riziko zvýšení nehodovosti tam může být.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Podle jedné z autorek návrhu, poslankyně ODS Evy Dundáčkové by ale zvýšení rychlosti nemělo být příčinou dalšího zvyšování počtu dopravních nehod.

Eva DUNDÁČKOVÁ, poslankyně /ODS/:
Ta nehodovost spočívá v něčem jiném. My předpokládáme, že to bude na vytipovaných dálnicích, které budou upravené a vhodné pro to, aby se na nich dalo jezdit větší rychlostí, nepřipadá nám to jakoby zvýšení rizika.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nepřipadá jí to jako zvýšení rizika. Budete oponovat paní poslankyni?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já to řeknu jinak. Paní poslankyně řekla na dálnicích, které budou technicky vybavené, technicky upravené a tak dál. A nejsem přesvědčen, že takový úsek dneska, dneska takový úsek dálnice máme. Podívámeli se na dopravní telematické aplikace, tak se vybavuje dálnice D1 a na těch ostatních komunikacích, vyjma tunelů a tunelových dohledů a zajištění provozu v tunelu, tak jsem si nikde nevšiml na nových úsecích, že bysme měli třeba proměnlivé dopravní značení.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak ještě přidáme v tom případě jeden názor, je to názor dopravního experta, bývalého šéfa středočeské dopravní policie Stanislava Humla. Ten souhlasí se zvýšením rychlosti na některých dálničních úsecích, a dokonce si myslí, že je to nevyhnutelná změna, a dokonce přidá i ty úseky, kde by to mohlo být.

Stanislav HUML, dopravní expert:
Je to nakonec rychlost, kterou většina lidí stejně jezdí, akorát že tedy jsou pokutováni, ale 160 se běžně na našich dálnicích, upřímně řečeno, opravdu jezdí, a pokud je to za suchého stavu, pokud je to za přehledného provozu, to znamená, není ten provoz příliš hustý, nejsou tam zatáčky a horizonty, které třeba na D1 jsou opravdu někdy kritické, tak na těch úsecích, které jsou už na tu rychlost konstruovány, jako je D5, D8, nakonec i D11, tak si myslím, že ta 160 je jenom pokrok, který je nevyhnutelný.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak jsme to slyšeli. D5, D8, nakonec i D11, říkal Stanislav Huml, že už jsou na takovou rychlost konstruovány.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Ale jsou technicky vybaveny telematickými aplikacemi?

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A podle vás by se to nevyplatilo vybavit, aby se tam tak mohlo jezdit.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
No, teoreticky ano. Ale já si myslím, že dneska bysme měli řešit v prvé řadě i další záležitost, což je stará dálniční síť, kde prostě dneska nám nevyhovují napojení, nevyhovují vjezdy, cokoliv se stane, tak je problém, protože prakticky těch pár portálů, co tam je, není dostačujících. A je otázka, jestli, jestli opravdu je to nezbytně nutné dneska zvažovat zvyšování rychlosti. Samozřejmě ten poslanecký návrh mluví o tom, že na některých komunikacích lze zvýšit rychlost až o 30 kilometrů za hodinu, čili ona nemusí být 130, může být 150. Ale já bych, říkám, nejsem přesvědčený o tom, že dneska ty komunikace máme natolik technicky vybavené, abychom byli schopní zajistit bezpečnost zejména v případě, když tam k něčemu dojde. To znamená dopředu návěsti, dopředu snížit rychlost, aby ten řidič, protože jak jsem říkal, prodlužuje se vám brzdná vzdálenost s rychlostí, prodlužuje se vnímání řidiče, respektive schopnost vnímat, protože máte tam větší zorný, zorný úhel. A mohlo by to vést, mohlo by to, říkám, mohlo, neříkám, že způsobí, ale mohlo by to způsobit zase další dopravní nehody.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy dokonce, pokud si vzpomínám, tak někdy na začátku prosince loňského roku jste uvažoval o některých úsecích, které jsou rizikové, že by se tam dokonce rychlost snižovala. My jsme zrovna teď před chvílí slyšeli dopravní informace a zrovna, že zase je kolona u Brna, tam to je zrovna ten kritický úsek, kde vy byste třeba byl pro to, aby se na té D1 snížila rychlost?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
My jsme, jsem nechal zpracovat vyhodnotit veškerá dopravní připojení v rámci dálniční sítě a sítě rychlostních komunikací v rámci České republiky, porovnali jsme to i s nehodovostí, vypadly tam, vypadla tam řada úseků, kterými bysme se měli zabývat jak policie, ale zejména silniční správní orgán a správce komunikace. K tomu to bude zřízena pracovní skupina, už je pověřený pan náměstek generálního ředitele silnic a dálnic...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A řekněte jasně, takže tam by se mohla snížit rychlost, kde je teď 130 třeba na 110, popřípadě až na 90ti kilometrovou rychlost za hodinu, to je třeba právě ten úsek dálnice D1 u Brna. A kdy by k tomu mohlo dojít, to asi všechny zajímá.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já si dovedu, tahle dojít, já si dovedu představit, že tam bude proveden dopravní inženýrské opatření ať již z pohledu svislého značení, z pohledu vodorovného značení, kdy k tomu dojde, je to otázka projednání, je to otázka schválení a následné realizace. Samozřejmě neznamená to, může z toho vypadnout varianta ta, že v okolí Brna na D1, která dneska dělá obchvat, bude snížena rychlost třeba na 100 kilometrů za hodinu, ale třeba i jenom taky v určitém denním období, to je všechno otázka jednání, projednání a nastavení.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A kdybyste to chtěli mít vyřešeno, aby se taky tam zlepšila situace pro řidiče.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já bych to asi řekl tak, čím dřív tím líp, protože třeba jenom

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To je vždycky tak. Ale jak dlouho vám to bude trvat, jestli to bude do konce třeba tohoto roku už?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Pozor, já vás musím zklamat, to není věcí policie, toto už je věcí příslušných, příslušného silničního správního orgánu, což je ministerstvo dopravy. Je to záležitost Ředitelství silnic a dálnic, jakožto správce. A pak se k tomu pouze vyjadřuje ministerstvo vnitra.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale měli by trochu...

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
My jsme dali podnět. Takže víceméně bude se na tom teď pracovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká šéf dopravní policie Leoš Tržil. A další téma kdy skončí možnost řidičů vymluvit se na osobu blízkou a je to vůbec rozumné? Budeme potom muset udávat třeba vlastní rodiče? Dozvíme se už za chvilku. Dvacetminut@rozhlas.cz, to je náš email. Vy nám pochopitelně můžete psát jak vaše názory, tak také otázky na šéfa dopravní policie. Tak ten poslanecký návrh se také snaží vyřešit problém s výmluvami provinilých řidičů na to, že řídila osoba blízká, na to se asi vymlouvají hodně. To je takový kolorit.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Jde víceméně o případy přestupků, kde není přímo zjištěn řidič, zpravidla třeba rychlá jízda, kdy je přestupek nebo zaznamenán na záznamovém zařízení a následně probíhá jakési dokazování nebo respektive zjišťování řidiče, ustanovení přestupce. A z hlediska podnikatelských vozidel, z hlediska právnických osob ta záležitost je prakticky dneska zákonně vyřešena, tam jde o správní delikt, který projednává správní orgán. Problém je u fyzických osob, kde je možno se opravdu vymluvit na osobu blízkou, ten poslanecký návrh prakticky toto, dalo by se říct, řeší v tom směru, že tam je dána odpovědnost provozovateli, respektive jde o správný delikt provozovatele vozidla.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pokud by to bylo do 5ti tisíc, že ten, kdo do 5ti tisíc, tak ten, kdo je vlastně provozovatelem toho vozidla, tak vždycky, ať by se s tím autem stalo cokoliv, tak by byl za to zodpovědný on. To je podle vás cesta správným směrem. Nešel byste dál až v tom, že by byla jak si povinnost vypátrat toho skutečného pachatele, toho, kdo ten přestupek spáchal.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Tak já si myslím, že tam půjde o běžné dopravní přestupky. Určitě ne, ten nepůjde o zavinění dopravních nehod a tak dál, tam jde opravdu o dopravní přestupky jako takové s tím, že tam ta možnost potom je, protože ten návrh předpokládá jakou si formu správního řízení, kde samozřejmě ten dotyčná má právo podat odpor a následně potom se obhajovat. Takže já si myslím, že ta varianta, která teď je navržená, je vcelku dobrá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A tak, protože abychom se potom nedostali do situace, že po nás někdo bude chtít, abychom skutečně tu osobu blízkou jak si zveřejnili, a já si nedovedu představit, že bych šla nahlásit svého vlastního bratra třeba.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
To nemusíte, ale zaplatíte, zaplatíte pokutu za, za přestupek nebo "za to protiprávní jednání" vy jakožto provozovatel vozidla v rámci správního řízení.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jistě, ale jestli by nebylo lepší tedy nechat ten stav takový, jaký je, proti tomu jednoznačně jste zachování toho institutu osoby blízké, aby to nevedlo k nějakému práskání, bonzování a podobným věcem.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já si myslím, že ne, podívejte se, bavíme se, bavíme se o represi, bavíme se o prevenci, bavíme se o zvyšování bezpečnosti a bohužel jestliže někdo nerespektuje pravidla silničního provozu, má být potrestán. A jestliže mu "někdo napomáhá", když to přeženu, jo, teď neříkám, že to tak je, napomáhá tím, že ho zakryje, tak v tom případě si to zaplatí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak ale příbuzné byste, vy byste šel, kdyby svého příbuzného nahlásit? Pane řediteli.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
A, tak moji příbuzní dodržují pravidla silničního provozu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tomu rádi věříme, ale udělal byste to?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Tak bude to složité, doma to asi bych těžko rozdýchal, ale bohužel, takový je zákon, a tak to bude.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Leoš Tržil.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Každý je zodpovědný za své konání, jednání.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Leoš Tržil, šéf dopravní policie je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu a poslouchejte dál. Je pravda, že nefungují přístroje, které mají odhalit, zda jsme před jízdou pili alkohol? Zeptáme se právě teď. Tak jak to je, pane řediteli, fungují ty přístroje, nebo nefungují?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Přístroje fungují. Tady vznikl jaký si mediální šum, abych byl upřímný, jsme to dneska probírali s ministerstvem dopravy u mě na ředitelství, a protože dostaly se do éteru informace, které nejsou zas až tak pravdivé, tak jak bylo prezentováno.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale ty informace jsou nicméně z ministerstva dopravy a ty informace, pokud tedy tam nic nepili na ministerstvu a mluvili pravdu, tak ty informace mluví o tom, že a říkal to tady například mluvčí ministerstva dopravy Martin Kupka, že nejnovější studie odborníků ukázaly, že přístroje mohou vykazovat odchylku. Tak proto se znovu ptáme, jestli tedy když nám policie měří přístrojem, jestli jsme pili, nebo nepili, tak jestli tomu přístroji je možné věřit.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Ano, tomu přístroji je možné věřit samozřejmě, ale kterému. Český meteorologický institut zpracoval, zpracoval návod na používání alkoholtesterů, všeobecně jakož to dechová zkouška. My jsme, samozřejmě policie používala několik typů, ale my jsme jako věrohodný označili jeden typ, který si myslím, že tu věrohodnost má, dokonce to dokazují i studie, kterou máme z Českého hydrometeorologického institutu už dva roky před tím, akorát že tady je stanovená jaká si odchylka chybová, která může být do nula celá, 0,04 promile, to je dáno zákonem o meteorologii plus minus. A pak tam dávají jakou si fyziologickou hodnotu, která se může projevit. Nicméně neznamená to, v žádném případě to neznamená, že pokud řidič nafouká do 0,20, že ten přestupek se řešit nebude. V každém případě jde o...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jenom abychom si to představili. Tady z těch odchylek je to zhruba 1 pivo desítka pro dospělého člověka. Takže v tom případě, když si to někdo dá, tak už potom bude záležet na tom, jestli policista má dobrou náladu a nechá ho projet, pustit...

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Ne, to nezáleží na tom, jestli má policista, jestli má policista dobrou náladu, to v žádném případě. Policie dodneška a nadále bude respektovat zákon 379, takzvaný tabákový zákon, který říká, že prakticky alkohol u nás hodnota je 0,0. Ano, je, existuje jaká si fyziologická hodnota, která se může projevit, která se tam může objevit, nicméně to je otázka zpracování přestupků, oznámení, vyhodnocení veškerých důkazů a projednání potom věc záležitost jednání u správního orgánu, který v dané věci rozhodne. To znamená i u těchto nízkých hodnot my budeme věc předávat správnímu orgánu

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Není lepší koupit přístroje, které budou měřit úplně přesně, abychom se tady nemuseli hádat o 0,24?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Znovu říkám. Ty přístroje jsou, ty přístroje jsou přesné, tam problém není, tam není problém s přístrojem. Tam je problém v tom, že existuje jaká si hodnota, která je v tom metrologickém přípise uvedená jako 0,20, která je jak si tak odborně vnímána jako možná hodnota, znovu říkám, posouzení bude na správním orgánů. Dneska k tomu vydalo ministerstvo dopravy odpoledne tiskovou zprávu na základě toho jednání, to znamená, v praxi rozhodně to neznamená, že si řidič po obědě může dát pivo a sednout za volant.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A vy byste byl pro to, aby ta nulová tolerance tady platila navždy, nebo alespoň na několik dalších let. Jste proti tomu, aby si řidič mohl dát jedno pivo před tím, než jede?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Problém je v tom, můžete vyloučit to, že u řidiče, který bude mít byť 0,2, 0,3, že bude schopný řídit vozidlo? Já ne, já znám třeba, já znám, mám známého, který vypije jedno pivo a je namol. Prostě na každého člověka to působí jinak. A já si myslím, že nulová tolerance je to správné řešení. A podívejme se, v zahraničí nám "dneska závidí", že u nás ta nulová tolerance je, všichni množství alkoholu snižují.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Půl promile, 0,5 mají v Německu například, také v Rakousku.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Ano, ale taky by chtěli 0,0.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A tam se to potom vrací těžko zpátky, myslíte, že už potom jak si...

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
To půjde hodně špatně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A myslíte, že to je věc, která by tady měla platit jak dlouho ještě? Nikdy byste to nepovolil pro jistotu?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já si myslím, že alkohol, alkohol za volantem, stejně tak jako drogy, nemají co dělat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak to jsou slova šéfa dopravní policie Leoše Tržila. Co uslyšíte dál ve Dvaceti minutách Radiožurnálu? Třeba o tom, zda nová policejní auta stojí, protože policie nemá peníze na benzín. Já jsem se teď hodně pročítala servery různými, třeba na serveru policista.cz jsem se dozvěděla, že policejní auta stojí na policejním dvoře a policisté chodí pěšky, protože nejsou peníze na benzin. Je to pravda, že dochází, je přečerpaný limit?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Nevím o tom, že by byl přečerpaný limit, a je to otázka spíš na ekonomiku, na kolegy z ekonomické oblasti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
No, ale dopravního policisty by se to týkalo přece také, k čemu je dopravní policista bez auta, když by do něj neměl benzin?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
A, tak já si myslím, že tak strašné to u dopravní policie není. Myslím si, že, ale na druhou stranu si myslím, že i pěší policista preventivně může působit u přechodu pro chodce nebo i v rámci pěšího výkonu v rámci městských aglomerací, tak jak se stejně tak i děje, neznamená to, že by pokaždé policista musel jezdit jenom ve vozidle, ale říkám, je to otázka z hlediska ekonomiky opravdu na ekonomy. Dneska každý kraj má své hospodaření, svoji ekonomiku, takže to je otázka přímo na ně.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak jedno ještě ekonomické téma, všechno je úplně, dneska noviny píší o tom, jak chce Fischerova vláda šetřit. Ministr financí Janota už řekl, že státním zaměstnancům nebude moci přidat, Mladá fronta DNES dokonce píše o tom, že by státním zaměstnancům se mohli snížit platy v průměru o 720 až 1 000 korun měsíčně. Vy jste státní zaměstnanci vy policisté, vy navíc máte u vás 500 volných míst na, u dopravní policie. Jak je vůbec podle vás reálné ta místa obsadit?

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já si myslím, že ano. Ta perspektiva výhledu doplnění personálních stavů se rýsuje vcelku dobře. Já si myslím, že ty stavy se doplní, že dopravní policie bude v plném nasazení. Věřím tomu, že během krátké doby tak, abysme byli schopni zajistit veškeré úkoly, které jsou kladené na dopravní policii. Otázkou je potom samozřejmě ještě další vyškolení těch lidí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A teď co říkáte ale na ty zprávy, že se státním zaměstnancům nebude přidávat, že možná ty platy ještě můžou o něco klesnout v tom následujícím roce.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Já tuto informaci nemám. Je to otázka vývoje, ale myslím si, že k tomu poklesu, nevím, nevím, to si myslím, že je otázka jednání, která teprve budou, ale nevím o tom, že by mělo dojít k poklesu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak, pojďme na SMS nebo spíš emailové otázky, které nám posíláte na dvacetminut@rozhlas.cz. Je tady několik otázek. Třeba Zdeněk Kuťák posílá email, "zajímal by mě názor pana ředitele na chronické předjíždění kamionů navzájem a možnost je zakázat dopravním značením na dálnici, jak je tomu například ve Spolkové republice Německo." Připisuje.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
V rámci, to se týká zejména určitě dálnice D1, která je dneska dopravně přetížená. Několik málo úseků tam už omezeno je. My jsme už v roce 2007, si pamatuju ještě jakož to tehdejší šéf jihomoravské dopravky, jsme posílali seznam míst, kde bysme chtěli ještě omezení jízdy kamionů v levém jízdním pruhu. Dodneška se tak ještě nestalo. Šlo to za policejním prezidiem. Celý spis z policejního prezidia šel seznam míst k tomu, abysme to, aby se tam těch, ten počet míst zvýšil.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ivan, Pardubice, píše. "Kolik vybere dopravní policie ročně na pokutách a kolik procent z pokuty jde policistovi do kapsy."

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Policista je hodnocený za výkon práce, ročně, ročně to jsou miliony, ale myslím si, ano, problém korupce existuje, problém, který tady je zmíněný, to já nevím, a je to na odpovědnosti jednotlivých policistů. Ale věřím tomu, že se, že se to tahle ta činnost snižuje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Šéf dopravní policie Leoš Tržil byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za to. Na shledanou.

Leoš TRŽIL, ředitel dopravní policie:
Na shledanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A chvilku další zprávy. Helena Šulcová přeje hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.