Když jde o vteřiny 3. série

Na Lipně zachraňují životy: Dobrovolníky z vodní záchranné služby motivuje pomoc člověku v nouzi i láska k vodě

6. září 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Máme tady stejně nevyzpytatelné počasí jako vysoko v horách – to říkají vodní záchranáři sloužící na Lipně v jižních Čechách
Předchozí díl
Následující díl

Dobrá fyzická kondice a skvěle zvládnuté plavání i potápění, to musí umět členové vodní záchranné služby Českého červeného kříže, kteří působí na Lipně. Tito dobrovolníci jsou připravení pomoci turistům na březích, plavcům nebo posádkám převrácených lodí. Právě o nich je další díl seriálu Radiožurnálu Když jde o vteřiny.

Čtěte také

Stejně jako na horách se i na Lipně mění počasí během pár minut. Mnoho turistů pak může na největší vodní ploše v Česku překvapit prudký vítr. Nejen v takových případech do akce vyráží vodní záchranáři. I když jsou všichni z nich dobrovolníci, tvoří řádnou část Integrovaného záchranného systému. Pomáhají nejen lidem ve vodě, ale také turistům v nouzi na břehu.

„Vodní záchranná služba Dolní Vltavice, prosím,“ říká do telefonu na základně vodních záchranářů Petr Michalík a okamžitě začíná vyřizovat tísňový hovor. Za pár vteřin křičí na své kolegy, že mají výjezd. Všichni záchranáři tvoří sehraný tým. Rychle berou potřebné vybavení včetně lékárny a vysílaček, vybíhají ven, a po molu spěchají k záchranářskému člunu.

Být vždy připraven

„Dostaneme výzvu od operačního střediska. Odesíláme zpětnou vazbu a už běžíme, protože máme v záznamech, jaká lokalita to je, o co se jedná. Jestli se jedná o technickou nebo záchrannou pomoc lidem v nouzi. A běžíme samozřejmě sem na člun, který už máme předem připravený. Také máme připravené věci a do dvou minut jsme na vodě,“ popisuje Petr Michalík.

Tady na Lipně slouží Michalík už 20 let. Záchranář musí být ve velmi dobré fyzické kondici a zvládat poskytnout první pomoc. Samozřejmostí je skvělé plavání, a také potápěčská průprava.

Členové vodní záchranné služby Českého červeného kříže se díky několika člunům, které můžou jet až rychlostí 80 kilometrů v hodině, dokáží pohybovat prakticky po celém Lipně. K některým zásahům musí ujet i přes 10 kilometrů. Pravidelně pomáhají nejen plavcům, ale i lidem na ostatních lodích nebo třeba i rybářům na břehu.

Petr Michalík je připravený vyrazit na jakýkoliv typ zásahu: „Nikdy nevíte, do čeho přesně jdete. Je to sázka do loterie, nevíte, co se stalo. Máte informace, s kterými pracujete, ale když přijedete ke skutečnému zásahu, tak věci jsou trošku jinak a musíte podle toho pracovat. Částečně improvizujete, částečně děláte to, co jste naučený. Čím dřív jste u zásahu, tím dřív poskytnete první pomoc.“

Když se rychle mění počasí

Šéf zdejších vodních záchranářů Milan Bukáček popisuje, že nejvíce problémů tvoří zásahy k rybářům a plachtám obecně, ať jde o kajtaře nebo malé a velké plachetnice, mořské kajaky nebo další plavidla.

Vůbec nejnebezpečnější jsou podle Milana Bukáčka situace, kdy se na Lipně mění počasí. To může nastat i dost rychle, stejně jako třeba vysoko v horách: „Vítr téměř dva metry za sekundu. Foukne vám tady, přijde to od západu, a máte tu vítr, který je třeba 50 kilometrů v hodině. Téměř okamžitě.“

Nejdůležitější u zásahu na vodě je prý rychlost. Protože člověk, i když má třeba na sobě vestu nebo je vybaven izolačním oblekem, tak v příliš studené vodě může dopadnout špatně.

Šlehaly okolo nás blesky

Milan Bukáček je členem vodní záchranné služby od roku 1993. Za tu dobu mu v paměti utkvěla celá řada zásahů. Vzpomíná například na záchranu čtyř malých dětí, které se samy vydaly na vodu v pramici a překvapila je silná bouřka: „Vyjížděli jsme do prostředí, kde kolem nás šlehaly blesky. Podařilo se nám je přivést a předat mamince… Vysvětlili jsme jí, že to mohlo skončit tragicky. Stačilo hodně málo a děti byly utonulé.“

Vodní záchranáři na Lipně slouží každoročně nepřetržitě o letních prázdninách, v září pak většinou o víkendech. Všichni členové jsou dobrovolníci, a aby vůbec mohli být ve službě, musí si často vzít dovolenou.

„Stojí to za to. Pomoci člověkovi v nouzi a láska k vodě je asi to hlavní, co nás motivuje,“ dodává šéf zdejších vodních záchranářů Milan Bukáček. Podle něj tady můžou turisté řadě problémů předejít. Stačí třeba na mobilu sledovat předpověď počasí a při plavbě mít dobré vybavení, základem je záchranná vesta.

Spustit audio

Související

  • Když jde o vteřiny 2. série

    Co se děje, když se počítá každá vteřina? Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura přináší jedinečný pohled na práci složek Integrovaného záchranného systému.

  • Když jde o vteřiny

    Co se děje, když se počítá každá vteřina? Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura přináší jedinečný pohled na práci složek Integrovaného záchranného systému.

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...