Kdy alkohol škodí a kdy léčí?

Popovičová: Čím to je, že u někoho množství alkoholu vyvolává dobrou náladu, samozřejmě mám na mysli ne velké množství alkoholu a u někoho naopak vyvolává agresivitu.

Nešpor: Já bych to tak úplně striktně neodděloval. Alkohol u obou těch lidí působí do jisté míry podobně, v tom smyslu, že nejdříve zasáhne vývojově nejmladší části mozku, tedy ty nejvyvinutější části mozku, já tomu říkám pomalý mozek, který domýšlí, rozvažuje, který dokáže předvídat následky toho kterého jednání. Čili, i ten člověk, který je v dobré náladě, tak jestliže mu někdo něco řekne takového ošklivého, nepříjemného, tak on se s ním třeba také popere, i když by ho za střízliva nic podobného nenapadlo, už protože ten člověk je přeborníkem v judu a je o dvě hlavy větší.

Popovičová: Setkáme - li se s takovým člověkem, nebo přijde-li takový člověk domu, hovoříme teď o agresívním, který je tedy pod vlivem alkoholu, jak by se k němu měla ta jeho rodina chovat, tak aby doma třeba nic neprovedl.

Nešpor: To je samozřejmě velice obtížná otázka. Nicméně určité zásady tady nepochybně jsou. Ono se to netýká pouze domácího násilí, to domácí násilí pod vlivem alkoholu je dost časté. Já tady mám před sebou jeden americký výzkum, který se týká domácího násilí a podle něhož 80% mužů, kteří se dopustili násilí na ženách bylo v době, kdy se toho dopustili pod vlivem alkoholu. Čili ten alkohol tady dělá strašlivou paseku. Samozřejmě netýká se to jenom té ubohé manželky, ale týká se to i těch spolucestujících v Metru, týká se to pochopitelně i sousedů a řady dalších lidí.

Čili, setkáte-li se s někým takovým, tak první, co bych vřele doporučoval, je udržet bezpečnou vzdálenost, pokud možno větší než je natažená paže . Důvody jsou dva. Za prvé na vás nedosáhne, za druhé - on se bude sám cítit bezpečněji. Lidé, kteří jsou intoxikováni, ač už alkoholem, nebo jinou látkou, tak velmi často mohou mít pocit, že jsou ohroženi. A tento pocit se právě zvětšuje tím, když bychom se k takovému člověku přiblížili na příliš krátkou vzdálenost.

Druhé doporučení je - hlídejte si tón hlasu, výraz tváře a to čemu se říká neverbální komunikace. To znamená - mluvte na toho člověka spíše tichým, uklidňujícím hlasem, v žádném případě na něj nekřičte, protože samozřejmě na to by mohl reagovat útokem, byť třeba mu říkáte něco neutrálního, nebo neškodného . Třetí zásada je, vyvarujte se veškerých gest, nebo pohybů, které by si dotyčný mohl vykládat jako útok a o jeho pití, chování a vašem vzájemném soužití ap. si vážně pohovořte až druhý den, až bude ten člověk střízlivý.