Ladislav Satrapa: Správci vltavské kaskády zmírnili průběh povodně

Martin VESELOVSKÝ,. I o tom bude dnešních Dvacet minut. Dobré odpoledne. Přede mnou ve studiu sedí předseda Českého přehradního výboru a vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v Praze Ladislav Satrapa. Dobré odpoledne.

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeDobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorKdyž jsme, pane docente, domlouvali včerejší rozhovor, tak jste vyklízel vyplavený dům, tak, jak jste na tom?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeNo, tak vyklízel jsem jenom sklep. Myslím si, že to pro mě nebylo tak zásadní, vyklízeli tam lidi, v Řeži u Prahy byli podstatně víc poškozeni povodní než já, takže já jsem vlastně úplně v pohodě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTak to jsem rád. Mohli podle vašeho názoru správci vltavské kaskády zmírnit průběh povodně?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeJá si myslím, že zmírnili průběh povodně, nejen, že mohli, ale že zmírnili, že to opravdu tak bylo a vy jste v tom úvodu říkal, že vltavská, že tedy zásadním způsobem ovlivnila Vltavská kaskáda. Ale já si myslím, že letošní povodeň zásadním způsobem ovlivnila Berounka, a že Vltavská kaskáda v tomto případě byla jenom doplňkovým faktorem, který vlastně byl schopen uregulovat to, aby v součtu všech těch neregulovatelných prvků systému, to znamená Sázava, Berounka se celkově ta řeka chovala, jak to bylo možné, co nejmravněji a nejmírněji a myslím si, že se jim to podařilo tedy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorNevím, do jaké míry máte teď představu o tom, jak jsou naplněna ta jednotlivá vodní díla na Vltavě?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeJá mám představu o tom, a myslím si, že to je ze sdělovacích prostředků, já teda nesleduji dispečink Povodí Vltavy, protože mají dost práce, ale pokud vím, tak vodní díla na Vltavě jsou v tuto chvíli vypuštěna, co se týká retenčních prostorů a začínají vstupovat do zásobních prostorů, aby uvolnili ještě více objemů v ohledu na to očekávané případné zhoršení situace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTo znamená, že když zhruba někdy kolem půl jedné odpoledne dnes vystupovala Ústřední povodňová komise a vystupovala tam i náměstkyně šéfa hydrometeorologického úřadu, ústavu a mluvila o tom, že to vypadá s předpovědí na prudké a delší srážky o něco hůře, než se čekalo, že budou pravděpodobně dříve než v pondělí, možná v neděli a že například Lipenská přehrada z ranních 120 kubických metrů za vteřinu přešla na vypouštění 130 kubických metrů za vteřinu. Tak, co to znamená, že je prostě dostatek volného prostoru v kaskádě na to, aby se tam případně ta voda, která by napršela, znovu uložila?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeNo, tak ten prostor se vytváří. Zvýšení pravděpodobně signalizuje to, že dispečink povodí v součinnosti asi s předpovědní službou hydrologickou ČHMÚ se rozhodly, že budou upouštět víc, já myslím, že to je normální rozhodnutí, které vyplývá z nějakých podkladů, které mají kolegové o tom, co se v tom povodí děje a jaké se předpokládají srážky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorJeště jedna věc mě zajímá, vy už jste použil ty oba termíny, asi by bylo dobré si je vyjasnit, u daného vodního díla retenční a zásobní prostor, rozdíl?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeTak rozdíl je jednoduchý, ta nádrž, když ji vezmeme odspodu, tak nebudu to komplikovat, ale odspodu ta nádrž se plní a naplní takzvaný zásobní prostor, je to určitá hladina, po kterou ta nádrž funguje v tom běžném režimu, kdy není ani moc sucho, ani moc mokro, drží se hladina na tom zásobním prostoru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorPardon, ten zásobní prostor, dá se vypustit?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeTen zásobní prostor se samozřejmě dá vypustit, každá nádrž má spodní výpusti, u nás teda, ve světě to není běžné, ale má spodní výpusti, každá nádrž u nás se dá vypustit spodními výpustmi až na dno a dá se odbahňovat nebo provádět tam nějaká technická opatření.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorRetenční prostor?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeRetenční prostor se nachází nad touhle tou hladinou zásobního prostoru a do toho se vstupuje tehdy, pokud přichází nějaká povodňová situace a ten prostor se zaplňuje postupně a vlastně ta povodeň se částečně zachycuje, pokud to jde, a částečně se přetváří její průběh, aby tedy méně škodila dole, to znamená, oddaluje se kulminace, ale je tam ještě jedna důležitá věc, že se dá vstoupit z toho zásobního prostoru, do toho zásobního prostoru také podle předpovědi, dá se snížit, a tím se vytváří jakási, jakýsi prostor v tom zásobním, který následně může sloužit k retenci povodně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorJá jsem na té tiskové konferenci Ústřední povodňové komise odpoledne kromě jiných slyšel mluvit ministra zemědělství Petra Bendla, který vysvětloval, že pokud si někdo myslí, že je možno vypustit řekněme a udělat, vypustit i ten zásadní prostor v té dané přehradě a udělat tam místo nějak extrémně rychle v nějakém opravdu reálném čase, takže se velice plete. Plete se nebo se plete pan ministr zemědělství?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeNe, ne, pan ministr se v tomto případě neplete, opravdu je to tak, protože ta zařízení, která jsou v tělese hráze, mají omezenou kapacitu, to je jedna věc, a samozřejmě druhá věc je to, že nemůžete otevřít všechna zařízení na přehradě a vypláchnout 50letou umělou povodní tu oblast pod hrází. Jsou tam limity, já to nazývám, jsou tam špunty prostě pod tou přehradou, aby neumožňují, abyste dělali, co si chcete dělat, protože třeba v Praze je potřeba před povodní po nějakou dobu 4 nebo 5 hodin mít časový prostor na to, aby se postavily mobilní zábrany, aby se uklidily lodě do ochranných přístavů, aby se odstranili, odstranil majetek z náplavek a tak dále, a tenhle ten časový prostor je potřeba držet a po tu dobu vlastně Vltavská kaskáda nebo její díla musí držet právě ty průtoky na uzdě a je samozřejmě problém potom vybalancovat to, jak se blíží povodeň, jak se plní případně retenční prostory, nebo jak vyprazdňujeme třeba ty zásobní prostory a je to potřeba zkorigovat s tím, co je potřeba udělat v korytě pod tím a samozřejmě v tomto případě letos bylo důležitý i to, že jsme museli korigovat, co teče z Berounky, protože tam byl velký přítok a kdyby se do toho přidalo plné odpouštění Vltavské kaskády, no, tak tady byla podstatně horší povodeň s nějakými excesy, co se týká průtoků nahoru, průtoku dolů, a já podle toho, co jsem sledoval, tak si myslím, že naopak právě ta povodeň velmi plynule nastupovala, velmi plynule opadala.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorA to je účel?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeA to je účel, vyrovnat prostě, srovnat ty přítoky z těch neovladatelných mezipovodí Sázava, Berounka a srovnat to s tím, co přitéká z Vltavské kaskády a zoptimalizovat to. Já si myslím, že ta práce letošní dispečinku byla velmi jemná cukrářská a podařila se prostě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorPosloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, dnes zejména o Vltavské kaskádě mluvím s vedoucím katedry hydrotechniky na ČVUT v Praze s Ladislavem Satrapou. Pak je tady ještě jedna otázka, řekněme, vůbec účelu Vltavské kaskády tak, jak byla projektována někdy od třicátých let minulého století. Premiér Petr Nečas to dnes na té tiskové konferenci charakterizoval, nevím, jestli správnou paralelou, to je i otázka na vás, pokud máte dodávku, dost těžko po ní můžete chtít, aby převážela deset tun písku, to byste si musel pořídit náklaďák na to. To znamená, pokud chcete něco jiného, než na co byla projektována, od Vltavské kaskády, museli byste si postavit asi jiné přehrady. To sedí?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeTohle to sedí. Prostě Vltavská kaskáda jednoznačně byla projektována od třicátých let až do té doby padesátých, šedesátých let, kdy se dobudovala, byla projektována jako energetické vodní dílo nebo soustava energetických vodních děl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorPardon, pane docente, to znamená, že primární funkce těch 9 vodních děl je výroba elektrické energie?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazePrimární funkce se nedá říct. U nás jsou všechna vodní díla víceúčelová, mají vždycky řadu účelů. Já jenom uvádím, že v těch šedesátých letech byl jednoznačně v té době primární účel energetický. Samozřejmě ty účely postupem času se mění a po zkušenostech třeba s povodněmi se dají ty prostory přehodnotit manipulačně, upravit a přehodnotit a samozřejmě vstupuje do toho další faktor, který předtím třeba prioritní nebyl a následně se prioritním stane. Jenom bych ještě dodal k těm šedesátým letům, opravdu tam byl ten energetický účel, protože jsem i četl v nějakém materiálu, že byla snaha ušetřit uhlí proto, aby se nemuselo spalovat v tehdejších elektrárnách, aby se ušetřilo pro chemický průmysl a řeklo se, že tedy se přesune ta snaha vyrábět elektrickou energii na vodu, a to je speciálně na Vltavskou kaskádu, takže ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátorVíte, proč se na to ptám, protože ve chvíli, kdy slyšíte starosty a vůbec lidi z těch měst, řekněme, mezi Prahou, tedy na Vltavě a Mělníkem a potom i výš, kteří říkají, že Vltavská kaskáda nezafungovala, že měla prostě s vodou hospodařit tak, aby ta záplavová vlna nebyla například v Kralupech nad Vltavou nebo Mělníce tak vysoká a jsou o tom velice přesvědčeni, notabene, jsou to starostové, kteří zažili už několikátou povodeň v těch řekněme minulých dvaceti letech a říkají, že to je neustále to samé. Tak ta otázka zní, nebylo možné prostě tu Vltavskou kaskádu téměř vyprázdnit před povodní?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeTak to není možný. Tam je řada důvodů, proč to možný není. Jednak je tedy, jak jsem vám říkal, řada těch omezení, která na toku jsou, to znamená, nemohu prázdnit Vltavskou kaskádu nebo nemohu prázdnit Lipno a Orlík takovými průtoky, které mi ohrozí tu oblast pod tím umělou vlnou, kterou já bych vytvořil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTomu úplně rozumím. Tak dobře, ještě vložím jednu otázka, aby ta vlna nebyla taková, aby ohrožovala majetek a lidské životy dole pod kaskádou, tak, jak dlouho by trvalo, než by se kaskáda téměř vyprázdnila řekněme nějakým rozumným odtokem?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeTadyhle ta otázka je zajímavá, nicméně technicky nerealizovatelná. Tak třeba některá vodní díla, pokud to rozmístíte dobře, my to učíme studenty, že když potřebujete vyprázdnit nádrž, tak máte zhruba 2 měsíce na to, abyste ji vyprázdnili, aby to nezpůsobilo zásadní potíže v konstrukci hráze nebo ve svazích, kdy tedy to rychlé snížení hladin způsobí sesuvy svahů těch nádrží a tak dále, takže jsou tam kromě těch technických omezení způsobených tím tokem pod vodním dílem, také omezení technická přímo na tom vodním díle a na té oblasti zátopy, která se nachází tedy, která je zatopená. To znamená, nemůžete o 10 metrů najednou během jednoho dne vypustit nádrž, protože byste způsobili technické potíže. A takže asi tak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorDobře, kdybyste, čistě si to představme, tedy seděl proti starostovi Kralup nad Vltavou, třeba panu Holečkovi, tak, co byste mu řekl na ty jeho výhrady? Protože on je, řekl bych, jako člověk, který je tou situací mám pocit asi nejvíce iritován.

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeNo, tak je otrávený, já jsem ho párkrát slyšel. Já si myslím, že tady je jeden velký problém a ten problém je v tom, nebo ne problém, je to prostě historická zkušenost. Prakticky během devatenáctého, během dvacátého století u nás nebyly žádné povodně. Poslední velká byla 1892, 1890 byly velké povodně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTo byla ta, co strhla Karlův most?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeTo si nepamatuji, jestli strhla Karlův most, strhly Karlův most některé vzdálenější povodně, ale od té doby, kdy tedy, kam sahá zhruba teda naše paměť našich předků a otců a babiček, tak od té doby nebyly u nás povodně. Byla větší povodeň v padesátých letech na Slapech, tehdy byly Slapy skoro dokončené, ale byly úplně prázdné, takže vlastně zachytily celou povodeň prakticky a vůbec to na Prahu třeba nebylo poznat tak, že by byla výrazně zatopená. A od té doby povodně nebyly až prakticky do roku 1996. No, a je samozřejmé, že to povědomí o tom, že povodně existují, se úplně vytratilo. My jsme třeba v roce 1992 začali vyvíjet nějaké výzkumné aktivity s Výzkumným ústavem vodohospodářským s kolegou Drbalem, abysme vůbec upozornili na to, že povodně existují. Tehdy nás nikdo neposlouchal. Prostě na konferenci ke stoletému výročí povodně na Labi jsme to kontaktovali my jako vodohospodáři, ale z pohledu státní správy prostě vůbec nikoho to nezajímalo, protože říkali vy jste se zbláznili, tady žádný povodně nejsou. Vyvinuli jsme metodiky, které byly schopné tohle to zvládnout, ekonomicky doložit prostě důležitost, no, tak se o to začal někdo zajímat ze shora z těch příslušných orgánů, no, a v roce 1996 přišly první povodně, 1997 velká na Ostravsku a najednou byl zájem o to, co my jsme teda měli připraveno a bylo možné s tím něco dělat a ekonomicky jsme doložili nutnost protipovodňové ochrany, ale dokavad tady nebyla historická zkušenost, tak se na to všichni s prominutím vykašlali, protože to nikoho nezajímalo, protože nevěděli, že ta povodeň tady opravdu hrozí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorŘíká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v Praze Ladislav Satrapa. Ptal jsem se vás na to, jak rychle se dá nádrž vypustit. Co ten opačný, opačný řekněme moment, je možno prostě nechat to dané vodní dílo volně přetékat přes korunu hráze?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeTak není to režim, který bychom chtěli jako přehradáři, samozřejmě vodní dílo přes korunu hráze nám přeteče v případě, kdy nezvládneme tu situaci v přírodě. To se stane. Jsou běžné situace nebo nejsou příjemné, ale jsou běžné, že se ročně protrhne sem tam nějaký rybník. U zemních hrází to může být fatální to přetečení přes korunu hráze, proto jsou i programy ministerstva zemědělství na zvyšování bezpečnosti rybníků a hrází, zvyšují se přelivy, zlepšuje se technický stav, takže sypané hráze tady mají velký problém. U betonových hrází ten problém není až tak velký, betonové hráze prostě, když se přelijí, mají tam bezpečnostní rezervy, takže i betonová hráz, která se přelije přes korunu hráze, pokud přijde tak extrémní situace, která toto způsobí, vloni se, nebo předloni, už si nepamatuji, se přelily některé ty přehrady Fojtka, Mlýnice, byly těsně pod korunou nebo šly přes korunu, to jsou zděné hráze, prakticky se nestane nic, protože mají bezpečnostní rezervy, ale není to stav, který bychom samozřejmě připouštěli. V projektu se nepřipouští tyhle ty stavy a snažíme se, aby bezpečnostně ty přehrady byly schopné zvládnout ty velké průtoky přes přelití koruny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTak zpátky k té klíčové otázce, která, mám pocit, asi teď zajímá spoustu lidí po toku Vltavy a Labe, dobře, vyjasnil jste mi, z jakého důvodu není možné vypustit celou kaskádu tak, aby tam bylo hodně prostoru. Bylo možno čistě teoreticky dříve než někdy, několik málo dní předtím, než začala opravdu být velká voda, třeba týden předtím, začít vodu odpouštět a udělat více prostoru?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeNe, podle mě to není možné. To vám na to asi odpoví lépe ČHMÚ, ale já tady nejsem, neumím předpovědní hydrologickou službu, ale mezitím, kdy mám předpověď, že začne pršet, která má svoji spolehlivost, do té doby, než to opravdu je v korytě, tak si myslím, že spolehlivost téhle té předpovědi může být relativně vysoká třeba 2 nebo 3 dny předem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorJá tomu rozumím, že se tady pracuje s nějakými procenty toho, že předpověď nemusí vyjít, nebo že to prostě se hydrologové a meteorologové nějakým způsobem seknou, ale ptám se na to, jestli není prostě na čase změnit jednak manipulační řády u samotných vodních děl a potom vůbec celý ten systém práce s vodou tak, aby, abychom možná byli o něco ustrašenější, aby prostě, když ta výstraha, nebo to podezření, že by mohlo začít pršet, bude, jestli prostě neudělal ten prostor větší?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeTakhle to podezření samozřejmě můžeme mít v létě pořád, v zimě můžeme mít pořád, že začne tát a přiteče nám tam sníh. Teď jde o to samozřejmě říci, co jsme schopni zvládnout operativně a co musíme jakoby v těch nádržích tu rezervu držet trvale. Operativně jsme schopni zvládnout podle mě takové ty 2, 3 dny, předvypouštět a opravdu účinně dělat nějaká opatření, která nám se všemi těmi limity, omezeními na dolním toku umožní ty retenční prostory jakoby vytvořit i v tom zásobním prostoru. To je asi jedna věc. Druhá věc je ta, že můžeme samozřejmě připustit, že ty nádrže budem trvale držet na nižších vodních stavech, to znamená, že ten zásobní prostor snížíme třeba o 3, o 4 metry, to se samozřejmě tahle myšlenka dá, ale tam je problém ten, jak jsem říkal, všechny nádrže v České republice, je jich asi 118 ve světovém soupisu, jsou víceúčelové. Tím, že jsou víceúčelové, tak jsou pro energetiku, jsou pro zásobování vodu, zásobování průmyslu, zlepšování jakosti vod, zlepšování, nalepšování průtoků.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTurismus.

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeTurismus samozřejmě, který je významně vázaná na Orlickou a Slapskou přehradu. A teď je potřeba vybalancovat, když se dohodneme, že o 2 metry snížíme hladinu, tak s tím souvisí řada omezení pro ty ostatní účely. A to, že jsou stanoveny hladiny zásobního a retenčního prostoru nějak, tak je to nějaký konsensus, který se promítá do manipulačního řádu. Pokud tento konsensus se změní nebo bude snaha změnit, je to možné, ale všichni ti uživatelé na tom vodním díle se na tom musí dohodnout a musí se najít nějaký kompromis mezitím, mezi protipovodňovou ochranou, mezi zásobováním vodou, Želivka třeba výrazně zásobování vodou, přitom má protipovodňovou ochranu taky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorJá tomu rozumím, jenom, protože se stále ještě pohybujeme v době, kdy prostě povodně běží, ještě definitivně neodpadly, neskončily a tak dále, tak pravděpodobně teď asi mnoha lidem přijde možná logicky, že protipovodňová ochrana by měla mít přednost před ostatními účely.

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeSamozřejmě tohle je současná situace, která nastala. Vltavská kaskáda je navržena tak, aby zvládala zhruba 10letou až 20letou vodu. Chtít po ní, aby zvládla 100letou vodu, znamená úplně předělat veškeré předpoklady, na základě kterých byla postavena, na základě kterých jsou navržena technická zařízení, jsou nastaveny úpravy v těch zátopách těch nádrží, takže je to věc, která vlastně už je nad rámec uvažování našich předků, kteří prostě tohle to připravovali. Ale samozřejmě možné je všechno. Teď jde o to ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátorSe na tom dohodnout?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeDohodnout se, ale to není věc Povodí Vltavy, Povodí Vltavy je správce vodního toku, ale těch potenciálních uživatelů je prostě ohromné množství.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorA poslední otázka, kterou se vracím na úplný úvod, kdy vy jste říkal, že z vašeho pohledu zásadní pro tyto povodně doposud byla Berounka. Pomohlo by pro příští roky, které pro povodně, které by měly takový průběh podobný jako ta letošní, kdyby se na Berounce postavilo nějaké vodní dílo?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeTak samozřejmě na Berounce vodní dílo bylo plánováno nebo jsou plánována vodní díla na Berounce a v povodí Berounky, některá fungují, to jsou ta vodní díla nad Plzní, že jo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorHracholusky?

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeMenší vodní díla Hracholusky, Klabava, Klabava teda ne, Hracholusky, tak to jsou vodní díla, která fungují, bohužel fungují na těch vyšších, v těch vyšších partiích a nemají takový vliv na odtoky. Bylo plánováno vodní dílo Křivoklát, což je těžko průchozí varianta, protože vytváří veliké zásahy do údolí a váže se na to velké množství teda technických úprav, včetně přesídlení obyvatel, takže to nepřipadá asi do úvahy. Nicméně je tam, jsou možná úvahy o tom někam posunout nějakou vodní díla, ale současná povodeň opravdu byla extrémní. Jde o to zvážit si, jestli se nějakým způsobem naučíme žít s tou povodňovou situací, která je extrémní, byla na úrovni já nevím 50leté, 100leté vody a smíříme se s tím, a potom po nějakou dobu budeme mít pokoj od povodní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorAle tak to je bezesporu debata až na chvíli, kdy voda definitivně opadne.

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeAno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorTakových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Mým hostem byl vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT, pan Ladislav Satrapa. Tak díky za vaše názory a za váš čas. Na shledanou.

Ladislav SATRAPA, předseda Českého přehradního výboru, vedoucí katedry hydrotechniky na ČVUT v PrazeNa shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátorMartin Veselovský byl u mikrofonu těchto Dvaceti minut Radiožurnálu, přeji vám dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.