Když jde o vteřiny 6. série
Dvanáct minut ve stavu klinické smrti. Jinak zdravý 45letý strážník přežil díky defibrilátoru
V Česku je podle údajů mobilní aplikace Záchranka přes dva a půl tisíce aktivních defibrilátorů. Jsou třeba na sportovištích, v obchodních centrech nebo horských chalupách. Každý může tyto přístroje vzít a pomoct s nimi někomu se zástavou srdce. Takzvaná AEDčka jsou při záchraně životů naprosto zásadní. Díky nim může mít i zpočátku beznadějný příběh šťastný konec.
„Kdyby nebylo lidí, kteří mi pomohli, tak bych tady dneska nebyl. Za to jim patří velký dík. Lidská pomoc je na prvním místě a toho je potřeba si vážit,“ říká Jarmil Paar.
Tento strážník královéhradecké městské policie je nejlepším důkazem toho, jak může automatizovaný externí defibrilátor pomoci. V 45 letech totiž bez předchozích zdravotních problémů zkolaboval při nákupu v obchodě a byl 12 minut ve stavu klinické smrti. „Měl jsem infarkt myokardu. V mém srdci byla zúžená céva, která se ucpala a v podstatě mě v tu chvíli úplně vypnula,“ říká dnes s nadsázkou v hlase Jarmil Paar.
Lidská pomoc na prvním místě
Osudný den si dodnes připomíná: „Dneska se mi vybaví, že jsou to mé druhé narozeniny. Chodím pravidelně na kontroly a v podstatě nemám v současné době žádná omezení. Beru pravidelně léky ale jsem běžně sportující člověk. Pro mě je to malý zázrak.“
Čtěte také
Za tímto zázrakem stojí nejen kolemjdoucí, ale také kolegové Jarmila Paara z královéhradecké městské policie, kteří co nejrychleji přijeli s defibrilátorem. Jedním z nich byl Pavel Rousek. Říká, že takových výjezdů přibývá. Městští strážníci jsou totiž díky přístroji v autě někdy k lidem se srdeční zástavou blíž než sanitka.
„Byl to o maličko větší stres, protože se jednalo o bližšího člověka. Obecně jsou určitě tyto akce častější. Jsme napojení i na aplikaci first responder (díky ní můžou záchranáři dát vědět proškoleným lidem v blízkosti člověka se srdeční zástavou, pozn. red.). Úkol, kdy vyloženě pomáháme lidem a snažíme se jim zachránit životy, určitě má smysl.“
Snadná manipulace
AED je při srdečních zástavách naprosto zásadní. Po Česku je těchto přístrojů podle aplikace Záchranka aktivních přes dva a půl tisíce. I proto se na ně ptají operátoři na tísňové lince 155 ve chvíli, kdy jim někdo volá kvůli člověku se srdeční zástavou.
V takových chvílích dokáží radit, jak poskytnou nepřímou srdeční masáž i jak přístroj použít. To, kde nejbližší automatizovaný externí defibrilátor je, poradí právě na tísňové lince a nebo ho ukáže mobilní aplikace Záchranka.
Obsluha takového přístroje je naprosto jednoduchá a zvládne ji i naprostý laik, ukazuje koordinátorka AED na královéhradecké krajské záchrance Iveta Nováková Knížková: „Po zapnutí musíme sledovat hlasovou nápovědu. Je vždycky v jazyce země, ve které chcete to AEDčko použít.“
Čím dřív, tím větší šance
Většinou bývá tato nepříliš velká krabička žluto-černá a je na ní jednoduché tlačítko pro zapnutí s nápisem ON. „Pak už jenom posloucháme instrukce. Přístroj na nás začne mluvit,“ popisuje Iveta Nováková Knížková a z defibrilátoru se v tu chvíli ozývá „Připojte elektrody.“
Čtěte také
To samé je vidět i na displeji přístroje včetně nákresu toho, kam přesně je na kůži člověka umístit. „Jsou označené piktogramem, umístění je hodně důležité. Vidíme, že jedna přijde pod pravou klíční kost, druhá pod levé podpaždí,“ upřesňuje Iveta Nováková Knížková.
Defibrilátor následně sám vyhodnotí, jestli člověk výboj potřebuje nebo ne. „To je to, co mu může zachránit život v případě, že má defibrilovatelný rytmus. Pokud je přístroj k dispozici, tak je upřednostňováno jako priorita jedna ho ihned použít.
Každý měsíc máme příběhy, kdy je AEDčko na místě opravdu během prvních dvou minut a když přijíždí záchranná služba, tak je ten člověk následně při vědomí, což jsme dřív nevídali,“ uzavírá Iveta Nováková Knížková ze Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje. Čím dřív tak podobný přístroj kdokoliv použije, tím větší je šance, že člověk se srdeční zástavou přežije.
Související
-
Když jde o vteřiny při pandemii
Jsou v první linii. Zajišťují distribuci zdravotních pomůcek, zachraňují životy a starají se o nemocné. Seriál odkrývá, jak pracují složky IZS v době nouzového stavu.
-
Když jde o vteřiny 5. série
Do zákulisí práce elitních hasičů, záchranářů i vojáků v exkluzivních reportážích nahlížejí reportéři Ondřej Vaňura a Martin Pařízek. Poslechněte si nový seriál.
-
Když jde o vteřiny 4. série
Už počtvrté sledují Martin Pařízek a Ondřej Vaňura skutečnou práci složek Integrovaného záchranného systému – živě a při akci.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.