Dvanáct minut ve stavu klinické smrti. Jinak zdravý 45letý strážník přežil díky defibrilátoru

„Kdyby nebylo lidí, kteří mi pomohli, tak bych tady dneska nebyl. Za to jim patří velký dík. Lidská pomoc je na prvním místě a toho je potřeba si vážit,“ říká Jarmil Paar.

Tento strážník královéhradecké městské policie je nejlepším důkazem toho, jak může automatizovaný externí defibrilátor pomoci. V 45 letech totiž bez předchozích zdravotních problémů zkolaboval při nákupu v obchodě a byl 12 minut ve stavu klinické smrti. „Měl jsem infarkt myokardu. V mém srdci byla zúžená céva, která se ucpala a v podstatě mě v tu chvíli úplně vypnula,“ říká dnes s nadsázkou v hlase Jarmil Paar.

Lidská pomoc na prvním místě

Osudný den si dodnes připomíná: „Dneska se mi vybaví, že jsou to mé druhé narozeniny. Chodím pravidelně na kontroly a v podstatě nemám v současné době žádná omezení. Beru pravidelně léky ale jsem běžně sportující člověk. Pro mě je to malý zázrak.“

Čtěte také

V případě srdeční zástavy rozhodují vteřiny. Díky systému first responderů má víc lidí šanci na záchranu

Za tímto zázrakem stojí nejen kolemjdoucí, ale také kolegové Jarmila Paara z královéhradecké městské policie, kteří co nejrychleji přijeli s defibrilátorem. Jedním z nich byl Pavel Rousek. Říká, že takových výjezdů přibývá. Městští strážníci jsou totiž díky přístroji v autě někdy k lidem se srdeční zástavou blíž než sanitka.

„Byl to o maličko větší stres, protože se jednalo o bližšího člověka. Obecně jsou určitě tyto akce častější. Jsme napojení i na aplikaci first responder (díky ní můžou záchranáři dát vědět proškoleným lidem v blízkosti člověka se srdeční zástavou, pozn. red.). Úkol, kdy vyloženě pomáháme lidem a snažíme se jim zachránit životy, určitě má smysl.“

Snadná manipulace

AED je při srdečních zástavách naprosto zásadní. Po Česku je těchto přístrojů podle aplikace Záchranka aktivních přes dva a půl tisíce. I proto se na ně ptají operátoři na tísňové lince 155 ve chvíli, kdy jim někdo volá kvůli člověku se srdeční zástavou.

Defibrilátor následně sám vyhodnotí, jestli člověk výboj potřebuje nebo ne|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

V takových chvílích dokáží radit, jak poskytnou nepřímou srdeční masáž i jak přístroj použít. To, kde nejbližší automatizovaný externí defibrilátor je, poradí právě na tísňové lince a nebo ho ukáže mobilní aplikace Záchranka.

Obsluha takového přístroje je naprosto jednoduchá a zvládne ji i naprostý laik, ukazuje koordinátorka AED na královéhradecké krajské záchrance Iveta Nováková Knížková: „Po zapnutí musíme sledovat hlasovou nápovědu. Je vždycky v jazyce země, ve které chcete to AEDčko použít.“

Čím dřív, tím větší šance

Většinou bývá tato nepříliš velká krabička žluto-černá a je na ní jednoduché tlačítko pro zapnutí s nápisem ON. „Pak už jenom posloucháme instrukce. Přístroj na nás začne mluvit,“ popisuje Iveta Nováková Knížková a z defibrilátoru se v tu chvíli ozývá „Připojte elektrody.“

Čtěte také

Na resuscitaci je nejtěžší včas poznat, kdy je potřeba, říká šéf leteckých záchranářů

To samé je vidět i na displeji přístroje včetně nákresu toho, kam přesně je na kůži člověka umístit. „Jsou označené piktogramem, umístění je hodně důležité. Vidíme, že jedna přijde pod pravou klíční kost, druhá pod levé podpaždí,“ upřesňuje Iveta Nováková Knížková.

Defibrilátor následně sám vyhodnotí, jestli člověk výboj potřebuje nebo ne. „To je to, co mu může zachránit život v případě, že má defibrilovatelný rytmus. Pokud je přístroj k dispozici, tak je upřednostňováno jako priorita jedna ho ihned použít.

Každý měsíc máme příběhy, kdy je AEDčko na místě opravdu během prvních dvou minut a když přijíždí záchranná služba, tak je ten člověk následně při vědomí, což jsme dřív nevídali,“ uzavírá Iveta Nováková Knížková ze Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje. Čím dřív tak podobný přístroj kdokoliv použije, tím větší je šance, že člověk se srdeční zástavou přežije.