Královna rekordmanka. Alžběta II. slaví 70 let na trůnu
Královna se skotskou krví. Alžběta II. má u Skotů respekt, většina z nich ani jiného panovníka nezažila
O případné nezávislosti se ve Skotsku mluví už dlouho. Pokud bychom hledali alespoň jeden symbol Velké Británie, který je i ve Skotsku vnímán pozitivně, je to bezpochyby postava královny Alžběty II. Ta se svým vřelým vztahem ke Skotsku netají a lidé ji tam za to mají rádi. Vztah britské panovnice a Skotů, to je téma dalšího dílu seriálu věnovaného sedmdesátému výročí nástupu Alžběty II. na britský trůn.
Každý srpen míří britská královna na svoje letní sídlo Balmoral. Zámeček, který stojí doslova v srdci skotské vysočiny. Její příjezd do letní rezidence si pravidelně nenechají ujít ani Ursula a Mike. Na rozdíl od dalších stovek přihlížejících to mají k Balmoralu co by kamenem dohodil – bydlí v sousední vesnici.
„Samozřejmě, že i ve Skotsku jsou lidé, kteří královskou rodinu příliš nemusí. Řekl bych ale, že drtivá většina Skotů královnu respektuje,“ říká Mike a jeho manželka Ursula dodává: „Vládne už tak dlouho, že si ani nedokážu představit, jaké by to bylo bez ní. Vždyť je to nejdéle vládnoucí panovnice.“
Když se drtivá většina dnešních obyvatel Skotska narodila, Alžběta II. už vládla.
Korunovace v televizi
Protože Ursula a Mike jsou už oba sedmdesátníci, pamatují okamžik, kdy na trůn Alžběta II. nastoupila.
„Pamatuji si, že korunovace bylo vůbec to první, co jsem viděla televizi. Bydleli jsme s rodiči v Dundee, na východním pobřeží Skotska. Televize byla tehdy vzácnost, my ji neměli a byli jsme se dívat u strýčka. Tou parádou jsem byla okouzlena,“ vzpomíná Ursula.
Vztah mezi královnou a Skoty se budoval dlouho a má za sebou vzestupy i pády. Faktem ale je i to, že když se drtivá většina dnešních obyvatel Skotska narodila, Alžběta II. už vládla.
Stabilita a kontinuita
„Alžběta má skotskou krev. Co se týče panovnice, tady v podstatě nejsou výhrady. Má to určitou stabilitu a kontinuitu. Mně to filozoficky vyhovuje,“ hodnotí Paul Millar. Ve Skotsku se sice nenarodil, v Edinburghu ale žije už čtyřiapadesát let, a tak se za Skota tak trochu považuje. Ve své kanceláři na okraji města hrdě ukazuje fotografii, na které si s Ažbětou II. podává ruku.
Tehdy byl Millar českým honorárním konzulem a do Brna ho přivedly pracovní povinnosti. Teď už je v důchodu, ale o politiku se dál živě zajímá. Jak říká, královnu mají ve Skotsku rádi, otázka je, jak tam jednou přijmou jejího nástupce.
Ve středu se v dalším díle našeho seriálu vypravíme za milovníky i odpůrci britské monarchie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
