Jsme ve vesmíru sami?
Která otázka patří k nejstarším? Dost možná je to tahle: jsme ve vesmíru sami? Tisíce generací si ji ve všech pozemských civilizacích kladou už po staletí. Odpovědi se přitom v průběhu věků měnily. Navrch měli střídavě skeptici i optimisté. A právě v těchto dnech se ta otázka vrací s novou naléhavostí.
Jak totiž připomíná brněnský astronom Jiří Dušek, znali lidé před pěti sty roky pouhých šest nejbližších planet a Země se těšila výjimečnému postavení středu vesmíru.
Před padesáti roky už byly naše představy o sluneční soustavě daleko přesnější - planet v ní přibylo a Země ztratila výsadní pozici.
Před pěti roky pak už astronomové znali i celou řadu planet, které obíhají kolem různě vzdálených hvězd.
A konečně před pouhými pěti týdny objevili nejzajímavější z nich. V souhvězdí vah, poblíž hvězdy nazvané pramálo prozaicky Gliese 581, totiž zaregistrovali přístroje oběžnici, která se zatím nejvíce ze všech podobá Zemi. Vzrušující otázka po existenci mimozemského života tak opět oživila veřejnou debatu. A patřit jí budou i dnešní Výzvy přítomnosti. Pozvání k mikrofonu tentokrát přijal profesor astronomie na Přírodověcké fakultě Univerzity Karlovy Jan Palouš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
