Konec zimy po francouzsku
Jednou z největších akcí celé zimy na Azurovém pobřeží je karneval v Nice. Je to velkolepá show, která je oslavou radosti, tvořivosti, nápaditosti a bohatosti regionu. A kromě toho je karneval ve Francii považován za oficiální konec zimy.
Dostalo se mi určitého privilegia. Právě teď mě plošina vyzvedává nad průvod - nad všechny ty krásné dívky, které rozhazují všude kolem květiny, i nad toho obrovského draka, který nahání zejména dětem hrůzu. Takže před sebou vidím celý průvod. Vidím, chtělo by se říct, i různé alegorické vozy, ale nevím, jestli označení alegorické vozy v tomto případě úplně platí.
Před sebou mám v dálce hotel Negresco, takže v podstatě celou promenádu jako na dlani. Vzhledem k tomu, že teď je v Nice asi osmnáct stupňů, tak si myslím, že válka květin je opravdu tím, čím být má - je to oslava konce zimy.
"Každým rokem připravujeme hlavně vozy na bitvu květin. Snažíme se přijít s nějakým novým nápadem, letos jsme vytvořili vozy, kterým říkáme tři sta šedesát stupňů. Jsou vyzdobeny opravdu ze všech stran, zatímco vloni to bylo jen z jedné strany," vysvětluje Eric Dubreil, hlavní animátor karnevalu, který jinak staví filmové kulisy.
A jak se karneval líbí? "Jsem tady poprvé, i když tu bydlím už pět let. Myslím, že je to tu úplně skvělé, budu sem chodit častěji," říká jedna návštěvnice. Ale nesouhlasí se mnou, že se jedná o konec zimy. "Ne, já bydlím trochu výš, v horách, a tam je zima pořád," dodává. A co se jí líbilo nejvíce? "Kostýmy jsou skvělé, ale nejhezčí jsou květiny."
"Všechno je krásné - kromě toho rámusu, nemůžeme se s nikým normálně bavit," stěžuje si další návštěvnice.
Součástí letošního karnevalu byla Hornická kapela dolu Darkov. "Tady je to obtížné, protože některé soubory nebo skupiny mají reprodukovanou muziku - a těch wattů mají spoustu, takže nás někdy smažou. Ale musíme se zase srovnat, a hlavně aby děvčata před námi slyšela. A zase nějak jdeme dál. Je to takový hudební mumraj," říká kapelník Jaroslav Šindel.
Na festivalu došlo i k unikátní situaci. Potkal jsem svého rozhlasového kolegu Artura Kubicu, kterého určitě uslyšíte na vlnách Radiožurnálu. Na festivalu byl jako člen kapely a zároveň jako novinář. Zajímalo mě, zda se během doby, kdy hraje, dívá kolem sebe.
"Já se samozřejmě dívám, protože všechny ty pochody už znám. Hraju už totiž spoustu let. A jedním okem stále sleduju, když kolem jdou třeba krásné ženy z exotických ostrovů - to je něco, co se normálně nevidí, a u nás už vůbec. A to je škoda."
V Nice byly i naše mažoretky, a to Dixi z Havířova pod dozorem Katky Jonešové. V čem je pro ně karneval specifický? "Nejen že se podíváme do zahraničí, ale také poznáváme různé kultury, různou hudbu, různé druhy tanců. I to je pro nás přínosem."
A jak se sem dostaly? "Pozvali jsme je přes italskou agenturu, s kterou spolupracujeme. A jsme rádi. Jak kapela, tak i mažoretky byly skvělé. Když jsme viděli fotky, tak jsme si říkali, že vypadají moc hezky. Navíc se nám líbily jejich kostýmy, proto jsme je pozvali," vysvětluje Danielle Bielsaová, která má na starosti program.
Karneval v Nice si pochvalovala i děvčata. Zájem o ně byl zřejmě až příliš velký, jak potvrzují Veronika s Renatou. "Krásný festival až na ten večer, kdy to bylo takové hektické. Je to takové nepříjemné - když se trošku napijou... Ale myslím si, že to byl podařený večer. A je to nádherný festival, ty alegorické vozy a všechno - úžasné."