‚Jsme rádi, že jsme do toho dali všechno.‘ Bratry Fuksovy těší, že se od Tokia zlepšili
Česká deblkanoe bratrů Fuksových obsadila na olympijských hrách v Paříži sedmé místo. „Jsme soudní a víme, s kým dokážeme závodit,“ shodují se Petr a Martin v rozhovoru, který poskytli po závodě Radiožurnálu Sport.
Martin a Petr Fuksa. Sedmé místo na olympijských hrách, jak ho hodnotíte?
Martin: Já jsem si dal cíl, že bych byl strašně rád ve velkém finále. Na normálních závodech je po devíti, na olympiádě po osmi, takže pro nás novinka. Minulý rok jsme byli osmí na světě, tak jsem věděl, že to bude těsné. Přibyli tam Rusové, kteří jsou strašně rychlí a tady byli čtvrtí. Doufal jsem, že to obhájíme a nakonec jsme se o jednu příčku posunuli. Myslím, že je cíl splněný a samozřejmě děláme ten sport, abychom byli nejlepší, ale jsme soudní a víme, jak na tom jsme a s kým dokážeme závodit.
Petr: Beru to stejně, jako brácha. Sedmé místo super, ale makáme a trénujeme, abychom dopadli, co nejlépe. Kluci byli fakt rychlí, my jsme jeli to, na co jsme měli. Stačilo to na sedmé místo a já jsem spokojený.
Martine, nejprve jste v semifinále předjeli Rumuny na poslední chvíli a ve finále to stejné s Brazilci. Co bylo důležitější?
Určitě to semifinále, já do toho dal všechno. Pocitově se mi ale jelo lépe finále, takže jsem rád, že jsme do toho dali všechno. Že to stačí na sedmé místo, tak to prostě je. Jsem rád, že jsme neudělali žádnou velkou chybu a jeli jsme tak, jak umíme.
Petře, vy jste jeli v úplně krajní dráze, takže jste neměli asi ideální přehled o ostatních posádkách. Co rozhodlo o tom, že jste urvali Brazilce?
Je pravda, že když jsme byli na osmém místě, tak jsme vůbec nevěděli, jak je na tom ostatní pole závodníků. Modlil jsem se, jestli Brazilci nejsou nějak vpředu, když jsme je předjížděli. Chtěli jsme je předjet a doufali, že budou třeba před více loděmi.
Martine, vy jste podruhé porazil Brazilce. Pomůže to do pátku, kdy vás čeká boj na kilometru?
Kéž by to pomohlo. C2 500 je ale jiná disciplína, než singl kilometr, takže to úplně neřeším. Je ale fajn, že jsme to dali a doufám, že v tom budeme pokračovat.
Související
-
Švábíková: Energie na dlouhou soutěž jsem měla dost. Po národním rekordu bylo těžké se zkoncentrovat
Česká reprezentantka Amálie Švábíková překonala národní maximum ve skoku o tyči žen po jedenácti letech. Na stadionu v Paříži skočila 480 centimetrů.
-
Finále byl malý zázrak, říká Juška po olympijském závodě. Chce jet i za čtyři roky do Los Angeles
Český atlet Radek Juška skončil ve svém prvním olympijském finále desátý. Na rozdíl od vydařené kvalifikace dálkařů se v samotném závodě nedostal přes osm metrů.
-
Semifinále? Nemůžu tomu uvěřit. Z rozběhu jsem se poučila a na začátku už nezmatkuji, říká Manuel
Atletka Lurdes Gloria Manuel postoupila při své olympijské premiéře do semifinále běhu na 400 metrů. Poslechněte si rozhovor s českou atletickou kometou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
