Kde je pravda? Musíme ji sbírat z více zdrojů, jednak z médií, a pak utvářením vlastního obrazu tím, že koukáme kolem sebe a mluvíme s lidmi, zamýšlí se Šabatová a Holišová
Poslední dvojicí svátečního speciálu je celoživotní ochránkyně lidských práv Anna Šabatová a herečka a zpěvačka Hana Holišová. Spolu si povídaly třeba o tom, proč by se nemělo heslo Pravda a láska tolik vyslovovat, ale více žít, a jaká důležitá témata přináší generace nezatížená minulým režimem. „Největší hodnotu v polistopadovém vývoji vidím ve společenské aktivitě – jedni pomáhají seniorům, další uprchlíkům… to mi dělá radost,“ říká Šabatová. Jak se dívají na dezinformace?
„Ta chvíle, pro kterou jsem to zpívala nebo pro kterou tady dnes jsme, mě v ten okamžik najednou uklidnila. Až tak, že lituji, že jsem se nezahleděla hlouběji do davu, ale zaposlouchala se do toho, jak krásně zpívali všichni se mnou,“ komentovala své vystoupení na Václavském náměstí Holišová.
„Pro mě je ta písnička spojená s rokem 1968 a tehdy na mě působila velmi silně. Právě tehdy Marta zpívala. To, že ji zazpívala i po těch dvaceti letech, tak bylo strašně silné. Pro moji generaci to byl velmi formativní a důležitý moment,“ vzpomínala Anna Šabatová.
Stejně jako mnozí přemýšlela Holišová nad významem slova pravda. „Je potřeba o to víc pečovat a opravdu přemýšlet, protože kvůli svobodě slova si každý může říkat, co chce. A ne vždycky se říkají věci, které jsou pravda nebo které jsou správné. Spousta lidí bohužel pořád má pocit, že co je psáno, to je dáno, a upíná se k tomu,“ podotkla Holišová.
Sílu překonat výzvy
Šabatová si myslí, že se lidská práva od roku 1989 pohnula k lepšímu a že na tom je Česko lépe. „Otázka lidských práv je trošku otázka proměňování společnosti v mnoha aspektech. Lidská práva nejsou jenom politické svobody, které jsme získali.
Lidská práva jsou taky, jak se chováme ke zranitelným lidem ve společnosti, jak se chováme k dětem, jak se chováme ke starým lidem, jak je respektujeme, třeba Romy nebo lidi s jinou sexuální orientací. A to jsou věci, které se musí dlouhodobě ve společnosti kultivovat. A právě, že když se podívám za těch 34 let, tak bych řekla, že jsme se posunuli k lepšímu,“ uvedla Šabatová.
„Ale mám takový malý strach, abychom dokázali opravdu čelit některým těm nebezpečím, které kolem nás jsou. A je opravdu mít potřeba otevřené oči,“ sdělila.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v audioverzi v úvodu článku.
Související
-
Stojím si za tím, že Stanislav Křeček nebyl dobrá volba, říká bývalá ombudsmanka Šabatová
V Praze včera proběhl protest spolku Milion chvilek pro demokracii. Důvodem byla obava z rozkladu institucí, a to konkrétně nesouhlas se zvolením Stanislava Křečka.
-
Ombudsmanka Šabatová dostala nejvyšší francouzské vyznamenání. ‚Je to pro mne pocta,‘ řekla
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová obdržela nejvyšší francouzské vyznamenání. Řád čestné legie získala za celoživotní odhodlání bojovat za ochranu lidských práv ...
-
Marta Kubišová slaví 80. narozeniny. „Vždycky jsem byla kaskadér, do všeho se vrhám bez odmlouvání“
Legenda české populární hudby oslaví zanedlouho kulaté jubileum. Jak se těší na slavnostní koncert a jak daleko je s knížkou, kterou začala psát během pandemie?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
