Kontrola eroze půdy v Čechách musí být důslednější než v zemích, kde hospodaří na svém, tvrdí Jan Štefl za soukromé zemědělce

Vláda plánuje upravit, tedy fakticky zmenšit rozsah půdy, na které platí pro zemědělce protierozní opatření. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán. Vítáte to?

Především je to slib, který si myslím, že do dvou let není splnitelný, protože erozní oblast i pravidla protierozního opatření, která se na dané oblasti, zhruba 65 procentech území ČR mají dělat, proběhla schvalovacím procesem v EU a vím, že EU měla dokonce ještě vyšší požadavky, než jsme si v ČR nastavili. Tak si myslím, že změna se do dvou let nepodaří.

Do budoucna si nejsem jistý, jestli by šlo o tak výraznou změnu erozně ohrožené plochy. Já bych tipoval, že to může být třeba o 10-20 %, ale byrokracie související s ochranou půdy pro zemědělce zůstane v podstatě stejná. Tam se nic moc podle mého názoru změnit nedá.

Abychom si to ujasnili, prý se to aktuálně týká asi 60 procent půdy u nás a má jít o jeden z nejpřísnějších standardů v Unii, kde se protierozní opatření údajně týkají v průměru 40 procent půdy. Jak to je?

Tady je potřeba si říct, že erozní ohroženost se řeší pouze na orné půdě. Netýká se to travních porostů, kde má Česká republika milion zatravněných hektarů a 2,5 milionu hektarů orné půdy.

O tom, že by to u nás bylo trochu přísnější – asi to je přísnější ve smyslu, že je to na větší ploše než třeba v okolních státech. Ale my jsme v ČR zdědili po socialismu ohromné velké lány. Tady není problém, aby plochy byly 30hektarové, stohektarové i vícehektarové. V té souvislosti, právě s tím, jak se mění klima, kdy narůstají období velkých přívalových dešťů, je opravdu erozní ohroženost v České republice vyšší než v jiných státech kolem.

Čtěte také

Vodu v krajině zajistí až regenerativní zemědělství. Obří lány musí zmizet, nastiňuje krajinotvůrce

Čili je to opodstatněné, jak to je teď?

Podle mého názoru, věnovat se na této ploše erozní ohroženosti je opodstatněné. Můžeme diskutovat o tom, jak moc to má být složité.

A co jsou to půdo-ochranné technologie?

My jsme si rozdělili půdu do tří erozně ohrožených vrstev. U nejvíce ohrožené, silně erozně ohrožená plocha zemědělské půdy –  v Čechách je to asi 25 % orné půdy – jsou stanovena pravidla, co se tam vůbec nesmí pěstovat a co se tam může pěstovat za určitých podmínek. Pokud tam bude zemědělec chtít třeba zasít jarní obilovinu, musí tam udělat opatření na ploše, aby zabránil slivu půdy – dát tam třeba meziplodinu nebo pozemek, pokud je velký, rozdělit zatravněnými pásy nebo biopásy. To jsou ta protierozní opatření.

Anebo si může zemědělec pozemek přerozdělit, aby na ploše, která je výrazně erozně ohrožená, pěstoval jinou plodinu než na zbylé části pozemku, který je méně ohrožený. Tam může zase pěstovat jinou plodinu, na to jsou daná právě protierozní pravidla.

Dosud byla pravidla pro protierozní ochranu stanovena jednotně pro různé typy erozně ohrožených půd. Napříště by se to mělo rozlišit podle stupně ohrožení půdy. To je dobrý záměr?

Ještě jsem neviděl návrh ministerstva zemědělství, jak reálně to bude vypadat. Podle mě to jde jen přeskupit nebo jiným způsobem přehledně stanovit, co se na kterých kategoriích erozně ohrožených ploch má dělat, ale žádné zásadní změny se tam podle mě udělat nemůžou. Z toho, co řekl ministr, by mě zajímalo, co to nakonec bude.

Kdo a podle jakých kritérií určuje stupeň erozního ohrožení?

Toto určuje Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. (od roku 2024 Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, pozn. red.)

Struktura zemědělství

Nařízení vlády má také zjednodušit kontroly a snížit administrativní zátěž. Vy tomu nevěříte? V úvodu jste řekl, že byť by došlo ke snížení plochy, stejně by se podle vás administrativa nesnížila.

Problém je v tom, že tím, že na půdách musí zemědělci dělat protierozní opatření, tak je to nepochybně byrokraticky zatíží, protože zemědělec si musí vybrat některé protierozní opatření povinně. S tím souvisí, že to někdo bude kontrolovat, a to bude kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond.

Ale teď se v rámci debyrokratizačních opatření v EU rozhodlo o tom, že na podnik bude muset být maximálně jedna kontrola za rok. Podle našeho názoru by do toho měla spadnout i kontrola protierozních opatření, takže by s tím nemusela nárůst kontrolní činnost.

Čtěte také

Nechceme podporovat zemědělce z Václaváku, míní Tureček. Výborný: Pomoc potřebují ti malí a střední

Motoristé ve svém předvolebním programu avizovali zrušení anebo zásadní revizi protierozní vyhlášky tak, aby, jak uváděli, neznehodnocovala půdu a nesvazovala hospodaření. To se teď děje?

To nevím, jak si Motoristé dovedou představit. Obecně, myslím si, že všem, kdo žijeme v České republice, natož i zemědělcům jde o to, abychom tady měli hezkou českou krajinu, pestrou a aby nám vydržela do budoucna. A že část ploch, na kterých zemědělci hospodaří, je erozně ohrožena, je naprosto nesporný fakt.

My totiž máme ještě nevýhodu, kterou jsme zdědili po socialismu, že tady je spousta zemědělců odpoutaná od vlastnictví půdy a od toho, že by na půdě přímo hospodařili. Když to přiblížím jinak: socialistické zřízení dlouho pracovalo na tom, aby se vykořenily rodinné zemědělské podniky a sedláci z venkova, odtrhli se od půdy a přestěhovali do bytovek. Plochy se scelily a začalo na tom pracovat zemědělské družstvo, které mnohdy se spoustou vesnic na plochách, kde hospodařilo, nemělo nic společného.

Co dnes říkají Motoristé, by byl de facto krok zpátky k tomu, že se zase budeme muset přestat věnovat tomu, aby půda nedegradovala.

Chtěl jsem tím říct, že pokud na zemědělské půdě, jako je tomu v Čechách – my jsme opravdu výjimka v EU –, hospodaří spousta podniků, které sídlí někde v Praze na Václaváku, obdělávají tisíce hektarů nebo i desítky tisíc hektarů různě po republice a nemají k půdě žádný vztah, musí tady být instituce na kontrolu proti erozi na půdě větší a asi důslednější, než je tomu v zemích, kde si zemědělec hospodaří na svém a počítá, že půdu generačně předá svým nástupcům.

Čtěte také

Dotace jsou platby za starost o půdu. Mohou ale jít na nákupy velkým hráčům, obává se sedlák Pitek

Nová pravidla pro hospodaření na erozně ohrožené půdě platí teprve od poloviny minulého roku. Byl už čas vyhodnotit, jestli se osvědčila nebo ne?

Určitě se to vyhodnocuje. Ona ta pravidla úplně neplatí, zpřísnila se od poloviny minulého roku, ale jinak protierozní pravidla už se aplikovala.

Rozumím, ale já mám na mysli, jestli už víme, jestli se to osvědčilo.

To se pozná teprve poté, co výzkumný ústav vyhodnotí, kolik tady bude erozí. Ještě k tomu nedošlo.

Dotace zpracovatelům

Vláda koncem ledna schválila program zemědělských dotací, ve kterém je o 800 milionů korun víc než v návrhu z konce minulého roku. Proč z toho vaše asociace není nadšená?

Tam je potřeba si říct, kam peníze, které tam vláda přidala, půjdou. Část těch peněz, jak jste zmiňoval, jedná se třeba o 800 milionů do národních dotací – tak z toho 300 milionů korun jde na dotace pro velké potravinářské podniky, kde vyloženě o ně můžou žádat podniky, které zaměstnávají víc než 250 zaměstnanců a to jsou podniky typu Madeta apod., které si myslíme, že jsou na podnikatelské úrovni, že zrovna tyto dotace nepotřebují.

Čtěte také

Agrární komoře vadí změny v evropském zemědělství. „Cílí se na lokální pěstitele,“ chválí si farmáři

ČR trpí tím, že tady se vykazuje produkce z hektaru, kde jsme na 60 procentech produktivity práce ve srovnání s celou EU. My si myslíme, že ty peníze, pokud by se přidávaly, tak by měly směrovat někam úplně jinam. Tato vláda to teď chce směrovat k velkým podnikům.

Dnes mluvíte o 800 milionech, které se už přesunuly na podporu velkých zemědělských podniků. Ale vláda teď připravuje další krok: máme to schvalovat na monitorovacím výboru, kdy další skoro miliarda korun půjde z Programu rozvoje venkova také pouze pro velké podniky. Takže otáčí se to někam jinam. Místo aby se podporovala lokální zemědělská produkce a vytvářela se určitá konkurence stávajícím zpracovatelům, supermarketům a obchodníkům, tak de facto podporujeme jenom velké podniky a jejich navyšování produkce.

A můžeme si být podle vás jisti, že momentálně Agrofert žádné dotace nečerpá, jak tvrdí premiér, který navzdory slibu dosud nevyřešil svůj konflikt zájmů?

Já si myslím, že si jisti vůbec být nemusíme, protože je kolem toho spousta tajemna. Sice jsme slyšeli veřejná prohlášení například i Státního zemědělského intervenčního fondu, že mu žádné dotace teď nevyplácí. Ale ono se v republice mluví jen o Agrofertu, ale střet zájmů pana premiéra se netýká jen Agrofertu, ale obecně platí na všechny jeho podnikatelské aktivity, to znamená i na další jeho fondy. V zemědělství si myslím, že asi dotace teď nedostává, ale nejsem si jistý, jestli jeho další fondy nečerpají dotace, protože i to by bylo ve střetu zájmů.

Co je podle místopředsedy Asociace soukromých zemědělců důležité na obchodní dohodě Mercosur? Jak nahlíží rozdíly mezi zemědělstvím v Evropě a Jižní Americe? Poslechněte si Dvacet minut Radiožurnálu.