Je třeba potlačit chuť municipalit dělat si z poplatků za vedení sítí zdroj příjmů, domnívá se ICT specialista

Ministerstvo chce tímto krokem urychlit budování sítí pro rychlý internet. A to i v místech, kde se zatím nevyplatí investovat. Část obcí je proti. Předseda Svazu měst a obcí František Lukl vysvětluje proč: „Jde o příjem z rozpočtu dané obce, každá koruna v menších obcích je podstatná.“ V menších obcích prý mohou poplatky tvořit až desetinu příjmů.

Čtěte také

Obejde se Česko bez vysokorychlostního internetu?

Podle Jakuba Rejzka by zrušení poplatků naopak přivedlo internet do odlehlých oblastí. „Máme neobvyklé množství velmi malých obcí, kde žije málo lidí a tím pádem je tam málo zákazníků. Krajské poplatky, tzv. služebnosti za to, že omezíte vlastnické právo na užívání pozemku, někdy dosahuje až poloviny investičního nákladu,“ vysvětluje. To je naopak významná položka pro investory.

Nezpochybňuje samotný fakt, že soukromá firma má platit za využití majetku, který jí nepatří. „Obce si mohou říct, kolik chtějí, ale pak si nesmí stěžovat, že u nich nevzniká vysokorychlostní internet,“ vysvětluje. Podle něho je třeba se domluvit na metodice výpočtu, která by snížila věcná břemena.

Čtěte také

Ivan Pilný: Připojení k internetu by se mělo stát utilitou. Jako voda nebo elektřina

„Obce mají ústavou zaručená práva a my se s nimi musíme dohodnout. Není šťastné, když pan ministr říká, že jim to nařídíme. V případě obcí musíme žádat o dohodu na funkčním modelu. Ten stávající neumožňuje stavět vysokorychlostní sítě,“ specifikuje požadavky poskytovatelů internetu.

Protože některé obce mají přemrštěné požadavky na cenu za služebnost, je podle něj třeba bavit se právě o metodice. „Bitvy znaleckých posudků prodlužují zahájení stavby přípojky. Nicméně díky nim víme, že zatímco jeden posudek může znít 70 korun za metr, některé z protiposudků obce se dostaly až na 700 korun,“ dodává na závěr.