Když jde o vteřiny 3. série

Na Lipně zachraňují životy: Dobrovolníky z vodní záchranné služby motivuje pomoc člověku v nouzi i láska k vodě

6. září 2019
Předchozí díl
Následující díl

Dobrá fyzická kondice a skvěle zvládnuté plavání i potápění, to musí umět členové vodní záchranné služby Českého červeného kříže, kteří působí na Lipně. Tito dobrovolníci jsou připravení pomoci turistům na březích, plavcům nebo posádkám převrácených lodí. Právě o nich je další díl seriálu Radiožurnálu Když jde o vteřiny.

Čtěte také

Stejně jako na horách se i na Lipně mění počasí během pár minut. Mnoho turistů pak může na největší vodní ploše v Česku překvapit prudký vítr. Nejen v takových případech do akce vyráží vodní záchranáři. I když jsou všichni z nich dobrovolníci, tvoří řádnou část Integrovaného záchranného systému. Pomáhají nejen lidem ve vodě, ale také turistům v nouzi na břehu.

„Vodní záchranná služba Dolní Vltavice, prosím,“ říká do telefonu na základně vodních záchranářů Petr Michalík a okamžitě začíná vyřizovat tísňový hovor. Za pár vteřin křičí na své kolegy, že mají výjezd. Všichni záchranáři tvoří sehraný tým. Rychle berou potřebné vybavení včetně lékárny a vysílaček, vybíhají ven, a po molu spěchají k záchranářskému člunu.

Být vždy připraven

„Dostaneme výzvu od operačního střediska. Odesíláme zpětnou vazbu a už běžíme, protože máme v záznamech, jaká lokalita to je, o co se jedná. Jestli se jedná o technickou nebo záchrannou pomoc lidem v nouzi. A běžíme samozřejmě sem na člun, který už máme předem připravený. Také máme připravené věci a do dvou minut jsme na vodě,“ popisuje Petr Michalík.

Tady na Lipně slouží Michalík už 20 let. Záchranář musí být ve velmi dobré fyzické kondici a zvládat poskytnout první pomoc. Samozřejmostí je skvělé plavání, a také potápěčská průprava.

Členové vodní záchranné služby Českého červeného kříže se díky několika člunům, které můžou jet až rychlostí 80 kilometrů v hodině, dokáží pohybovat prakticky po celém Lipně. K některým zásahům musí ujet i přes 10 kilometrů. Pravidelně pomáhají nejen plavcům, ale i lidem na ostatních lodích nebo třeba i rybářům na břehu.

Petr Michalík je připravený vyrazit na jakýkoliv typ zásahu: „Nikdy nevíte, do čeho přesně jdete. Je to sázka do loterie, nevíte, co se stalo. Máte informace, s kterými pracujete, ale když přijedete ke skutečnému zásahu, tak věci jsou trošku jinak a musíte podle toho pracovat. Částečně improvizujete, částečně děláte to, co jste naučený. Čím dřív jste u zásahu, tím dřív poskytnete první pomoc.“

Když se rychle mění počasí

Šéf zdejších vodních záchranářů Milan Bukáček popisuje, že nejvíce problémů tvoří zásahy k rybářům a plachtám obecně, ať jde o kajtaře nebo malé a velké plachetnice, mořské kajaky nebo další plavidla.

Vůbec nejnebezpečnější jsou podle Milana Bukáčka situace, kdy se na Lipně mění počasí. To může nastat i dost rychle, stejně jako třeba vysoko v horách: „Vítr téměř dva metry za sekundu. Foukne vám tady, přijde to od západu, a máte tu vítr, který je třeba 50 kilometrů v hodině. Téměř okamžitě.“

Nejdůležitější u zásahu na vodě je prý rychlost. Protože člověk, i když má třeba na sobě vestu nebo je vybaven izolačním oblekem, tak v příliš studené vodě může dopadnout špatně.

Šlehaly okolo nás blesky

Milan Bukáček je členem vodní záchranné služby od roku 1993. Za tu dobu mu v paměti utkvěla celá řada zásahů. Vzpomíná například na záchranu čtyř malých dětí, které se samy vydaly na vodu v pramici a překvapila je silná bouřka: „Vyjížděli jsme do prostředí, kde kolem nás šlehaly blesky. Podařilo se nám je přivést a předat mamince… Vysvětlili jsme jí, že to mohlo skončit tragicky. Stačilo hodně málo a děti byly utonulé.“

Vodní záchranáři na Lipně slouží každoročně nepřetržitě o letních prázdninách, v září pak většinou o víkendech. Všichni členové jsou dobrovolníci, a aby vůbec mohli být ve službě, musí si často vzít dovolenou.

„Stojí to za to. Pomoci člověkovi v nouzi a láska k vodě je asi to hlavní, co nás motivuje,“ dodává šéf zdejších vodních záchranářů Milan Bukáček. Podle něj tady můžou turisté řadě problémů předejít. Stačí třeba na mobilu sledovat předpověď počasí a při plavbě mít dobré vybavení, základem je záchranná vesta.

Spustit audio

Související

  • Když jde o vteřiny 2. série

    Co se děje, když se počítá každá vteřina? Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura přináší jedinečný pohled na práci složek Integrovaného záchranného systému.

  • Když jde o vteřiny

    Co se děje, když se počítá každá vteřina? Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura přináší jedinečný pohled na práci složek Integrovaného záchranného systému.

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová