Jezuitští misionáři byli všímaví a měli obrovský rozhled, hodnotí publicista. Byli první, kdo podnikl cestu kolem světa?

Proč se dlouho nevědělo, že to byli misionáři z Česka, kteří obepluli svět?

V každém období máme spoustu údajů a vědeckých prací. Ale trvá, než si někdo všimne nějakého detailu a řekne si: mohli být první, kteří objeli svět. O jezuitských misionářích máme spoustu informací. Mimo jiné víme, že v roce 1770 byli přinuceni vrátit se do vlasti, když španělský král zakázal působení misionářů ve všech španělských koloniích.

Čtěte také

Afrika dává, ale i bere, říká cestovatel Hynek Adámek

Víme, jak vypadali?

Je to zajímavé, ale víme. Když chtěli nastoupit na velkou loď z Cádizu do Mexika, nebo z druhé strany z Mexika na Filipíny, měly lodě pět set, šest set pasažérů a byl potřeba pas. Místo fotografie musel mít každý pasažér uvedeno, jak vypadá. Díky tomu víme, že Josef Pauer byl tlusté postavy, měl světlé vlasy a modrozelené oči.

Kromě toho, že měli dobrodružnou povahu, toho také dost uměli...

Všichni byli vědecky zaměření a měli velký rozhled. Dokázali společnost vnímat a popisovat. Také věděli, že pokud se budou zabývat jen misionářskou činností, život na tom místě košatý nebude. Jeden z nich, Pavel Klein, dosáhl nejvýznamnějšího postavení: popsal místní flóru a faunu, udělal slovník místní řeči. Zachovaly se některé dopisy. Díky nim víme, že i v tehdejších Čechách existovala skupina lidí, kteří věděli, co je banán, batáty a moře. Takže dopisy přicházely, mělo to jediný háček: dopis šel asi rok a půl a dorazil, jen když se nepotopila loď...

Jezuité byli zdatní dokumentaristé, vy také píšete o cestování. Jak moc se vaše práce liší?

Já bych si s nimi rozuměl, hrozně rád bych si s nimi povídal. Když už někam jedu, nedokážu vyrazit s tím, že vše zjistím na místě. Přesto je důležité narazit na člověka, který si dokáže všímat a dávat věci do souvislostí. V tom mi jsou blízcí.

Jak Hynek Adámek vnímá turismus? A co se naučil na cestě po stopách Emila Holuba? Poslechněte si celý rozhovor.