Když jde o vteřiny při pandemii. Nahlédněte, jak právě teď pracují hasiči, záchranáři a vojáci

S dostatkem ochranných pomůcek se dokážeme postavit ledasčemu, vzkazují lékaři z Fakultní nemocnice v Motole

Současná pandemie koronaviru ovlivňuje zdravotnictví. Na nakažené pacienty nejsou připraveni pouze lékaři na infekčních klinikách. Přísnější opatření jsou v nemocnicích prakticky všude. Na urgentním příjmu pražské Fakultní nemocnice v Motole lékaři a zdravotníci okamžitě pomáhají například lidem s cévní mozkovou příhodou nebo infarktem. V těchto dnech ale navíc musí ke každému přistupovat jako k potenciálně nakaženému.

„Nestandardní je, že jsme tady navlečení v tom, v čem jsme navlečení,“ popisuje lékař na urgentním příjmu dospělých Marek Dvořák, jak se změnil přístup k pacientům. „Ke všem přistupujeme tak, jako kdyby byli potenciálně covid pozitivní. Standardně pracujeme v roušce, v brýlích nebo se štítem. A pokud se jeví, že by pacient mohl být pozitivní, tak na sebe navlékáme ještě čepici, plášť a další rukavice, aby bariéra byla co největší.“

Urgentní příjem není primárně určený pro pacienty s příznaky nebo už potvrzeným onemocněním covid-19. Na ty jsou připraveni lékaři na jiných odděleních motolské nemocnice. Tady se naopak doktoři snaží, aby tu takových lidí bylo co nejméně.

„Volala záchranná služba Středočeského kraje, že zasahují u pacienta s kritickou dušností,
který už je pozitivně testovaný na covid. Onemocnění se mu zhoršilo v průběhu nějakého 8. a 9. dne, což je poměrně typický průběh. A dohodli jsme se, že v tomhle stavu pojedu rovnou na COVID ARO, tedy na oddělení, které je speciálně vyčleněné na péči pro tyhle pacienty,“ vysvětluje Marek Dvořák, co je součástí opatření, která v největší tuzemské
nemocnici aktuálně platí.

Čtěte také

„Tím, že víme, že je nemocný a že se u něj zhoršil covid, tak už na něm není moc co diagnostikovat. Rovnou se začne léčit. Hlavně by bylo velmi nebezpečné, kdyby se ocitl tady mezi pacienty, kteří jsou zdraví, co se týče covidu – mohl by nakazit řadu lidí.“

Zápřah ještě nekončí

Jenže v době, kdy se počet nakažených koronavirem neustále zvyšuje, se s pozitivními případy lékaři zkrátka setkávají i tady. Zatímco ještě před několika týdny to bylo většinou u lidí, kteří se vrátili ze zahraničí, dnes už si nemůžou být jistí prakticky u nikoho.

„Někdy to lidi překvapí. Třeba teď tady leží pacient na našem infekčním boxu, který měl dopravní nehodu. Takže tam covid pozitivitu neočekáváte, standardně. Ale postupem času se vyšetřením ukázalo, že by mohl být pozitivní. Protože má zápal plic, který je divný a nemá vysoké zánětlivé parametry…“

Pokud máme dostatek ochranných pomůcek, pak jsme schopni se postavit k ledasčemu.
primářka urgentního příjmu dospělých Lenka Kozlíková

Lékaři a zdravotníci tady na oddělení zatím vše zvládají. Jak ovšem říká primářka urgentního příjmu dospělých Lenka Kozlíková, ten největší zápřah pravděpodobně ještě nastane. „Myslím, že to ještě ani nezačalo, ten vrchol určitě ještě přijde. Mezi klasickými necovidovými pacienty vnímáme pokles zhruba o 50 procent obvyklého počtu, co máme, takže si myslím, že nárůst těch covidových ještě přijde. Pokud máme dostatek ochranných pomůcek, pak jsme schopni se postavit k ledasčemu,“ ujišťuje.

Urgentní příjem pražské Fakultní nemocnice v Motole

Také ve Fakultní nemocnici Motol lékaři cítí každodenní podporu od veřejnosti.

„Je to úžasný. Lidé nám sem nosí dárky. Úplně nezištně nám někdo upeče bábovku, nosí nám kafe nebo jenom přijdou poděkovat. Opravdu to dodává energii, kterou teď potřebujeme. A hlavně si myslím, že přijde čas kdy ji budeme potřebovat ještě víc,“ dodává lékař Marek Dvořák.

Koronavirus tady – stejně jako na stovkách dalších míst napříč Českem – práci zdravotníků
zkrátka nezastavil.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.