K založení lázní v Jeseníku dopomohla srna

21. květen 2011
Po Česku
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V rodném domě Vincenze Priessnitze je dnes muzeum

Letní lázeňský speciál Po Česku pokračuje v Lázních Jeseník, které nesou jméno po jednom z nejslavnějších lidových léčitelů – Vincenzu Priessnitzovi.

„Vincenz Priessnitz byl zdejší sedlák, který své znalosti a dovednosti odpozoroval z přírody. Byl geniálně nadaný pozorovací schopností. Rozpoznal, co je v přírodě zajímavé, kde je dostatek vlhkosti, slunce, pohybu, vody a kde se všemu daří,“ vysvětluje Jan Kratěna.

Legenda praví, že k léčení vodou ho inspirovala zraněná srna, kterou jako dítě pozoroval. Chodila si omývat ránu pramenem až do úplného vyléčení. Když později utrpěl těžký úraz, který přivolaný ranhojič prohlásil za nevyléčitelný, vyléčil se sám pomocí studených obkladů a vody. Zlomená žebra si prý rovnal o opěradlo židle.

Tato zpráva se roznesla po kraji a do jeho statku začali chodit lidé z okolí, aby léčil jejich zvířata i je samotné. A tak roku 1822 nechal přestavět svůj rodný dům ve zděnou budovu s patrem a v jeho přízemí umístil necky. Šlo o vůbec první vodoléčebný ústav na světě. „Jako první na světě dokázal zdejší podmínky, konkrétně studenou vodu, použít k léčbě úrazů,“ zdůrazňuje Jan Kratěna.

Rodný dům Vincenze Priessnitze se v lázních dochoval dodnes. Najdete v něm muzeum, které připomíná tohoto muže, jemuž se říkalo „vodní doktor“ a který musel překonat mnoho nevraživosti ze strany tehdejších lékařů. I proto byly zdejší lázně oficiálně založeny až roku 1837, kdy Vincenz Priessnitz konečně získal potvrzení císařské komise.

„Stojí tu obrovská budova, která neměla v tehdejším Slezsku obdoby. Vincenz Priessnitz ji nechal postavit v roce 1839. Potřeboval totiž místo, kde by své hosty ubytoval. Pro stravování využil sál, který neměla ani zdejší královská města,“ pokračuje ve vyprávění Jan Kratěna. „Vincenz Priessnitz mohl stravovat 400 až 500 hostů. Tato budova dodnes slouží k rehabilitačním účelům.“

Kdysi se jí říkávalo Velký lázeňský dům, dnes je známá jako Hrad. Velikostí se jí ovšem vyrovnají i některé další domy. Zejména nejfotogeničtější a také nejznámější hotel v lázních, který projektoval slavný vídeňský architekt Leopold Bauer.

Hrobka Vincenze Priessnitze je navštěvovaným místem

„Nacházíme se před sanatoriem, které bylo postaveno 60 let po úmrtí Vincenze Priessnitze. Budova je ve stylu francouzské zámecké architektury, její interiér je nádherně vybavený, opravdu zámecky. Minulý rok oslavila už 100 let od svého postavení,“ zmiňuje Jan Kratěna. „O 17 let poději tu postavil Leopold Bauer ještě jednu budovu.“

Jako poděkování slavnému léčiteli nechali jeho pacienti v lázních na mnoha místech vystavět pomníky a památníky doplněné o vodní prameny. Bývalo jich 88, což byl světový unikát. Od 90. let jsou postupně obnovovány a můžete je vidět, když se projdete po naučné stezce Vincenze Priessnitze. Při cestě uvidíte například Český pramen se sochou Hygie od Josefa Václava Myslbeka, Rumunský pramen, který nechal postavit rumunský král, pramen Vídeňský, Slovanský nebo Bezručův.

„Málokterá pomazaná hlava dosáhla za svého života tolik pocty, pomníků a darů jako muž, který proslavil Slezsko právě svojí vodoléčbou,“ uzavírá Jan Kratěna.

V nedělním pokračování se dozvíme, co z Priessnitzových léčebných metod dodnes v Jeseníku můžeme zažít.


Zobrazit Lázně Jeseník na větší mapě

Spustit audio