Jiří Rusnok, bývalý ministr ČR

r_2100x1400_radiozurnal.png

Poslancům se ve Sněmovně stále nedaří dohodnout se na tom, jak bude vypadat český státní rozpočet na příští rok. Jejich iniciativa byla v tomto směru podpořena dvoumiliardovým medvědem, který si mohli rozporcovat pro své rodné obce a vísky, ale stejně je zákon o rozpočtu na rok 2009 stále v rozpočtovém výboru, jehož členové se prostě neumí dohodnout. K rozpočtovému provizoriu se pravděpodobně nikdo neodhodlá, ale vzhledem k tomu, že celý rozpočet je jen takovým hrubým odhadem, ve kterém sem tam lítají desítky miliard jako dopady světové krize, není vyloučeno, že poslanci nakonec schválí něco úplně jiného, než bude příští rok platit. Odhady růstu české ekonomiky totiž v posledních dnech strmě padají a ty nejpesimističtější už jsou pod dvěma procenty HDP. Je na čase sáhnout ke krizovým opatřením? I na to se zeptám v následujících dvaceti minutách. Dobrý podvečer přeje Martin Veselovský. A dopovídat dnes bude bývalý ministr financí a také ministr průmyslu a obchodu a prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok, dobrý den.

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Hezký podvečer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pojďme nejdříve vyřídit to, o čem se tak jako šušká na ekonomických stránkách novin, a to je ten post vicepremiéra pro ekonomiku v této Topolánkově vládě, protože předseda vlády, či jeho poradci mluví o tom, že by to měl být nějaký člověk, který je více nalevo od vlády a zhruba na místě číslo dvě jste zmiňován vy, pane Rusnoku. Byl jste oficiálně osloven?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Ne, nikoliv, já jsem ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Byl jste neoficiálně osloven?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
... ani neoficiálně jsem nebyl osloven. Já jsem tuto záležitost zaznamenal skutečně jako spekulaci v médiích, a to je všechno, co k ní mohu říct, respektive z pohledu oslovení nebo nabídky. Já mám možná, co bych k tomu si dovolil říct, je taková věcná poznámka. Já jsem velmi skeptický, pokud jde tu samotnou instituci vicepremiéra bez, bez resortu, zodpovědného za ekonomiku nebo za koordinaci ekonomických resortů tak, jak jsem zaznamenal někde v médiích, že by ta role měla býti konstruována. My už jsme přece tady v různých vládách podobné osobnosti, nebo podobné funkce měli a z podstaty toho, jak funguje české ústřední administrativa, je skoro stoprocentně jisté, že ten člověk nemůže uspět, respektive ty úkoly jsou příliš ambiciózní. A bohužel ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to, to, o čem se mluví, pardon, že vám skáču do řeči, že by měl, řekněme, koordinovat nějakou ekonomickou reformní politiku těch ostatních vládních resortů?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
... ne, to, to prostě ten, ten člověk to velmi těžko může udělat, protože tím, že není vybaven žádným elementárním aparátem, který k tomu potřebujete, taková záležitost trvá vybudovat, podle mě, nejméně rok, tak to je první komplikace a další komplikace samozřejmě v tom, že česká vláda je stále strukturovaná velmi resortně a jediný, kdo to může překonat, je premiér tím, že pověří jednoho ze členů vlády, nejlépe pak někoho průřezového, to jest ministra financí například, nebo může to být samozřejmě v nějakých aspektech i ministr práce a sociálních věcí, prostě tím, aby byl tím koordinátorem té příslušné agendy, o které, o kterou by se jednalo. A podle mě to je jediné funkční a dobré řešení, tandem silný premiér, silný ministr financí a jasný úkol, který chceme dosáhnout.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A na to je čas právě v tuto chvíli?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Na to v Česku čas, bych řekl, už mnoho let a rozhodně i v tuto chvíli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy to znamená, že například posty, které zastávali Jiří Havel, ten byl, pokud se dobře pamatuju, vicepremiérem pro ekonomiku a Martin Jahn vlastně ještě za vašeho účinkování ve vládě, tak jejich mise neuspěly, z vašeho pohledu?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Z mého pohledu ty mise příliš neuspěly. Já myslím, že, že prostě byly od začátku právě vystaveny tomuto institucionálnímu problému, ten člověk nemá příliš mnoho pravomocí, aby donutil jednotlivé resorty dělat to, co on potřebuje, vždycky to musí udělat ten resortní ministr a pak je podle mě lepší pověřit toho, kdo má nejblíž k té agendě, což je podle mě ministr financí a ve spolupráci s jinými, dát mu příslušné pravomoci, podporu premiéra, a to je jediná cesta, jak v Česku něco takového lze dosáhnout.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pojďme tedy zpátky do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Včera se sněmovní rozpočtový výbor, který právě teď projednává zákon o rozpočtu na rok 2009, nedohodl na tom, jaké vůbec dá či vypustí ze svých útrob usnesení ohledně tohoto zákona. Na té situace ve sněmovním rozpočtovém výboru se dá asi demonstrovat, v jaké situace se už nachází a bude i nadále nacházet samotná Topolánkova vláda. To znamená menšinové vládnutí, při nejlepším stav 50:50, abych to znázornil nějako metaforou. I kdyby ten rozpočet nakonec nějakým způsobem prošel, jako že je velice obtížné si představit, že neprojde a že bude rozpočtové provizorium, tak co to pro něj bude znamenat, když bude protlačen takto mizivou převahou?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
V konečném důsledku ten proces projednání a schválení nemusí nic moc znamenat. Zase v naší tradici nejnovější to tak je skoro pořád, že ten rozpočet prochází mizivou převahou. V té letošní konkrétní situaci já vidím jinou komplikaci, kromě té, které jste vy zmínil, a ta je jistě procesně vážná, a ta spočívá v tom, že ten rozpočet byl postaven na úvahách o hospodářském vývoji, které dnes jsou zjevně neaktuální. To znamená na odhadech budoucího růstu, možná dalších parametrů, jako je zaměstnanost, nezaměstnanost, možná i inflace a tak dále. Já rozumím tomu, že rozpočet se nedá měnit každý den a už vůbec ne, tedy nebo každý týden, a každý den už vůbec ne, nicméně myslím, že přece jen bylo dost času na to, se podívat na ta východiska, klíčové makroekonomické parametry, od kterých se nakonec odvozují ty základní ukazatele rozpočtu, příjmy i výdaje a aby ten rozpočet byl o něco realističtější, než jak zatím vypadá. To je podle mě hlavní problém, protože, vy už jste to zmínil, ten rozpočet pořád vychází z nějakých úvah o, já nevím, řádově čtyřprocentním ekonomickém růstu a ten rozhodně nás bohužel v příštím roce nečeká.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu ministr financí Miroslav Kalousek neustále říká, že chce mít rozpočet podle té úplně nejzazší možné prognózy minimálně růstu HDP v příštím roce, to znamená, že ty změny chce dělat úplně na poslední chvíli. Není to nakonec smysluplné? Protože sice teď ty odhady opravdu padají, teď je zveřejněn poslední odhad růstu HDP v České republice v příštím roce od Mezinárodního měnového fondu, který už se pohybuje někde kolem dvou procent pouze HDP, byť to tedy můžeme vnímat jako velice pesimistický odhad, ale nemá svoji logiku počkat ještě téměř měsíc a teprve pak ty parametry upravit?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Logiku to má, to rozhodně to má věcnou logiku. Problém je s tím, že rozpočet se schvaluje v Česku podle nějakého procesu, který je dán zákonem, který má své termíny a stupně a je problém, jak to chce pan ministr udělat, protože jestliže rozpočet prošel prvním čtením, tak prošel prvním čtením s parametry klíčovými, příjmy, výdaje, schodek a ty už se nedají měnit. To znamená, muselo by nastat schvalování nového návrhu teoreticky. Samozřejmě já rozumím tomu, že lze teď ve druhém čtení vnitřní strukturu změnit, částečně jistě a rozumím tomu, že lze už posléze, pokud bude rozpočet schválen, pracovat s nějakým úpravami rozpočtu. Nicméně bude to komplikace, bude to rozhodně komplikace, čili ta technologie je taková, je, že po schválení prvního čtení to úplně ten rámec už nezměníte.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdybych použil metaforu, kterou použil kolega Holub se serveru Aktuálně.cz. Tak on napsal, že v tuto chvíli poslanci schvalují jakousi maketu toho, co nakonec bude v roce 2009 použito jako zákon o státním rozpočtu. S tím by se dalo souhlasit?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Je to vysoce, ano, je to vysoce pravděpodobné, a tím nikoho neviním v tuto chvíli, protože skutečně ta situace se mění pod rukama z tohoto pohledu, čili ministerstvo financí mělo velmi obtížnou roli a je třeba počítat s tím, že ten rozpočet v tomto období, takto prudkých změn bude prostě méně stabilní platformou českého rozpočtového hospodaření než je tomu v dobách jiných. To znamená klidnějších.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jestli tomu dobře rozumím, pane Rusnoku, pokud byste měl vy vliv na to, jakým způsobem bude přijímán zákon o rozpočtu na příští rok, tak byste spíše podhodnotil příjmy v tuto chvíli a nechal tu normu projít Parlamentem České republiky, řekněme, s nižší tou příjmovou stránkou?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Ano, samozřejmě. Protože zjevně ty příjmy budou nižší než jsme původně odhadovali, než odhaduje tento návrh v rozpočtu, protože ty příjmy se vždycky odvíjejí od ekonomického růstu, čili rozhodně bych pracoval s opatrnější příjmovou stranou, ale pravděpodobně bych také uvažoval o poněkud štědřejší, v uvozovkách, straně výdajů. Protože jestliže se nám zvýší nezaměstnanost, tak prostě budete potřebovat stůj co stůj více výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti, možná i na aktivní politiku, budete potřebovat více výdajů na některé sociální dávky a tak dál a tak dál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V tom případě technická poznámka, která musí přijít. Jsou tady nějaká maastrichtská kritéria, to znamená schodek do tří procent, schodek státního rozpočtu. Není vyloučeno, že byste se s takovou koncepcí státního rozpočtu do něj nevešel.

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Tak to bych se ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nebo byste se snažil do něj vejít?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
... to bych se rozhodně snažil do něj vejít, protože si myslím, že ta naše konkrétní situace je skutečně zatím není dramatická, rozhodně není dramatická a že ten rozpočet má schopnost zvládnout tyto změny, o kterých jsem mluvil tak, aby se zhruba do těch tří procent pro příští rok a možná o něco méně vešel.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tuším, před týdnem ministr průmyslu a obchodu Martin Říman Českému rozhlasu říkal, že oněch uvažovaných zhruba třicet miliard, tak jak to teď vypadá, že je potřeba někde na té příjmové stránce, řekněme, umáznout ve státním rozpočtu, tak, že bude sebráno plošně. Všechny resorty prostě něco uberou a z toho nakonec vznikne ta částka třiceti miliard, která dá ten pokles růstu HDP, se kterým zatím je možno počítat. Je to dobrý postup, nebo je potřeba sáhnout na nějakou zvláštní kapitolu a odtamtud to sebrat?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Je to, je to asi bohužel v krátkém čase jediný možný postup. On není dobrý rozhodně, jaksi ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Proč ne?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
... no, protože samozřejmě při tom plošném, plošném snižování výdajů v podstatě zachováváte strukturu, která nemusí být optimální, jo, je zjevné, že některé činnosti by si zasluhovaly ty výdaje nesnížit, možná naopak, zatímco některé by zjevně vyžadovaly nějakou hlubší změnu, ale toto je vždycky podmíněno nějakou analýzou, nějakou seriózní změnou, pravděpodobně i zákonů, nebo jiných legislativních norem, a na to není prostě čas, takže se nakonec vždycky sáhne, a je to velmi obtížně prosaditelné, jak hovořil jsem o resortismu, čili nakonec se většinou sáhne k tomu plošnému, plošnému seškrtání výdajů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že posloucháte Český rozhlas 1, Radiožurnál. Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a mým dnešním hostem je ekonom a prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. Taková, takové je poslední prohlášení Českomoravské konfederace odborových svazů k současné ekonomické situaci a k dopadům světové finanční a hospodářské krize, cituji přesně: "Vláda by měla zastavit své reformní kroky a snažit se zavést opatření, která by minimalizovala možné dopady světové finanční krize na tuzemské hospodářství." Tak to je výzva českých odborářů, českých a moravských odborářů. Je možno s ní souhlasit? Nebo by vláda měla držet ten nastolený rytmus a snažit se hasit největší škody?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Tak, já nevím, které reformní kroky mají odboráři na mysli, jo, to je ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nespecifikovali to.

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
... to je samozřejmě problém. Nevidím až tolik reformních kroků, které by bezprostředně souvisely s tou situací ekonomické nebo finanční krize. Já myslím, že to je skutečně hodně obecné opatření a byl bych trochu opatrný, pokud jde o možnosti vlády nějakým způsobem zásadně před tou krizí nás ochránit, nebo, nebo do ní nějak jaksi zasáhnout efektivně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Má vůbec nějaké instrumenty? Teď v současné době a teď to zasaďme do kontextu toho, jak vypadá rozložení sil v Poslanecké sněmovně, to znamená, že vláda je de facto menšinová, tak má vláda nějaké instrumenty, jak zabránit a nebo zmírnit dopady krize?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Má velmi omezené instrumenty. Má v zásadě ty programy, které už jsou v dnešních zákonech, to znamená programy, které umožňují například určitou podporu v některých sektorech, malé a střední podnikání, má nějaké investiční záměry v rukou, s kterými pracuje, má samozřejmě nějaká pasivní opatření, která mají znamenat, mají být tedy nápomocná v tom, aby lidé, kteří v důsledku těchto věcí ztratí práci, dostali nějakou šanci najít si novou rekvalifikaci a tak dále. Čili nějaké nástroje samozřejmě vláda má, bezzubá není, nicméně ta ohromná rozštěpenost české současné politické scény a zejména tedy ten zmatek a parlamentu, samozřejmě tu situaci velice komplikují. Protože akceschopnost vlády bude, bude těžko, nebude tak dobře fungovat, jako by fungovala v době, kdy by měla jasnou většinu v parlamentu a mohla eventuelně i rychle změnit nějaké zákony.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dá se v tuto chvíli také připomenout ta, již možná památná věta ministra financí Miroslava Kalouska, že v době světové finanční krize nám pouze končí skvělé časy a nastávají časy normální? Dá se dát také do kontextu s tím, jaké teď jsou odhady růstu ekonomiky v příštím roce?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Tak pokud jde o Českou republiku, tak bych to v zásadě podepsal. Uvědomme si, že jsme v této zemi žili léta, a to i v devadesátých letech, jinak okolo nás byl poměrně čilý ekonomický růst, žili léta v situaci, kdy jsme měli velmi nízký růst, nebo dokonce nějakou recesi někdy v letech devadesát sedm, devadesát osm, devadesát šest, čili v tomto směru pro nás to zas není tak něco mimořádného, pokud budeme mít příští rok dvou, dvouapůlprocentní ekonomický růst, tak je to pořád celkem, celkem normální vývoj. To bych v tom, to bych asi souhlasil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, už nějaký čas chodí zprávy minimálně z automobilového průmyslu, Škoda Auto zastavuje výrobu na výrazně delší dobu, než se původně očekávalo, nejvíce jsou na tom biti subdodavatelé, agenturní zaměstnanci mnoha subdodavatelů automobilek již jsou propuštěni, jde to tisícových řádů, začíná se sahat na kmenové zaměstnance, měkčí opatření jsou dlouhé dovolené, tvrdší opatření je rovnou propouštění. To nejsou už přímo dopady světové krize?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
To jsou rozhodně dopady krize. Ochabnutí poptávky v automobilovém průmyslu, zase uveďme to do nějakého kontextu. V tom automobilovém průmyslu a jeho tedy subdodavatelích pracuje dneska několik set tisíc lidí možná v Česku, kdyby se to všechno nasčítalo, čili jestliže dnes příslušné sdružení hovoří o tom, že očekávají zhruba v následujícím roce nebo v průběhu těch dvanácti měsíců od poloviny tohoto roku do poloviny příštího, úbytek nějakých deset tisíc pracovních míst, tak to je pořád velmi zanedbatelné procento a samozřejmě jak ten sled těch zpráv zní, tak, jak jste ho vy s touto kadencí naznačil, tak to vypadá hrozivě, ale neviděl bych zatím nic fatálního. Prostě je tady pokles poptávky, velmi silná konjunktura v tomto sektoru skončila, budou tady hubenější roky, ale pořád si nemyslím, že by to mělo mít nějaký fatální dopad na, na českou ekonomiku a všechny ostatní aspekty.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mluví se také už často, a to je od v podstatě doby sociálnědemokratických vlád, kdy pomocí investičních pobídek sem byly, řekněme, nalákány velké světové společnosti, které vytvořily velké automobilové továrny, ať už Hyundai v Nošovicích nebo TPCA v Kolíně. Nejsme příliš závislí na automobilovém průmyslu? Kde je napsáno, že se nastartuje poptávka po automobilech v dohledné době?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Já se domnívám, že to zase se přeceňuje. My jsme země s velkou strojírenskou, především, tradicí. Automobilový průmysl je prostě součástí toho široce pojatého strojírenství a je to klíčová industrie ve všech vyspělých průmyslových zemích. My jsme prostě země průmyslová, s tím, s touto tradicí žijeme a jistou dobu ještě žít budeme, asi hodně dlouhou. Ukažte mi zemi v Evropě, která není závislá na automobilovém průmyslu. Ano, některé jsou podstatně méně, ale je jich řada, které jsou více než my. Pro možná zajímavost, Belgie, Slovensko, Slovinsko, z těch malých zemí samozřejmě, ty velké všichni známe, čili to je prostě významný sektor moderního průmyslu, který v průmyslových zemích je významně zastoupen. Domnívám se, že v České republice máme to štěstí, že ta struktura těch automobilek je velmi pestrá, že vyrábíme vozy velmi různých kategorií a ve třech tedy hlavních, nebo více než třech, ale hlavních výrobních skupinách, prostě jednotlivých výrobců těch skupin automobilových, takže já si myslím, že ten dopad u nás nebude, nebude nějaký dramatický. Samozřejmě to, co teď vidíme a zejména u, zejména u těch výrobců automobilových součástí, čili subdodavatelů, tam je asi ta situace horší. Existují analýzy, které říkají, že se v poslední době tento průmysl, tato část průmyslu přeinvestovala a je tam příliš velká kapacita, příliš velká nabídka a pravděpodobně ta krize bude znamenat určité pročištění. Ale u těch finalistů bych obavy neměl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že nápad například viceprezidenta Kolínského TPCA Jiřího Černého, že by měly být vládou zavedeny investiční programy na obnovu vozového parku soukromých osob, jinými slovy, příspěvek na nové auto, aby se trochu popohnala, popohnal automobilový průmysl, tak jsou jaké?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
No, tak je to celkem logická obhajoba prostě zájmu určité industrie, určitého průmyslového oboru. Proč ne? No když se dnes všichni hlásí o veřejné peníze, tak proč by se nepřihlásili i pánové z automobilového průmyslu, ale ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Měla by na to vláda slyšet?

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
... neměla by na to slyšet, rozhodně, neměla by na to slyšet, protože to je vlastně intervence do jednoho oboru, podpora jednoho druhu zboží, to je hrozně problematická věc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, zejména o dopadech světové hospodářské krize a případné recese na českou ekonomiku. Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů byl mým hostem. Děkuji, že jste přišel a na shledanou.

Jiří RUSNOK, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr financí, prezident Asociace penzijních fondů:
Já děkuji, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu. Přeji vám příjemný večer s Českým rozhlasem 1, Radiožurnálem.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio
autor: Martin Veselovský