K ohlášenému zdražení řetězce nemají důvod, tolik ceny nerostly ani na vrcholu inflace, počítá ekonom Hradil

Pojďme teď k tomu avizovanému tématu. Jsou potraviny v českých obchodech s příchodem nového roku levnější, nebo ne? Máte už nějaké první poznatky?

Já je nemám, jen z toho, že jsem byl včera a předevčírem nakupovat, ale to se samozřejmě nedá brát úplně vážně: jestli si všimnu, kolik stojí rohlík, nebo nevšimnu. Já si velice rád počkám na to, co nám řekne Český statistický úřad v polovině února. Ta lednová data o inflaci budou očekávaná z různých důvodů a tento bude jeden z nich: obzvlášť u těch potravin, tam se v poslední době děly po komunikační stránce hodně podivné věci.

Čtěte také

Jak zabránit zdražování potravin? K vyšetřování kartelu musíme mít důkaz, uvádí šéf ÚOHS Mlsna

Zaznívala tady skutečně apokalyptická varování o zdražování ve dvouciferných hodnotách, oproti tomu víme, že ceny zemědělských výrobců, naopak dvouciferným tempem klesají, klesají přes 10 %. Ceny průmyslových výrobců včetně potravinářů, což je další článek toho řetězce, přibližně stagnují nebo také mírně klesají, takže ani z toho není úplně zřejmé, proč by mělo přijít tak dramatické zdražování. Do toho potraviny klesají na sazbě DPH o 3 procentní body, což je další faktor, který by měl vést ke zlevňování. A navzdory tomu tady médii probleskla ta šílená varování, což je mimochodem zvláštní samo o sobě.

Já si za svůj život většinou pamatuji, že si supermarket dal na billboard, o kolik se vám chystá zlevnit. Nepamatuji situaci, kdy by se předháněly a ještě měsíc před tím, než se tak stane, se hlásily k tomu, že se vám chystají zdražit. Takže jsem zvědavý. Byl bych skutečně šokován, spíš si myslím, že je to absolutně nereálné, že by padlo těch plus 10 %, jak jsem někde zaslechl ta varování: to je úplně nereálné.

Čtěte také

Stabilizace cen potravin může nastat až ve druhé polovině roku, upozorňuje prezidentka Potravinářské komory

Jenom pro představu, loni v lednu, v podstatě na vrcholu té inflační mánie, kdy zdražovalo všechno kolem nás, potraviny poskočily o 4 procenta, což je na české poměry skutečně strašně moc.

Ale to bylo opravdu v momentě, kdy ta inflace byla naprosto drtivá, zuřivá. Teď už není, takže bychom se ani k těm 4 procentům neměli přiblížit. Tím méně, když do toho vstupuje snížení DPH.

Zkusím si tipnout: já si myslím, že statistici z Českého statistického úřadu naměří pravděpodobně něco okolo nuly, možná nějaké plus procento, nebo něco takového.

Zástupci prodejních řetězců se povětšinou dušují, že snížení sazby DPH promítli do cen potravin už v posledních dnech roku 2023. Podle Novinek.cz jde ale často o zlevnění po předchozím zdražení, takže potraviny sice stojí méně než v prosinci, ale stejně jako v listopadu. Připouštíte, že to může takto být?

Může to klidně takto být. Samozřejmě detailní informace nemám, nechodil jsem po obchodech a nedělal jsem si žádná šetření. Znovu říkám, toto všechno vyjeví Český statistický úřad.

Právě když jsem mluvil o té poněkud neobvyklé komunikaci, která vychází jak od obchodníků, tak od řetězců, tak se v tom vytvořil masivní guláš, ve kterém nejde dost dobře prohlédnout, kdo kdy zdražil a potom zlevnil. Ze své pozice to opravdu nejsem schopen žádným způsobem posoudit. Naprosto definitivním důkazem bude to, s čím přijdou statistici: tam uvidíme jak co se stalo v listopadu, tak co se stalo prosinci a nakonec i v tom klíčovém lednu.

Čtěte také

„Příští rok bude ekonomicky lepší,“ slíbil ve vánočním projevu premiér Fiala. Co na pokles inflace a růst reálných mezd říkají ekonomové?

Obchodníci podle vás často zveličují dopady tzv. konsolidačního balíčku. Měl byste příklad?

Ano, těch příkladů je hned několik. Myslím si, že se to děje v podstatě kdykoli se ten konsolidační balíček zmíní. V první řadě byla část toho zdražování odůvodňována věcmi, které, ruku na srdce, jsou ve skutečném hospodaření firmy takovými banalitami, že aby jejich výsledkem byl zaznamenatelný růst ceny vaší finální produkce, to je skoro až k smíchu.

Hodně se mluvilo o silniční dani a přiznejme si, silniční daň je v rozpočtu firmy naprostý pakatel. Zaznívalo něco o změnách v dohodách o provedení práce, které nově mají být administrativně náročnější a potenciálně méně zajímavé. I to je ve skutečném účetnictví obchodníka nebo výrobního podniku položka, nad kterou v podstatě můžete zavřít oči.

Potom – a to už není zanedbatelná položka, ale také si myslím, že tam docházelo k určitému nadsazování – to je samozřejmě ukončení dotování regulované složky energie, to znamená poplatku za distribuci energie a odpuštění poplatku na obnovitelné zdroje energie.

Čtěte také

Výnosy z emisních povolenek bychom měli podpořit nekonkurenceschopný průmysl, míní poslanec Hrnčíř

Je pravda, že to, že tam vláda přestala – nakonec zřejmě nepřestane, ale měla záměr definitivně přestat – sypat veřejné peníze, tedy peníze nás všech a že distribuční složka kvůli tomu měla poskočit poměrně výrazně, tak to samozřejmě relevantní argument je.

Nicméně proti tomu jde dlouhodobě opačný trend té druhé složky, té silové složky, té tržně obchodované, to znamená, kolik vás reálně stojí jedna koupená MWh elektřiny. Tam byl ten pokles dlouhodobý a tak silný, že by člověk skoro čekal, že se to vykompenzuje, že ty dva vlivy budou třeba přibližně stejné velikosti.

Já samozřejmě nevidím do účetnictví firem, takže se to může v konkrétních případech lišit, ale v tom průměru to vypadalo, že by se ty efekty měly přibližně vykroutit. A i kdyby se nevykrátily a výsledkem byl nějaký růst cen energie, tak zase ruku na srdce, kolik procent vašich nákladů činí elektrická energie, když jste firma. Když to zkusím úplně od boku, mohou to být třeba 3 procenta? Může to být 5 procent?

I kdyby vám ta platba za elektřinu vyskočila opravdu masivně, třeba o desítky procent, tak ve vašich celkových nákladech jsou to pořád desítky procent ze 3 procent nebo ze 4 procent. Takže se dostáváme do desetin procenta nebo na velmi nízké jednotky procent. Že byste byl na základě tohoto nucen zdražovat finální produkci dvouciferným tempem, to mi přijde, že je hodně nadnesené.

Jak velký pokles kupní síly česká společnost v posledních letech prodělala a dá se pro letošek očekávat pro změnu nárůst reálných mezd? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.