Baťovy boty dnes znají a nosí na všech kontinentech a světový úspěch zlínské firmy českých sourozenců se stal symbolem obratného podnikání. Zásadní roli v jeho rozvoji hrálo dnes spíš nenápadné přímořské městečko Lynn na sever od Bostonu. Právě tam se Tomáš Baťa na začátku 20. století odjel učit, jak mechanizovat výrobu, a před sto lety tam založil i svou první zahraniční továrnu. Po jejích stopách pátral zpravodaj Jan Kaliba.
Není těžké se nechat uhranout Tomášem Baťou. Říká to producent a střihač Adam Dvořák, který stojí za filmy jako Lidice, Příběh kmotra, Ten, kdo tě miloval, Martin a Venuše... Ve snímku s pracovním názvem Baťa chce ukázat skutečný příběh legendárního podnikatele.
S ředitelem zdejšího muzea a prezidentem Historické společnosti se skláníme nad mapou města Lynn. Drew Russo a Joe Scanlon se dohadují, kde přesně Baťův podnik stál.
Pomůže až městský adresář z roku 1920 se zmínkou, že Baťa vyráběl ve Willow Street, tedy Vrbové ulici číslo 54 až 66, a tak se tam s ředitelem muzea vydáváme.
„Byla tu banka, teď tu stojí pojišťovna. Ale není to ta původní budova, z té doby už jich tu moc nestojí. Továrna zabírala i místo, kde teď vidíte to parkoviště. Kousek odtud bylo i populární divadlo,“ ukazuje Drew Russo.
Jsme přímo v centru města, trochu stranou od oblasti, kde tenkrát byla většina zdejších továren na boty, ale i tady jich bylo dost.
Také Drew Russo je potomkem obuvnické rodiny. Ostatně to je tady v Lynnu v podstatě každý starousedlík. V době, kdy tu Baťa otevřel svou první zahraniční továrnu, tady působilo víc než dvě stě výrobců bot. Rekord je 234 a víc než milion vyrobených párů denně. To všechno už na začátku 20. století.
„Poprvé sem Baťa přijel už krátce po roce 1900. Vzal s sebou několik ševců, aby viděli, jak vyrábíme boty tady. Lynn byl tenkrát lídrem amerického, ale i světového obuvnického průmyslu, hlavně co se týkalo dámských bot,“ vypráví o Baťově první studijní cestě do Ameriky ředitel muzea.
Zkoumat sem začínající český podnikatel přijel hlavně to, jak výrobu bot výrazně zefektivnit.
Před 140 lety se narodil Tomáš Baťa, česká podnikatelská legenda, tvůrce obuvnického impéria a pro mnohé také nositel perspektivy.
„Revoluci ve výrobě bot odstartoval hlavně vynález Jana Salingera, afroamerického imigranta z dnešního Surinamu. Pracoval v Lynnu v jedné z továren na boty a vymyslel, jak jejich produkci mechanizovat,“ říká Sue Walkerová, manažerka vzdělávání muzea v Lynnu.
„Místo jednoho páru se tak najednou vyráběly tisíce a to byl další aspekt, který z Lynnu udělal metropoli obuvnictví,“ dodává.
Své poznatky o masové produkci bot uplatnil Tomáš Baťa doma ve Zlíně. Sem do Lynnu se vrátil po první světové válce, ovšem už ne jako učedník, ale coby obchodní rival. Díky poznatkům ze zdejších továren vyrostl ve velikána obuvnického průmyslu a pro Američany se stal konkurencí.
Jak svědčí dobový tisk, mezi ním a jeho místními protějšky panovalo velké napětí. „Členové Kongresu z tohoto okresu dokonce navrhovali zavedení cla a hledali podobné způsoby, jak reagovat na Baťův úspěch,“ vypráví Drew Russo.
Ten se o několik let později dostavil také na americkém kontinentu, i když ne přímo tady v Lynnu, kde Baťa svou továrnu brzy zavřel.
A tak přestože jsou místní dnes hrdí na to, že se Tomáši Baťovi podařilo vybudovat světové obuvnické impérium na základě zkušeností, které získal v jejich městě, zůstává jen malou epizodou ve slavné historii tohoto města, kde se boty začaly vyrábět už v roce 1635.
V prosinci 1989 byla atmosféra v Československu už natolik uvolněná, že se do země vracelo stále více slavných rodáků. Mezi nimi Tomáš Baťa mladší, syn legendárního...
Jan Antonín Baťa založil v Brazílii 4 města. Je celosvětovým vzorem člověka i podnikatele, přesto je české vyrovnání s jeho minulostí stále tabuizované. Jaká byla c...
Co vypovídají boty o svých nositelích, jejich kultuře a životním stylu? Hodně. Tvrdí to aspoň kurátorka Baťova muzea obuvi v kanadském Torontu. Právě druhý domov To...
