Křesťanský týdeník 31. 12. 2005
Vítám vás u silvestrovského vydání Křesťanského týdeníku, pravidelného pořadu redakce náboženského vysílání. Dnes poněkud netradičně nevážně vážně. Nejprve uslyšíte prorocká slova filosofa Milana Machovce, který by se letos dožil 8O let. Dále komentář Martina Fendrycha o tom, jak si v letošním roce stála církev. Po zprávách zavzpomínáme s Janem Jandourkem na teologický seminář a se Svatoplukem Karáskem na dobu emigrace. Nebudou chybět ani vtipy Tomáše Rouleho, sekretáře kardinála Miloslava Vlka. A na závěr se dovíme, proč se slaví příchod Nového roku petardami a ohňostroji. K tomu všemu vám přeje dobrý poslech Karel Vepřek.
Poslední den v roce jistě vybízí k zamyšlení nad tím jak jsme žili doposud a jaké máme vyhlídky do budoucna. V tomto smyslu neuškodí připomenout si slova filosofa Milana Machovce, která pronesl v jednom z našich pořadů. 15. ledna to budou právě 3 roky, co nás předešel na věčnost. V letošním roce uplynulo 80 let od jeho narození.
A teď už je na řadě v křesťanském týdeníku komentář Martina Fendrycha. Ten slýcháváte na Českém rozhlase 1 pravidelně v pátek. Tentokrát bude silvestrovský.
Posloucháte Křesťanský týdeník, který pokračuje humorným vzpomínáním . Absurdní situace, které vyvolávají úsměv, přináší především reálný život. V drtivé většině případů samozřejmě jako vedlejší produkt, zcela nechtěně a nezamýšleně. Ukázkovým příkladem může být třeba někdejší snaha komunistického režimu zavést na státem kontrolované katolické teologické fakultě výuku marxismu. O vzpomínky na pobyt v ateisty kontrolovaném kněžském semináři jsme požádali jeho absolventa Jan Jandourka.
A když už jsme v tom vzpomínání, po Janu Jandourkovi tu máme jednu historku z emigrace bývalého evangelického faráře Svatopluka Karáska.
A do třetice všeho dobrého: anekdoty nejen z kněžského života si poslechneme v podání sekretáře kardinála Miloslava Vlka, Tomáše Rouleho.
Tak to byl pokus o zábavu v křesťanském duchu, závěr týdeníku už bude zase vážný. Dnes se nám zdá samozřejmé, že čas plyne jako úsečka, která má určitý začátek a míří k nějakému konci. Doba, kdy tomu bylo jinak, ale není tak vzdálená. Ještě před 250 roky lidé vnímali čas především jako cyklus, v němž se každý rok opakují určité věci - třeba vrací zima či suché období. Vnímali ho zkrátka jako kruh, který má určitý bod obratu. Řecky se tomu bodu říkalo katastrofa. Dnes to slovo zní děsivě, ve svém původním smyslu však vyjadřovalo nejenom bolest konce, ale také naději nového počátku. A Silvestr i Nový rok tehdy hráli ve společenském životě možná ještě důležitější roli, než dnes. Více geolog a esejista Václav Cílek.
O slovo na závěr jsem požádal faráře Václava Vacka. A tak jako jsme i přes všechno silvestrovské veselí začínali zamyšlením, tak se i rozloučíme. Křesťany by Silvestr jako konec roku neměl vlastně moc zajímat, vždyť oni mají svůj rok církevní a ten už skončil v listopadu. Co vy na to pane faráři?
A slovy pana faráře Václava Vacka z Letohradu dnešní silvestrovský Křesťanský týdeník končí. Krásný zbytek roku a vše nejlepší do toho příštího vám od mikrofonu přeje za celou redakci náboženského vysílání Karel Vepřek.
Poslech celého pořadu:
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Seno se platí skoro zlatem. Zemědělci mohou být nuceni obilí prodávat, říká prezident Agrární komory
-
‚Státní dluh je Damoklův meč.‘ Francouzské úrokové sazby jsou nejvyšší za posledních 18 let
-
Trump může pokračovat ve výstavbě tanečního sálu. Prezident ho označil za ‚vojenské středisko‘
-
Místo délky prázdnin raději řešme, jak posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí, radí pedagog Pražák
