Každý rok chci uvést alespoň jednu premiéru, slibuje nový šéfdirigent SOČRu Popelka
Petr Popelka získával v Symfonickém orchestru ČRo poprvé zkušenosti jako kontrabasista v osmnácti letech, teď se stal jeho uměleckým šéfem a šéfdirigentem. „Myslím si, že naše programy pro příští sezonu jsou tak pestré, že si tam každý najde něco, co se mu líbí,“ říká v rozhovoru s moderátorkou Zuzanou Burešovou. Kolik má vlastně rozhlasový orchestr hudebníků? A kdy orchestr pozná, že dirigent není dobrý?
Proč by se posluchači měli jít podívat na nějaký koncert SOČR?
Čtěte také
Jsem přesvědčen, že naše koncerty jsou opravdovým zážitek, i emočním. Vidět kolegy ze symfonického orchestru, s jakou chutí hrají, kolik emocí dokážou ze sebe vydat za jeden večer, to je něco krásného. A myslím si, že naše programy pro příští sezonu jsou tak pestré, že si tam každý najde něco, co se mu líbí. Například hned první zahajovací koncert sezony, tam máme štěstí, že naše pozvání přijal jeden z největších světových houslistů, německý houslista Frank Peter Zimmermann.
Nebo v roce 2023 uplyne sto let od narození legendy moderní hudby, maďarského skladatele Györge Ligetiho, který ovlivnil mnoho uměleckých směrů ve 20. století. K jeho 100. narozeninám SOČR uspořádá koncert, a tam přijala naše pozvání výjimečná umělkyně a houslistka Patricia Kopačinskaja, která zahraje houslový koncert, který není jenom houslovým koncertem, ale i performance. Čili to je něco, na co se někdo může určitě těšit.
Možná někoho stále odrazuje, když se řekne orchestr, klasická hudba. Jak to má teď mladá generace? Kdo sedí v publiku, když máte koncert?
Těžko říct, každý koncert je to jinak. Spousta dirigentů říká, že hudba za chvilku vymře, že už jsme ta poslední šťastná generace, která ještě může dělat koncerty, že publikum stárne a nikdo na to nebude chodit. Ale tohle říkal už Ludwig van Beethoven, čelila tomu každá generace. A já si naopak myslím, že na koncertech, které zažívám, tak přibývá mladých lidí. Myslím si, že v dnešní době chuť po emocích, po duchovní náplní, hlad v naší společnosti bude. A bude stoupat. Jsem optimista, protože věřím v krásu a kouzelnou hůlku hudby. A ta má moc nad každým.
Co se bude hrtát za sto let? Hudba současníků?
Měla by. To je moje zásada, že každý rok se SOČR chci uvést alespoň jednu premiéru, skladbu, který napsal skladatel vysloveně pro nás. Žijeme dnes a musíme hrát hudbu dneška, to je naší povinností. Ne jenom, musíme udržovat celý repertoár, ale i hudbu dneška. To je jako kdyby galerie přestaly vystavovat. Na soudobé umění spousta lidí jde, jenom u hudby to drásá za uši, to jsou ale předsudky. Když si to někdo zažije, najde odvahu a přijde na koncert soudobé hudby, tak si to určitě dokáže zamilovat.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajina je na tom líp než před rokem. O pomoc nejen žádá, ale nabízí ji, upozorňuje analytik Sybera
-
Obě média zůstávají samostatná, poplatky se zruší, řekl Klempíř po schůzi s šéfy České televize a rozhlasu
-
Soud v kauze inovačního centra v Brně pustil dva aktéry na svobodu. Obviněno je sedm lidí a dvě firmy
-
Trumpovi se plán na pád režimu v Íránu okamžitě zalíbil. Navzdory radám generálů, píše New York Times
