Kličkoval mezi hurikány a přežil mys Horn. „Vlny se měří na velikost strachu,” říká mořeplavec Richard Konkolski

Zeměkouli obeplul už třikrát. „Má první plavba byla první československou plavbou na velmi malé lodi,” vzpomíná v rozhovoru s Lucií Výbornou. Psal se rok 1972 a Richard Konkolski se právě chystal na sólo závod přes Atlantik. Na možnost skutečné sólo plavby byl ale připravený.

„Věděl jsem, že jde o vrcholnou disciplínu jachtařů. Kdybych ale žádal o povolení, nikdy bych ho nedostal, možnost se mi proto naskytla až v USA, když začala hurikánová sezona. Tak jsem se na to vymluvil s tím, že už stejně nemůžu zpátky,” vysvětluje.

A povolení k plavbě kolem světa nakonec dostal. „Díky tomu jsem skutečně poznal svět,” přiznává. A jak dodává, bylo to krásné, ale často i kruté poznávání. Plavba kolem světa totiž není nic menšího než kličkování mezi hurikány.

U mysu Horn mi bušilo srdce

Se svou lodí Niké v životě navštívil řadu skutečných námořnických lahůdek: mezi nimi i mys Horn, o kterém se říkává, že je pro mořeplavce nejtěžším místem na zemi. „Zahynulo tam mnoho námořníků, je to rozbouřené místo,” upozorňuje Richard Konkolski.

Čím to? Pod mysem Horn, ale i pod všemi pevninami pod Afrikou a Austrálií mohou větry probíhat kolem dokola, vysvětluje námořník. „Vznikají tak ohromné vlny, a když se přiblíží k Mysu Horn, jejich spodní část se zpomalí a vrchní naopak převalí,” popisuje.

On sám kolem mysu Horn poprvé plul v roce 1983. „Bylo to za mlhy, nic jsem neviděl. Jen mi bušilo srdce a byl jsem rád, když jsem měl mys za sebou,” vzpomíná. „O čtyři roky později už jsem ty strmé a bouřlivé skály viděl. Běhal mi mráz po zádech. Velikost vlny se neměří na výšku, ale na velikost strachu.”