Když byl František v pubertě, říkali jsme: Nemůžeš dělat ostudu dědovi! usmívá se Jan Svěrák

21. prosinec 2021

Režisér Jan Svěrák pracuje se svým synem, střihačem Františkem Svěrákem, na filmu Betlémské světlo. „Střihač je takový dramaturg: všímá si, jak to šlape a co už je zbytečné. Říká se, že film se dá vyrobit ve střižně. Z blbého filmu může vzniknout něco zajímavého. Ale to není náš případ,“ smějí se Svěrákovi. Svírá je nepříjemné očekávání pramenící ze slavného jména?

Jaké to je, když se syn musí vyrovnat se slavným otcem?

Jan: Složité. V dospívání mě to trápilo, měl jsem pocit, že se tátovi musím vyrovnat, překonat ho nebo zamítnout. Je to zkrátka vzor, se kterým je třeba se poprat. Je dobře, že mám dva syny, mohou se vymlouvat jeden na druhého: Proč já bych měl být ten slavný? Může ten druhý...

František: Já s tím neměl problém jako táta, ale když stříhám s jinými lidmi, je to jednodušší. Mezi námi vnímám soutěž, jsme dva kohouti v jedné rodině. Ostatním jen pomáhám. S tátou se nepereme ani na sebe neřveme, ale spolupráce je těžší.

Jan: Já s tebou nesoutěžím, jen tě nechci zklamat.. Třeba zrovna nemám nápad a bojím se, že nesplním tvá očekávání. Vážím si toho, jak jsi pokorný a máš se mnou trpělivost. A necháš mě vyzkoušet i blbý nápad.

Oba se musíte vyrovnávat s očekáváním ohledně jména Svěrák. Není to únavné?

František: Jakmile jsem v nové škole řekl Svěrák, buď se to přešlo, nebo si mě lidi zaškatulkovali. Radši jsem se představil jako František. Ne že bych se za to jméno styděl...

Jan: Když byl František v pubertě, vyhýbal se škole a nosil dredy a my nevěděli, jak na něho. Říkali jsme: nemůžeš dělat ostudu dědovi! Jsi nositelem jména Svěrák! Řekl, že se nechce jmenovat Svěrák.

Jak pracujete s tlakem očekávání?

Jan: Nařídil jsem si, že nechci dělat něco proto, že se to ode mě očekává. Nechci znovu dokazovat, že jsem dobrý. Vychyluje mě to z mojí rovnováhy. Tu hledám sám v sobě a ne proto, že ostatní mi tleskají.

Ve filmu Betlémské světlo zazní věta: Tady měl Pepík přestat. Jak poznat, kdy přestat?

Jan: Na to si musí každý odpovědět sám. Poznám, když mi to nejde nebo mě to nebaví. Pokud vás to baví, pokračujete, dokud nezemřete v sedle. Až toho budu chtít nechat, začnu dělat řidiče dálkového autobusu.

František: Já mám odpověď díky svým skečům. Šestým rokem každý den kreslím, abych cvičil vůli a denně něco udělal. A když se v tom cítím zacyklený, musím dělat něco jiného, abych se vyvíjel. Jiné médium nebo žánr. Teď třeba kreslím chaloupky.

Jak Jan poznal, že František je schopný stříhat celý film? Proč Jan potřeboval dvouletou pauzu? A jak vypadají Vánoce u Svěráků? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná ,

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.