Karel Oliva ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd Karel Oliva. Dobrý den.

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešek je dnem českého jazyka, my sedíme v přenosovém voze nedaleko místa, kde právě skončila celodenní konference o češtině. Přinesla pro vás něco nového, nějaké nové poznatky?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Něco úplně nového nepřinesla, ale přinesla velmi příjemný poznat, lépe řečeno potvrzení příjemného poznatku, že se my Češi o češtinu staráme, že o ni máme zájem, máme o ni možná i trošku strach a že je nám pořád velmi sympatická.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je ta starosta? Často to vypadá, že čeština je velmi emocionálním tématem?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Ano, je to tak, a to je dobře, to v tom se právě odráží to, že o ni máme starost a že ji máme rádi, že nechceme, abychom o ni přišli. Takže, což se potom odráží v těch trošku jaksi laických pohledech na to, že když přejímáme třeba cizí slova nebo jiné cizí vzory, takže se nám ta čeština kazí. My jsme se snažili na té konferenci mimo jiné rozptýlit i tuto obavu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě ta láska k jazyku a vývoj jazyka, proč pro nás jsou tak citlivé ty změny, které prodělává?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Protože čeština je základním znakem našeho národa. Obecně jaksi ten mateřský jazyk je základním znakem každého národa již někdy od konce středověku a my musíme si to přiznat, nejsme národ nijak velký, my patříme spíše k těm menším národům, takže ta naše existence nebyla vždy samozřejmá. To je něco jiného, než jak se na to mohou dívat Němci, Rusové, Angličané, Francouzi a právě s tím, s tím pocitem té národní svébytnosti, národní identity je těsně svázán i pocit toho, že ta čeština je jedním konstitutivním rysem toho národa, vlastně možná tím nejdůležitějším.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vrátím k té konferenci, k tomu konání Dne českého jazyka. Proč je potřeba, když říkáte, že čeština je pro nás velice živým tématem, aktuálním, zajímáme se o ni?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
No, prostě proto, že se nám třeba líbí ..., podívejte se, když se třeba podíváme na květiny, tak ty také vlastně kvetou víceméně na té zahrádce samy, ale musíme je trošku opečovávat, občas zalít nebo něco podobného, přesadit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy se ptám po účelu té konference a jestli ho splnila vaším pohledem?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Ano, já si myslím, že ta konference splnila ten svůj účel toho, že jsme se setkali s veřejností, že jsme se snažili část veřejnosti přesvědčit o tom, jak si čeština v dnešních dobách stojí. Byly tam velmi zajímavé diskuse se zástupci médií, se zástupci vydavatelů, se zástupci spisovatelů, prostě byla to taková trošku osvěta a trošku věda, ale myslím, že to bylo v té správné kombinaci a podle mého názoru se ta konference dobře povedla.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Karel Oliva, ředitel Ústavu pro jazyk český, který je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Už jsme to téma začali, proměny češtiny. V jaké vývojové fázi se podle vás teď čeština nachází?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
No, čeština je jazykem, moderním jazykem moderního evropského národa. Samozřejmě v těch různých vývojových fázích nebo spíše vývojových rychlostech jsme teď ve fázi, kdy se čeština vyvíjí relativně rychle. To je dáno tím, že celospolečenský vývoj je velmi rychlý. Vidíme to my starší na srovnání s vývojem před rokem 89, kdy ta situace celkově byla jaksi zakonzervovaná, řekli bychom skoro zamrzlá, potom se to rozjelo a jak společensky, tak třeba na úrovni technologií se ten vývoj zrychlil a vlastně se zrychluje každým dnem. Ta, to zrychlování není lineární, to je, já bych řekl, exponenciální a samozřejmě, protože se zrychluje celá, vývoj celé společnosti, tak jazyk, který je společenským jevem, se zrychluje také, ale není to poprvé v dějinách, kdy se jazyk velmi rychle vyvíjí. Taková fáze rychlého vývoje jazyka už byla na samém počátku češtiny. Tam to bylo spjaté s něčím jiným, tam ten společenský vývoj nebyl tak rychlý, ale neexistovalo tehdy, nebo nebylo rozšířeno psaní, nebylo, nebyla, ta psaná forma jazyka byla tehdy výlučným majetnictvím několika klášterů a snad několika i vzdělaných šlechtických dvorů. Tehdy se navíc nepsalo česky a tady se musíme podívat na to, že ta psaná forma češtiny, zejména psaná forma jazyka, zejména ta forma tištěná, abych /nesrozumitelné/ o tištěných elektronických médiích, ta ten jazyk jakýmsi způsobem zakonzervovává, protože každý to čte a potom vidí, jak ten jazyk vypadá a ten jazyk je vlastně také produktem toho, jak ho používáme, takže, když čteme něco, co je nějaký starší text, tak vlastně se vracíme k tomu, k té době, kdy ten jazyk vypadal tak, jak je v tom textu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrátíme, vraťme se do současnosti, prosím, pane řediteli.

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
No, ale to je právě to, že v dnešní době už vlastně upadá s tím technologickým rozvojem, upadá čtení psaného, psaného textu. Já jsem ve svém mládí četl daleko víc, než čte dnešní mladá generace, tím nechci říct, že je méně vzdělaná, ale prostě méně čte. Ty informace dostává, dostává jiným způsobem, a to je také jeden z důvodů, ten už je jaksi vnitřně jazykový, proč se ta čeština vyvíjí rychleji než jinde, jindy.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste mluvil právě o tom zrychlení, tak spolu s tím jde také, je takový tlak na zjednodušení, zjednodušování. Tak jste proto, aby se pravidla češtiny nějakým způsobem upravovala ve smyslu zjednodušení, třeba měkké i, tvrdé y, to je nekonečná diskuse jazykovědců?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
No, to je nekonečná diskuse, ale já jsem dost proti, a to z takového také ryze praktického důvodu, že v momentě, kdybychom odstranili rozdíl mezi měkkým a tvrdým i, tak ty texty budou méně jasné. Tady často můžeme poznat, co je podnět a co je přísudek, neboli kdo co dělal právě podle shody podnětu a přísudku. V momentu, v momentě, kdybychom psali jenom měkké i, tak se nám leccos znejasní a já si myslím, že úkol toho psaného jazyka je právě konzervovat nejenom tu formu, ale samozřejmě i ten obsah, a ten obsah tak, aby byl stále jasný. Vezměte si, že ta, jak je ta společnost složitá a stále složitější, tak je například potřeba uzavírat smlouvy ať už mezi ekonomickými subjekty nebo smlouvy jiné. V momentě, kdy my odstraníme jazykovou jasnost a přehlednost, no, tak i ty smlouvy budou méně jasné a přehledné.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Slovensku ale, pokud se nepletu, funguje to, že mají měkké i, jak tedy pro ženy, pro muže ...

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Tam ho mají v tom ..., no, ano, mají tam v množném čísle shodu podnětu a přísudku ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Přispělo k nejasnosti větší?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Já si myslím, že ano, že kdybychom se třeba statisticky podívali, já opravdu jsem to nedělal, ale domnívám se, vyslovuji hypotézu, že kdybychom se podívali na například nějaké právní texty, tak je potřeba více to interpretovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jaké změny ve smyslu zjednodušení byste přistoupil?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Já si myslím, že bych na té formální ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Na žádné?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Rovině asi na žádné změny nepřistupoval. A co se týče takové té roviny toho jazyka třeba tak, jaké máme tvarosloví, tak tam prostě musíme přistoupit na ty změny, které opravdu život přinese. Vezměte si, že za Mistra Jana Husa, jehož výročí teď budeme zanedlouho slavit, stále ještě existoval duál, stále ještě existoval aorist, to potom vlastně ten jazyk odvrhl a zjednodušil se. No, tak, pokud nám náš jazyk s vývojem něco odvrhne, budeme to muset, budeme to muset přijmout, ale to jde o ten jazyk. Ale ta jeho psaná forma, tu bych, pokud možno, držel tak, jak je.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká host Dvaceti minut Radiožurnálu, ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva. Vy jste na konferenci sám měl příspěvek o ovlivňování češtiny cizími slovy, o českých slovech v cizích jazycích. Tak často si lidé stěžují, že je čeština przněna například různými přejatými slovy především z angličtiny, jak toto vnímáte tento nářek?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
No, tohle já vnímám jako takový velmi laický pohled. Z odborného pohledu to vidím opravdu jinak, to vidím právě v tom kontextu ale to, že jazyk je společenským jevem. Vidím to tak, že my přijímáme cizí podněty, cizí věci, cizí procesy, cizí činnosti a třeba v řízení podniku, přijímáme z ciziny a protože o nich potřebujeme mluvit, tak musíme si pro ty nové věci v uvozovkách, v širokém pojetí to je, pojetí toho, co je věc, musíme si pro ně zavést nějaká slova. Můžeme si vymýšlet nová slova česká.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak právě, jestli třeba nejsme líní vymyslet český překlad nebo trefné české slovo, které by se hodilo lépe?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Tak můžeme určitě o něčem takovém uvažovat, ale nejpřirozenější je převzít ten cizí pojem i s tím jeho cizím pojmenováním, a to pojmenování si potom příslušně počeštit, o tom jsem vlastně dnes hovořil na té konferenci.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Na čem vlastně záleží, jestli se to slovo, ať už tedy přejaté z nějakého jiného jazyka, anebo třeba úplně nové uchytí?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
To záleží na mnoha okolnostech. První a základní samozřejmě je, jestli se vůbec uchytí ta věc. My dnes žijeme v době, kdy děti, dejme tomu, desetileté už nevědí, co je to počítačová disketa. Já jsem to v 10 letech také nevěděl, ale já jsem to ještě nevěděl. Ten technologický vývoj je tak rychlý, že ty věci prostě se zablesknou a zmizí. S ním pravděpodobně si myslím, že za pár desetiletí tedy zmizí i v tomto smyslu slova disketa. Čili první a základní podmínka proto, aby slovo žilo je, že je používáno, a to znamená, že je používán vlastně ta věc, kterou to slovo označuje. Další jsou potom nějaké zřetele třeba estetické. Já třeba nevím, proč se v češtině uchytilo z názvosloví bratří Preslů slovo dusík, slovo kyslík nebo slovo vodík a proč se pro fosfor neuchytilo vlastně zcela analogicky utvořené slovo kostík. Tam jsou zřetele jiné, které vlastně ani neznáme.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A které slovo přejaté vás opravdu tahá za uši a rád byste vymyslel prostě český překlad?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Mě cizí slova až tak úplně za uši netahají. Mně se třeba nelíbí, když někdo nahrazuje slova ..., takhle, nelíbí se mi, když někdo tam, kde už máme existující české slovo, přejímá přesto slovo cizí. Takovým mým oblíbeným příkladem je, jsou slova farma a farmář, když máme statkáře, zemědělce, rolníka, statek a tak dále. Tam mám jakýsi problém. Já nerozumím tomu, proč se ta slova vlastně do té češtiny berou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva. Posledním z bloků konference byl, byl blok, který se věnoval médiím jako polyjazykového vývoje, tento blok jste moderoval. Tak bezesporu se média velice podepisují na tom, jak vypadá čeština.

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Nepochybně, protože jazyk je vlastně věcí jazykové praxe. Jazyk se naučíme nejlépe tak, že s ním, že ho používáme, takhle se učíme jazyk jako malé děti a jistě víte i ze své vlastní praxe, jak se rozmluvíte, když třeba odjedete na půl roku do anglicky, německy, francouzsky mluvící země. Jazyk je věcí praxe a samozřejmě, když se na nás z rozhlasu, z televize, já nevím ještě odkud, hrne nějaká jazyková, nějaká jazyková entita nebo nějaký styl jazyka, tak my to podvědomě potom začneme používat, neboť ten jazyk se učíme vlastně nápodobou toho, co slyšíme.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je ten styl jazyka v médiích, jak to vidíte?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Je různý.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co napodobujeme?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Je různý.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jistě, tak ...

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Třeba v Českém rozhlase si myslím, že je velmi dobrý, a pak jsou ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč jsme si pana řediteli pozvali.

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Jiné rádiové stanice, které už tak úplně pochválit nemohu.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě je také rozdíl mezi tištěnými médii a médii audiovizuálními.

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Nepochybně, nepochybně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak co třeba právě noviny a co elektronická média tištěná, tedy internet a tak dále, jak zachází s jazykem a jak to potom vlastně přechází na ty, kteří to čtou?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Tam je taková celá škála. Samozřejmě jsou média, která jsou ryze mluvená, rozhlas, televize, jsou média, která jsou tištěná na papíru a jsou tištěná, abych tak řekl, s rozmyslem a s tím, že existuje jaksi dostatečný časový prostor proto, aby to třeba prošlo korekcí, to jsou většinou třeba noviny nebo klasicky jsou to samozřejmě knihy, a pak je taková ta šedá zóna mezitím, to jsou ta elektronická média, kde je snaha, je to sice psaný jazyk, ale na druhou stranu je snaha, aby tam bylo co nejrychlej..., abych, co nejrychleji se ten obsah dostal ke čtenáři, takže třeba místo na nějakou jazykovou korekturu, tam časový prostor pro jazykovou korekturu tam vlastně není. Samozřejmě ještě horším, abych tak řekl v uvozovkách, horším příkladem jsou potom různé ty diskuse, kde ti diskutující o tom, co napsali, vlastně málo vědí, takže tam kromě toho, že tam mají spousty chyb, tam nesouhlasí obsah.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak toto právě pozměňuje tu češtinu, protože třeba jsou tu i sociální sítě, teď lidé píší rychle, chtějí rychle reagovat, už si to po sobě ani nepřečtou.

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Ano, to právě pozměňuje nikoliv tu češtiny asi snad samou, ale její znalost, pozměňuje k horšímu, protože zase se vracím k tomu, co jsem říkal, když čteme věci, které jsou zkorigované, kde víme, že ta psaná forma je zcela v pořádku a kdybychom četli jenom ty, tak dostáváme jazykovou praxi dobré češtiny. V momentě, kdy čteme ta média, která jsou psaná pod časovým tlakem, nebo když dokonce čteme věci, které tam dali ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Lidé, kteří neumí zacházet s českým ...

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Lidé, kteří neumějí zacházet s češtinou, tak se nám vlastně v tom oku nebo v tom mozku fixuje ta podoba, která je nesprávná, čili, nebo neodpovídá ..., nesprávná je možná příliš silné slovo, ale neodpovídá například českému pravopisu. To je velký posun zase oproti mezi mému mládí, mě to teda velmi mrzí, že musím už takhle vzpomínat na staré dobré doby, ono navíc tak dobré nebyly, ale tam jde o to, že jakýmsi vedlejším produktem toho, že čteme, je, že si automatizujeme tu psanou podobu, tu formu, nikoliv ten obsah, ale tu formu. V momentě, kdy nemáme dostatek dobrých zdrojů a naopak máme dostatek ne tak dobrých zdrojů, tak se prostě ten automatismus nevytváří.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Často se mluví především o pravopisu, o psané podobě češtiny, ale co se týká médií a teď třeba právě rozhlasu, televize, dbá se podle vás dostatečně na to, aby jazyk neupadal po té stránce fonetické, výslovnostní?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
To je prostě různé. Já si myslím, že v Českém rozhlasu moderátoři mluví velmi dobře, ve veřejnoprávních televizích je to také relativně v pořádku, i když musím říct, že některé tvary jako například míň, halíř, policisti mě poněkud znepokojují, tam mně připadá, že není čas, ještě nenastal čas na to, abychom tohle používali i v kultivovaném projevu. No, a potom jsou, potom jsou nějaké třeba další stanice, kde už prostě na tu jazykovou kulturu tolik nedbají.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak deformuje používání našeho jazyka to, že třeba z médií slyšíme různé už zajeté, zajetá klišé a oslí můstky a tak dále, to, že zkrátka člověk pracuje rychle, potřebuje se rychle vyjádřit a tedy sáhne po něčem, co už je mnohokrát řečeno?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
To je samozřejmě zase ten, vlastně se nám stále vrací ten problém, že znalost jazyka je zejména, jaksi podléhání té jazykové praxi. V momentě, kdy něco slyšíme stokrát, tak máme velkou tendenci to po stoprvé použít, a teď už je to jedno, jestli je to moderátor či moderátorka, která to použije, anebo ještě tím, že to používá, to rozšíří, abych tak řekl, do řad svých posluchačů. Já velmi oceňuji ta média, která si dávají tu práci a takové věci nedělají.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě se setkáváte coby ředitel Ústavu pro jazyk český s reakcemi na různé změny. Tak, jak vlastně Ústav pro jazyk český dohlíží na češtinu? Může vůbec nějak korigovat ten vývoj, kudy se ubírá?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
V omezené míře může, v neomezené míře by to dokonce, to ústav nedělá, a dokonce musím říci, že bych to pokládal za nerozumné, protože ta čeština, nebo obecně jakýkoliv jazyk se prostě nějak vyvíjí autonomně. Ten jazyk se mění tím, že s ním jeho mluvčí mluví, že ho používají a sebe jaksi tvrdší činy, sebezávaznější jazyková nařízení většinou nikam nevedou. Takový pěkný příklad máme právě naopak my v češtině, protože, když se v české ..., v našem národním obrození, dejme tomu, kolem roku 1800 vlastně konstituovala spisovná čeština v tom podnětí, v tom pojetí, jak ji známe dnes, tak se konstituovala ne základě tehdejší mluvené češtiny, která se pokládala za pokleslou, ale na základě toho, jak čeština vypadala v době, v době bible kralické, čili tam bylo jakýchsi mezi rokem 1600 a 1800 bylo jakýchsi 200 let jazykového vývoje, kdy ten jazyk v roce 1800 už vypadal zcela jinak nebo podstatně jinak než v roce 1600. Teď máme dalších 200 jazykového vývoje a musíme si přiznat, že se to dílo vlastně úplně nepovedlo, že ta spisovná čeština není tím naším mateřským jazykem v úzkém slova smyslu, to není to, co jsme si odposlechli od maminky, od tatínka, širšího příbuzenstva, od kamarádů. Spisovná čeština v té podobě tak, jak s ní třeba teď my dva mluvíme, ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Snažím se.

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Nebo tak, jak je napsána, je jakýsi jazykový kód, který se musíme naučit až ve škole, chceme-li to říci takovými jaksi zemanovským bonmotem, tak bychom mohli říci, že spisovná čeština je první cizí jazyk, které se české děti musejí učit.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale já se ptám na to, jestli nedojde k tomu, že ten vývoj tedy takto zdola nakonec povede k tomu, že český jazyk se nebude kultivovat, ale půjde přesně opačným směrem, protože toho se dost lidí bojí. Myslím, že sám jste si to zažil, když jste hodně lidí pobouřil tím, že jste řekl, že si umíte představit, že už nebude abychom jen, ale bude i abysme.

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Já jsem řekl, aby bylo, že bude aby jsme, protože jsou takové věty, které se nám Čechům zdají vlastně docela dobré, něco jako - udělali jsme to proto, aby i vy jste se mohli zúčastnit naší soutěže.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A to bylo reakcí.

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
No, ne, tam jde o to, že jako to ukazuje to, že tuhle větu většina Čechů pokládá za vlastně úplně v pořádku, že to není věta nějak pokleslá, tak tam je ta forma aby jste, aby i vy jste, čili to aby jste je roztržené od sebe, čili tam není ta forma abyste a tak dále. Já si myslím, že ten jazyk se prostě vyvíjí. A zrovna tak jako tedy zmizely ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo, promiňte, pane řediteli, neobáváte se, že se vyvine do pokleslosti?

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Já se toho zatím neobávám. Nevím, co bude za 100 let, ale přeci jen pevně doufám, že jaksi kultura v našem národě je natolik pevně zakořeněná, že stále budeme vnímat to, že nemáme jenom jednu češtinu, že máme různé češtiny nebo máme různé vrstvy češtiny, máme vrstvu tu, kterou mluvíme doma, a máme tu vrstvu, která je prestižní.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Věří ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva, který byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Děkuji vám za to, na shledanou.

Karel OLIVA, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR
--------------------
Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Od mikrofonu se loučí Karolína Koubová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.