Kam jdou kauce a pokuty

Alžběta Havlová: Kauce nebo-li peněžitá záruka je vlastně náhrada vazby. Aby soud uložil kauci, musí dotyčný splňovat několik podmínek. Nesmí u něj hrozit obava, že uteče nebo bude pokračovat v trestné činnosti, nesmí se jednat o závažný trestní čin a pak také záleží na majetkových poměrech obžalovaného.

Libor Vávra: Princip je takový, že ty peníze jsou uloženy na účtu soudu a ten člověk, pokud se řádně chová, řádně dostojí těm svým povinnostem v průběhu trestního řízení, pak se mu ta kauce vrací.

Alžběta Havlová: Říká soudce Libor Vávra. Když se řádně nechováte, třeba se k soudu nedostavujete, kauce propadne státu a putuje do státní kasy. Využívání kaucí ale není u nás příliš časté. Minimální kauce je v České republice 10 tisíc korun.

Libor Vávra: Myslím, že těch propadnutých kaucí je ještě mnohem méně, protože ve většině případů pochopitelně ti lidé neutečou, takže podle mě to není statisticky a tím méně příjmově z hlediska státního rozpočtu zajímavá suma. Oproti třeba příjmům za soudní řízení, co soudy vyberou od účastníků řízení, tak tohle jsou směšné peníze, to znamená v řádu odhaduji spíš statisíců, možná někdy několik málo milionů, ale to z hlediska státního rozpočtu je opravdu pakatel.

Alžběta Havlová: Ve vážných případech, jako je trestný čin s následkem smrti, kauce samozřejmě nepřichází v úvahu. To, že kauce u nás nemá příliš velkou tradici, je dáno také tím, že za komunismu to bylo považováno za příliš kapitalistické, no a v současnosti se v celé Evropě předpokládá, že většina trestních stíhání se vede na svobodě.

Libor Vávra: Třetí věc, proč se to příliš často nepoužívá, u nás většinou končí ve vazbě osoby, které se opakovaně dopouštějí spíš drobné trestné činnosti a to jsou většinou osoby bez majetku, u nichž vlastně nepřichází ta kauce do úvahy. V Americe existují firmy, které podnikají s kaucema, to znamená oni vám půjčí a pak si vás třeba také najdou. Známe i detektivky o těch tak zvaných lovcích lidí.

Alžběta Havlová: Soudce Libor Vávra ještě dodává, že v Evropě by se tento druh obchodování nejspíš neujal. Pokud jde o další část dotazu naší posluchačky, tedy o pokuty, které vybere policie, odpověď má pro vás Vladimír Stupka z Policejného prezídia.

Vladimír Stupka: Můžeme uvést příklad třeba, obecní nebo městská policie, blokové pokuty za přestupky jdou do příjmů obce. Pokud budeme hovořit o státní policii, tak ty blokové pokuty, výnosy z těchto pokut jdou do státního rozpočtu.

Alžběta Havlová: Ministerstvo financí mi prostřednictvím svého mluvčího potvrdilo, že pokuty jak od policie, tak z finančních úřadů nemají žádný speciální chlívek. Nejsou prý označeny nálepkou pokuty. Jsou zkrátka jedním z příjmů státního rozpočtu. Například dopravní policie za loňský rok uložila pokut v celkové výši přes 600 milionů korun.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.