Kousek pouště na jihu Maďarska
Už jste možná slyšeli o tom, že jižní Maďarsko vysychá a nedostatek vody dělá farmářům vrásky na čele. Z krajiny kdysi plné mělkých jezer se stává polopoušť a v suchém porostu vznikají písečné duny. To je typický úkaz pro Národní park Kiskunságy, kde ovšem vysychání alespoň nějak využívají a ukazují změny přírodních podmínek turistům jako atrakci.
Na fotografii z jižního Maďarska můžu přátelům bez obav ukazovat, jak jsem se pěkně poměl v severní Africe. Nepoznají nic. Velbloud sice na písečné duně chybí, ale vyleštěná obloha bez jediného mraku v pozadí dokresluje obrázek velmi věrohodně. Stojím uprostřed Národního parku Kiskukságy asi 20 kilometrů od města Kecskemét, do očí mi fučí teplý vítr plný jemného prachu a ekolog Gyorgy Kroel Dulay vysvětluje, co se tady v posledních letech děje.
"Jako laik asi nic nepoznáte, ale tady je krásně vidět, jak se mění vegetace. Místo vytrvalých rostlin nastupují jednoleté. Nemám rád předpovídání budoucnosti, ale je to jeden z důkazů, že se tu šíří poušť nebo chcete-li polopoušť," řekl ekolog.
Ekolog Dulay je zanícený vědec a přímo z něj tryská nadšení, když vypráví o plíživém vysychání. Se slamákem na hlavě a s omšelým batohem vypadá jako africký cestovatel, a to se k několika písečným dunám náramně hodí. Dalším cílem je opuštěná usedlost naposledy obydlená před deseti lety.
"Ani před sto lety tu nežilo moc lidí. To je málo produktivní země a sem přišli jenom ti, kteří neměli nic lepšího. Prostě byli chudí a byli rádi, že vůbec nějakou půdu dostali. Teď chátrající usedlosti bez vody kupují Němci a Holanďané, kterým se taková krajina líbí, a domky dávají do pořádku," vysvětlil Gyorgy Kroel Dulay.
Lehce zvlněná krajina je protkaná řadou prašných cest plných výmolů, po kterých se dostanou obvykle jenom pěší nebo farmáři v traktorech. Sporý stín dávají sem tam řídké hloučky stromů a vysušená krajina působí na člověka z české kotliny jako vzdálená exotika.
Strážce parku Pál Szabo ukazuje na stádo krav a zdůrazňuje, že i tady někdy stojí voda. "Před deseti lety bylo mimořádně vlhko a napadl i sníh, což je nejdůležitější. Zvedla se hladina spodní vody a tady v té prohlubni stála voda, lidé se tu i koupali. Od té doby se to ale vrací do starých kolejí a zbylou vegetaci spásají krávy," popsal strážce.
Sucho je sice problém, ale národní park ho dokáže využít i jako drobnou výhodu a vábničku na turisty. "Turisté se mohou po parku pohybovat po červeně značené stezce, do některých částí rezervace mohou pouze s průvodcem," říká mluvčí národního parku Réka Balasz.
Do rezervace se může vjíždět i na kole nebo na koni, což je tady velmi populární a mnoho farmářů už se živí výhradně agroturistikou. Poklidný venkov je k tomu přímo stvořený a navíc národní park není jenom vyschlá pustina, celá oblast je mnohem pestřejší. Ovšem právě písečné duny jsou tím největším tahákem.
