Karikatura, význam a vznik

Kvůli karikaturám proroka Mohameda, které v září 2005 zveřejnili dánské noviny se v muslimském světě vzedmula vlna nevole. Radikálové protestují, zapalují vlajky i ambasády. Dánové mají strach z terorismu a už se za karikatury omluvili. Komentátor Hospodářských novin Adam Černý říká, že svoboda slova je velice cenná a v tomto případě jde o svobodu především.

Černý: Někoho karikatury urazí, ale nedovedu si představit kvůli nim zapálit dům nebo zabít člověka. Tam vidím naprosto jasný nepoměr.

Komentátor deníku Právo Jiří Franěk k případu dánských karikatur říká.

Franěk: Těžko se mi něco k tomu říká, protože nejsem muslim. Ti mají především zakázáno zobrazovat, třeba osoby, musí se jich to dost dotýkat. Žijí trochu v jiném čase a nemyslím to jako urážku.

Evropské deníky v komentářích zaujímají různá stanoviska, některá hájí svobodu slova pro média bez výjimek, jiní soudí, že tuto svobodu nelze uplatňovat za cenu náboženského cítění některých skupin společnosti. Specialista na média z Univerzity Karlovy Jan Jirák podotýká.

Jirák: Karikatura v médiích slouží především jako zkratka. Je to vlastně zvláštní typ komentáře, který se dá velmi jednoduše vyjádřit názor. Není přísně racionální, apeluje na humor, snadno se vrývá do paměti, balancuje na hraně ironie a elegantní urážky. Může být těžko přijatelná vně tohoto kulturního kontextu.

Podle publicisty Jana Petránka radikální muslimové otištěné karikatury zneužili ve prospěch vyvolání agrese vůči západní civilizaci.

Petránek: Muslimové, kteří potřebují dobrou záminku k rozpoutání něčeho nejméně sto dalších i mnohem vulgárnějších karikatur přimalovali. Dánské karikatury vůbec vulgární nejsou. Jde o rozpoutání nenávisti k západu.

Karikatury byly využity jako ideologická záminka. Podobně si počínali někteří ideologové někdejšího komunistického režimu.