Kdyby žil dnes, nejspíš by miloval adrenalinové sporty. První český pilot se narodil před 150 lety

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Čermák v letadle
0:00
/
0:00

Aviatika, konstruktéra a letce Jana Kašpara asi znají skoro všichni, ovšem pilota Jana Čermáka už málokdo. Přitom právě Čermák, který se narodil 7. října 1870 ve Velkém Meziříčí, byl průkopníkem českého letectví ještě před proslulým Janem Kašparem a jako první Čech získal v roce 1910 mezinárodní letecký průkaz. Proč jste o něm možná ještě neslyšeli?

„Byl první, kdo jezdil tady na Moráni na bruslích, jako první měl lyže, stejně tak motocykl, který potom přestavěl na auto. Dokonce založil první kino,“ vyjmenovává dokumentarista z Velkého Meziříčí Jiří Michlíček.

Jan Čermák pocházel z mlynářské rodiny a mohl si takové sportovní kratochvíle dovolit, protože Podhorský mlýn ve Velkém Meziříčí solidně vynášel. Rodák z Vysočiny projevoval velký zájem o sport, což v té době nebylo obvyklé.

Podle historika Jiřího Rajlicha technické novinky lákaly tento typ nadšenců všude po světě. „Když studujete životopisy pionýrů létání nejenom v Čechách, tak zjistíte, že aviatice těžší vzduchu předcházely i jiné sportovní kousky v cyklistice, na motocyklech a podobně. Když Česká společnost aeronautická na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895 předváděla horkovzdušný balón, byl to Jan Čermák, kdo si ho vyzkoušel.“

První Čech s mezinárodním průkazem

Jan Čermák na snímku z mezinárodního průkazu FAI

Jana Čermáka ale uchvátila letadla. Ovládat se je naučil ve Francii, odkud si přivezl motor pro své letadlo Racek. 120 kilogramů těžký stroj s rozpětím křídel 7,5 metru sestrojil s dvěma přáteli a poprvé se v něm vznesl do vzduchu v listopadu 1910 v Plzni na Borech.

O rok později absolvoval výcvik ve Vídni a jako první Čech získal mezinárodní letecký průkaz – na proslulém stroji Libella, který si také sám sestrojil.

„Tím prvním Čechem s mezinárodním průkazem mohl být Jan Kašpar,“ říká historik Jiří Rajlich. „Zkoušku dělal o několik týdnů dříve než Čermák, ale při přistání rozbil podvozek, takže komisaři výsledek neuznali.“

Kašpar se o získání mezinárodního průkazu pak už nikdy nepokoušel. „Podrobil se zkoušce před komisí C. K. místodržitelství pro Království České a mohl konat veřejné aviatické produkce na našem území,“ dodává Rajlich

Letec ve stínu

To byl také jeden z důvodů, proč se stal Jan Kašpar symbolem počátků létání v českých zemích, a na Jana Čermáka se pozapomnělo.

Rekonstruované letadlo Blériot XI, na kterém létal Jan Kašpar

„Čermák předváděl létání především za hranicemi, proto v kolektivní paměti jeho jméno tolik nerezonuje. Létal převážně v Uhrách, Sedmihradsku, Chorvatsku, Srbsku, Bulharsku, zatímco Jan Kašpar ukazoval letecké umění výhradně v českých zemích,“ vysvětluje historik.

Jiří Rajlich také připomíná, že Jan Čermák, stejně jako první pilotka v Rakousku-Uhersku Božena Laglerová z pražských Vinohrad příliš nevěřili v životaschopnost kolektivních sdružení českých aviatiků. „Vydali se na sólové dráhy a proslavili se mimo české země – Čermák na Balkáně, Laglerová v Německu, a potom dokonce v Latinské Americe.“

Tomu odpovídají i sbírky v muzeích věnovaných oběma pilotům. Zatímco Jan Kašpar má velké vlastní muzeum na letišti v Pardubicích, v muzeu ve Velkém Meziříčí je jen několik artefaktů ze života Jana Čermáka, a to coby součást regionální sbírky významných rodáků.

Smrt kavalíra

S aviatikou skončil Jan Čermák během první světové války, kdy ještě létal jako zalétávač u Vídně. Poté se vrátil k rodinnému podnikání v mlynářství.

„Libellu prodal a po válce dokončil rozdělaná vysokoškolská studia na technice. Aviatiku ale stále sledoval,“ vypráví Rajlich. „S letectvím se rozloučil symbolicky v den svých pětasedmdesátých narozenin po osvobození v roce v roce 1945 na letišti v Klecanech.“

Za komunismu už vzhledem ke svému věku neměl žádné spory s režimem, naopak si ho jako průkopníka letectví vážili.

Jan Čermák zemřel poněkud nešťastně po úrazu v tramvaji, bylo mu už skoro devadesát let. Podle dokumentaristy Jiřího Mikšíčka za to mohlo jeho kavalírství: „Když nastupoval v Praze do tramvaje, dával přednost dvěma dámám. Průvodčí si toho nevšiml a tramvaj rozjel. Starý pán spadl z plošiny a zlomil si nohu. V nemocnici dostal zápal plic a zemřel.“

Průkopník letectví Jan Čermák z Velkého Meziříčí zemřel v Praze 6. března 1959.

autoři: Ľubomír Smatana , and
Spustit audio

Související