K Číňanům si našel cestu a představil jim západní svět. V Říši středu na italského misionáře nikdy nezapomněli

S ředitelem Konfuciova institutu v Maceratě Giorgio Trentin se scházím v jedné z univerzitních budov přímo v historické části města. Předčítá mi čínsky z Rozpravy o přátelství, které napsal Matteo Ricci, a hned mi text překládá do italštiny:

Jde o vůbec první dílo napsané Evropanem v čínštině. Matteo Ricci sbírku mravních zásad napsal na přelomu 16. a 17. století, tedy v době, kdy William Shakespeare psal své nejznámější divadelní hry.

Přítel a já, i když máme dvě rozlišná těla a jsme každý jiný, mezi našimi těly je jen jedno srdce.
Matteo Ricci: Rozpravy o přátelství

Zatímco Shakespeare své kusy psal na území dnešní Velké Británie, Ricci byl na druhé straně zeměkoule – v Číně. Tam se vypravil jako jezuitský misionář. Od ostatních věrozvěstů se ale dost lišil.

Misionář s otevřeným srdcem

Panorama města Macerata, odkud pocházel jezuitský misionář Matteo Ricci

„Ricci začínal úplně jinak. Hlavní strategií tehdy bylo pohany po celém světě konvertovat. A to bez otázek, jestli třeba tyto národy nejsou starší a nemají delší tradici,“ vysvětluje mi Giorgio Trentin.

„Matteo Ricci byl první, kdo cítil potřebu se nejdřív naučit čínsky. Kultura pro něj byla klíčem k otevření čínských dveří. Nikdy mu tolik nešlo o to, kolik lidí konvertoval jako spíš o to, s kolika lidmi se mu podařilo navázat dialog o kultuře.“

Kulturní konverze

Ricci si k Číňanům našel cestu nejen díky jazyku a kultuře, ale taky prostřednictvím přírodních věd. A tahle strategie nesla ovoce. Stal se vůbec prvním misionářem ze Západu, který byl pozvaný do Zakázaného města v Pekingu.

„Byl v Číně skutečně velmi vítanou osobností. Nevnímali ho jako církevního hodnostáře, ale jako kulturního misionáře. Čínským intelektuálům a učencům se snažil vysvětlovat, jaký je svět za hranice

Potřeba mít jeden druhého a možnost se o sebe navzájem opřít je hlavním důvodem mít přátele.
Matteo Ricci: Rozpravy o přátelství

mi Číny. Jeho hlavním nástrojem přitom byly přírodní vědy,“ vypráví ředitel Konfuciova institutu.

„Tímto způsobem přinesl do země západní poznatky z oblasti astronomie a kartografie. Vytvořil například první detailní mapy Číny.“

Vztahy, které přetrvaly staletí

Podle Giorgia Trentina Číňané na Ricciho přínos nikdy nezapomněli a jeho odkaz je v Číně dodnes živý. Je dokonce pohřbený nedaleko prestižní pekingské univerzity pro významné státníky.

Mapa Dálného východu od italského misionáře Mattea Ricciho z roku 1602|foto: CC0 Public domain

„Když Maceratu navštívila ředitelka všech Konfuciových institutů ve světě, říkala mi, že na cestě do práce vždy procházela kolem hrobu Mattea Ricciho. Pokaždé se prý u něj zastavila a zamyslela,“ přibližuje úctu Číňanů k italskému misionáři Giorgio Trentin.

A Macerata se snaží odkazu Mattea Ricicho využít k prohlubování čínsko-italských vztahů. Na zdejší univerzitu jezdí čínští studenti a italští žáci zase jezdí do Číny. Zhruba padesátitisícové italské město navíc před dvěma lety hostilo významnou konferenci China Goes Global.

Podle Georgia Trentina je škoda, že Itálie ve srovnání s jinými zeměmi trochu zaspala a nedokázala se dostatečně rychle připravit na příchod bohatých čínských investorů. Ti v posledních letech v Itálii skupují například fotbalové kluby, ale taky třeba továrny.

Umělý Nil si Číňané postavili už před staletími

Svatý Pavel upadl ve svém rodišti v zapomnění