Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Dobrý den.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, pojďme rovnou po jednotlivých argumentech, které sepsala Národní rada zdravotně postižených 7. března do poměrně přehledného sloupce nadepsaného Zásadně odmítáme. Schválně jsem říkala datum 7.března, vím, že stále projednáváte změny, ale jde i o obavy, které kolují mezi lidmi, jsou tam zakořeněné, takže tedy zaprvé, zásadně odmítáme návrh na zrušení takzvaných mimořádných výhod, průkazů TP, ZTP a ZTP/P, neboť je na ně navázán systém daňových slev, vyhrazeného parkování a podpor ve veřejné dopravě. Rušíte tyto průkazy?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Tak když máme začít rovným skokem nohama do vody, tak je potřeba říci, že tento návrh nikdy nepadl, dokonce nebyl ani v tom základním projednávaném návrhu, ani v připomínkovém řízení. To je prostě vymyšlená nějaká bublina, která má přitáhnout pozornost, nikdy se nepočítalo s tím, že by ty výhody, které dnes zdravotně postižení mají, například parkovací místa vyhrazená pro invalidy, například slevy nebo bezplatnou hromadnou dopravu nebo různé slevy na kulturní zařízení, nikdy se nepočítalo s tím, že by tyto výhody byly zrušeny.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Víte, ale oni se zdravotně postižení určitě nezbláznili, takže citují z paragrafu, je to paragraf 31 odstavec 6, ze kterého cituji teď i já: "Průkazy mimořádných výhod zůstávají v platnosti nejdéle do 30. prosince 2013. Příslušný pověřený obecní úřad zašle osobám, kterým byly přiznány mimořádné výhody, písemné sdělení o zániku nároku na mimořádné výhody."

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, to je řeč právníků, řeč paragrafů. Je potřeba dočíst ještě ty další věci, věty, ta oznámení mají být právě proto, aby si v průběhu těch 2 let ti, kteří jsou držiteli průkazu ZTP, tak aby si vyměnili ty průkazy ZTP za nové, které budou mít mnohem širší záběr. Kromě toho, že budou sloužit jako ty dosavadní průkazky pro účely mimořádných výhod, tak budou na sebe vázat i mnoho dalších funkcí, které budou moci zdravotně postižení čerpat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Jakých funkcí?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Například ty, které se týkají takzvané identifikační sociální karty, zároveň jednám s ministerstvem zdravotnictví o tom, aby to byla zároveň ta karta zdravotní pojišťovny, kterou známe všichni občané, kteří jsou zdravotně pojištěni, aby prostě člověk nemusel s sebou nosit několik různých karet, ale aby všechny ty funkce byly sdružené v jedné kartě.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže abych to zopakovala, protože to je velmi silná výtka, která zní vůči tomuto návrhu: "Nejde o rušení těchto průkazů, jde o něco jako je vlastně kumulace, když to řeknu zjednodušeně, funkce občanky a řidičáku do jedné karty."

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, přesně tak to. Kromě těch funkcí, které souvisejí a mimořádnými výhodami, tak by to měly být také funkce, které souvisí s různými možnostmi čerpání služeb, sociálních benefitů a také tak, jak jsem o tom mluvil, zároveň by do toho měla zaintegrována karta zdravotní pojišťovny.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A nevzniká touto změnou žádné omezení k horšímu?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Nikoliv, protože ty výhody, ty jsou zanesené v jednotlivých zákonech, v jednotlivých paragrafech, které v řadě případů ani nejsou v gesci ministerstva práce a sociálních věcí. My jsme i na základě těch kulatých stolů, tak jsme jasně ubezpečili všechny, kteří byli ochotni o tom diskutovat, že v té formě výhod se nic nezmění, pouze změníme ten nosník, to znamená zaintegrujeme tu kartu do širšího celku.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zdravotně postižení dále odmítají, citují, návrh na zrušení příspěvku na nákup motorového vozidla, který by podle nich zásadním negativním způsobem ovlivnil jejich mobilitu. Já vím, že auto má spadat pod příspěvek na mobilitu a na kompenzační pomůcky, ale jakou částku tedy bude možné na nákup vozidla z nově zaváděného příspěvku na mobilitu od státu získat?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Tak základní, co chceme zmínit, je ten rozsah dávek co se týká výčtu, protože dnes těch příspěvků na mobilitu je 6 a ten systém agendy je velmi složitý, náročný i pro toho klienta, protože musí žádat o jednotlivé typy dávek a zároveň řada z těch dávek nejsou nárokové, a to se týká například právě toho příspěvku na zakoupení motorového vozidla, kdy ten příspěvek není nárokový, to znamená někdo o něj požádá a je na benevolenci a uvážení toho úředníka, zda takový příspěvek přizná nebo nepřizná. My chceme, aby příspěvek na zakoupení motorového vozidla se stal součástí té jedné agregované, tedy sloučené dávky, kde ten žadatel by měl mnohem větší možnost volby, na co chce ten příspěvek využít, ať už je to na nákup automobilu, na provoz automobilu, na jeho úpravu pro potřeby zdravotně postiženého, na pohonné hmoty, ale také třeba na individuální dopravu. Zároveň s tou mnohem větší volností by také měla být ale samozřejmě mnohem větší odpovědnost v tom, že bude skutečně záležet na tom, jakou cestu si ten zdravotně postižený zvolí. Výhoda ze strany agendy je, že ta agenda bude mnohem efektivnější, protože se nebude zpracovávat a vyhodnocovat 6 různých typů žádostí, 6 různých typů formulářů a vše bude v rámci 1 dávky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Přesto, abychom objasnili dopad tohoto bodu, bude ve výsledku částka, kterou bude možno získat na auto nižší nebo vyšší, než dosud?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Ta částka, která celkově půjde na příspěvek na mobilitu bude zachována, na té se nic nemění a bude záležet na výběru toho konkrétního žadatele, jakým způsobem rozdělí ty svoje požadavky na příspěvky jednotlivých typů, to znamená i na příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Další zásadní nesouhlas zní, k dvacetiprocentní spoluúčasti u dávky na kompenzační pomůcky, argumentují, že taková spoluúčast může dosáhnout až 10 000 korun, a tím se stát pro některé lidi z handicapem prostě ta pomůcka nedosažitelná. Pokud už někdo nutně potřebuje kompenzační pomůcku, nehrozí, pane ministře, že na ni finančně nedosáhne kvůli spoluúčasti?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, to je velmi vážná připomínka, kterou my jsme se velmi pečlivě zabývali v minulých dnech. Nakonec po dohodě na těch jednotlivých diskuzních stolech, tak pravděpodobně v tom konečném návrhu bude zapracována pouze desetiprocentní spoluúčast. A já chci připomenout, že ale tady také chceme jednoznačně naplnit to heslo, s kterým jsme šli do těch návrhů, to znamená, že stát má pomáhat těm, kteří tu pomoc skutečně potřebují, takže pokud si představíme například zkušeného právníka, který má zdravotní handicap, ale má příjem několik desítek tisíc korun měsíčně, no, tak ten samozřejmě potřebuje pomoc od státu, nikoliv však finanční, takže tady jsou zaváděny jasné hranice pro to, kdy je finanční pomoc státu nutná. A je to také jeden z těch sporných bodů, o kterých v současné době intenzivně diskutujeme. A my chceme, aby ty běžné pomůcky, které je možné u vysokopříjmových občanů hradit z běžných příjmů, tak ty pomůcky řádově do hodnoty 35 000 korun, aby si ti, kdo mají nadpůrměrné příjmy, tak aby si je hradili sami.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ano, ale mě by také zajímalo, jak je zajištěno, aby se nestalo, že i s desetiprocentní spoluúčastí někdo prostě nedosáhne na svou pomůcku? Protože pro takové lidi je kolikrát třeba i 3000 u ceny 30 000, dejme tomu vozíku a já nemám přehled o cenách vozíků, vysoká částka.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, samozřejmě, ale tam už je i v tom základním návrhu zapracována možnost požádat o úlevu z té spoluúčasti, a to potom samozřejmě bude podle příjmové situace posuzována individuálně.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Dalším sporným bodem je také návrh na zrušení příspěvku na péči pro děti od 1 do 3 let věku. Vy jste už ustoupili na hranici 1 roku, přesto, dřív si podle vás rodina s postiženým dítětem peníze nezaslouží?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Tak to je skutečně vážná odborná diskuze. Tady je potřeba vzít v úvahu jednotlivé odborné argumenty a ty odborné argumenty většinou se přiklánějí k jednoznačnému stanovisku, že dítě do 3 let vyžaduje celodenní péči bez ohledu na to, zda je takzvané zdravé či zda má nějaké zdravotní postižení. My o tom skutečně velmi pečlivě diskutujeme, zvažujeme, zda tu hranici nastavit na 1 roce, na 2 letech nebo na 3 letech, ale znovu upozorňuji, že to je skutečně vysoce odborná diskuze. Nicméně z toho pohledu občana souvisí i s tím, že do 3 let nebo do 4 let věku je vyplácen rodičovský příspěvek a už dnes jsou různá omezení při souběhu rodičovského příspěvku a příspěvku na péči, to znamená my jsme chtěli nastavit jednodušší systém, který zvýší přehlednost a jednoznačnost toho systému a já věřím, že i na základě připomínek, na základě těch diskuzí a kulatých stolů, tak že se nám podaří zvolit optimální řešení právě pro rodiny s handicapovaným dítětem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Zásadní odmítnutí zdravotně postižených i některých politiků si vysloužil návrh na zjednodušený způsob posuzování míry závislosti na péči. Jak zajistit jeho objektivitu? Ptáme se autora návrhů a ministra práce Jaromíra Drábka, posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. To posuzování míry závislosti na péči bude podle zdravotně postižených nutně subjektivní a výrazným způsobem omezí možnost spravedlivého posouzení nároku na získání příspěvku na péči, a ten návrh se mimochodem tedy nelíbí ani koaličním partnerům z ODS, kteří ta kritéria, pane ministře, označili za plytká a obecná, což upřímně tedy nezní moc jako zjednodušení.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
No, tak je potřeba se podívat nejprve na ten dosavadní systém, který posuzuje zdravotní stav z hlediska 36 okruhů a těch otázek, které posudkový lékař vyplňuje, je více než stovka, kde odpovídá na jednotlivé otázky ano nebo ne, a protože může odpovídat pouze ano nebo ne, tak samozřejmě u částečné schopnosti je velmi těžké rozlišit, zda v konkrétní odpovědi má být, zda tam má být ne. Proto také Světová zdravotnická organizace přistoupila k tomu, že doporučila použít novou metodiku, která byla zpracována právě na úrovni Světové zdravotnické organizace a která sdružuje to posuzování do 10 oblastí, které vyjadřují jednotlivé schopnosti, ať už se to týká pohybových schopností, orientace a dalších těch schopností, které jsou potřebné pro běžnou integraci do života.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Já vás přeruším, pane ministře. Pojďme to zkusit v praxi. Stupeň 1, tedy lehká závislost se určuje člověku, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen zvládat 3 až 4 základní životní potřeby, o kterých jste hovořil, takže například mobilitu, orientaci, komunikaci, stravování. Návrh přitom tedy uznává celkem 10 těch základních životních potřeb. Pane ministře, takže jaké 3 až 4 záležitosti z tohoto výčtu zařadí člověka do první skupiny?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Jsou to kterékoliv z těch 3 nebo 4 oblastí, které se týkají mobility a orientace v terénu. Důležité je, že my jsme při návrhu toho systému zohlednili i zkušenosti ze zahraničí, kde podle právě tohoto systému posuzování v 10 oblastech už nějakou dobu posuzují zdravotní stav v Německu a v Rakousku. Já si myslím, že je potřeba se podívat na to, jaké jsou výhody a nevýhody dosavadního systému, jaké jsou výhody a nevýhody toho nově navrhovaného systému a pokud já dostávám velkou řadu stížností na ten dosavadní systém, tak samozřejmě je to velký argument pro to, abychom přešli k sytému, který je doporučován světovou zdravotnickou organizací, nicméně k tomu argumentu, že ten návrh je, jak jste řekla, plytký. Samozřejmě to, co je zakotveno v tom návrhu, to je zákonné vymezení, následovat by měla podzákonná norma, která přesně vymezí, jakým způsobem jsou posuzovány ty parametry v jednotlivých oblastech.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže kdo a jak upraví tuto normu a kdo a jak ve výsledku posoudí, zda je člověk nebo není schopen se sám umýt, najíst nebo obléknout?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
To posouzení bude i nadále na lékaři, který pracuje v rámci lékařské posudkové služby. Ten systém v tento návrh nepředpokládá nijak výrazně měnit, nicméně do budoucna musím avizovat, že lékařskou posudkovou službou jako celkem, jako systémem se musíme zabývat, protože tam těch neřešených problémů je řada, takže i na to se dostane, nicméně v tomto kroku nepředpokládáme žádnou razantní změnu, co se týká systému posuzování jako takového. Já bych chtěl k tomu jenom ještě podotknout, že my ten nový systém posuzování zkoušíme od začátku roku na několika tisících případů paralelně k tomu současnému systému posuzování, není to tedy tak, že by ten nový systém byl už aplikován bez toho, aby měl oporu v zákoně, to došlo k mýlce, která je také předmětem různých mediálních zpráv. Ty systémy dnes běží paralelně tak, abychom si byli schopni ověřit funkčnost toho nového systému. Samozřejmě výsledky přiznávání jednotlivých stupňů jsou v současné době stále na základě platné legislativy, ale i z těch pilotních ověření těch několika tisíc případů je naprosto jasné, že ten nový systém je kvalitnější a že je mnohem lepší, než ten dosavadní.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Bylo by dobré o tom asi přesvědčit i těch několik set nebo tisíc lidí, kteří přišli demonstrovat před ministerstvo. Podle těch ohlasů se vám to zatím nepodařilo. Chystáte nějakou další vysvětlovací kampaň? Jak je chcete přesvědčit, že se jejich životní podmínky a jejich potřeby nepohnou k horšímu?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Ano, tak já jsem už v minulém týdnu posílal trochu netradičně otevřený dopis zdravotně postiženým, kde jsem vysvětil ty základní mýlky nebo fámy, které v souvislosti s návrhem...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Já jsem ho četla, ale nezabral. Víte, byl před demonstrací a přesto přišli.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
No, já si myslím, že to není tak úplně jednoduché to takhle říci. Samozřejmě, že já jsem se snažil na té demonstraci vysvětlit ty jednotlivé přístupy, nicméně pokud předem mediálně jsou vyhrocené takové záležitosti, jako například že se předkládá, že se mají rušit mimořádné výhody nebo že například o osobu blízkou nebude moci pečovat její příbuzný, tak to jsou takové fámy, které samozřejmě ty lidi nabudí a celkem oprávněně. Já kdybych dostával takovéto falešné informace, tak bych byl nabuzený úplně stejně, takže já se těm lidem vůbec nedivím.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Argumenty proti sociální reformě zní nejen od zdravotně postižených, ale i napříč politickým spektrem. Jak bude vypadat další jednání o reformě? Ptáme se autora a ministra Jaromíra Drábka. Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Sociální demokraté, jejichž hejtmani stojí v čele krajů kritizovali mimo jiné i to, že chcete převést povinnost zajišťovat dotace na sociální služby na kraje. Vy jste ten záměr, pane ministře, sice odložil, ale řekl jste, že kraje nejsou připravené, to byla ta argumentace. Na tom plánu nicméně trváte, takže v čem nejsou kraje připravené?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
No, kdyby to nebyla tak vážná záležitost, tak by to bylo velmi úsměvné, protože to, že od 1. ledna 2012 mělo přejít financování sociálních služeb na kraje, to bylo schváleno před mnoha lety, to prosím není tak, jak se objevilo mylně včera v médiích, to není záležitost této, tohoto návrhu sociální reformy, to je záležitost zákona o sociálních službách, který byl schvalován v polovině 90. let a jeden z těch paragrafů je už poněkolikáté odsouván. A já musím říci, že po letošních zkušenostech, kdy jsme v té oblasti dotací sociálních služeb vyhověli návrhu krajů a v prvním kole jsme ty dotace rozdělili podle návrhu krajů, tak že došlo k tomu, že kraje bohužel v řadě případů upřednostnily svoje vlastní zařízení před jinými, upřednostnily svoje vlastní ústavní zařízení před terénní péčí, a to je směr, který já nemohu akceptovat. Z tohoto důvodu mi nezbývá nic jiného...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Promiňte, že vás přeruším, ale tady...

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Já bych jenom dopověděl tu větu, z tohoto důvodu mi nezbývá nic jiného, než bohužel opět odložit účinnost toho příslušného paragrafu, protože si v tuto chvíli nemůžeme dovolit přenést kompetenci na kraje. Kraje by se podle mého názoru, hrozilo by velké riziko, že by se kraje zachovaly stejným způsobem, jako se zachovaly letos.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Já jsem se právě na to chtěla zeptat, já tam slyším, že vy nevěříte krajům, že by peníze šly tam, kam jsou sociálně potřeba.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
No, přesně tak to je, ano, rozuměla jste tomu správně. To dotační řízení v letošním roce, kdy v prvním kole byly respektovány požadavky krajů, tak dopadly takovým způsobem, že řada zařízení, která poskytují terénní péči, tak byla podfinancována o několik desítek procent oproti loňskému stavu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A za to mohou kraje u dělaly to v rozporu s vaším pokynem?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Za to samozřejmě mohou kraje, protože oni navrhli ten způsob rozdělení dotací, vyzkoušeli jsme si to, co by nastalo v příštím roce, pokud by nebyla ta záchranná brzda, pokud by stát už neměl možnost to rozhodnutí krajů zastavit.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A co s tím tedy budete dělat? Vydáte nějaký nový zákon nebo pokyn, který bude pro kraje závazný?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Nikoliv, odložíme účinnost tak, jak to i požadují nakonec organizace zdravotně postižených, ale i organizace poskytovatelů sociální péče, odložíme účinnost dotyčného paragrafu a připravíme novou právní úpravu, která zajistí jasné mantinely pro kraje tak, aby nemohly zneužít svého postavení.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pak se ptám, proč se to na kraje vůbec přehazuje?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
To se musíte ptát těch, kteří kdysi tuto úpravu navrhli. Tuším, že v té době byl u vlády sociálně demokratický ministr.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak navržená úprava se dá zrušit.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Samozřejmě, nicméně já si principiálně myslím, že je potřeba zachovávat právní kontinuitu a že pokud jednou bylo něco schváleno, tak to mělo docela jasné argumenty. Já jsem obecně zastáncem principu subsidiarity, když to mám říct tímto ošklivým slovem, to znamená, že o věcech, které příslušejí regionu, tak se má rozhodovat na regionální úrovni, nicméně musím vzít velmi vážně ty argumenty, které říkají, že zase na základě zahraničních zkušeností je například velmi špatný příklad Rakouska, kde ten sociální systém se v podstatě rozpadl na systém jednotlivých spolkových zemí, kde v každé spolkové zemi je odlišný systém podpory sociálních služeb, tedy tato oblast vyžaduje skutečně velmi pečlivý přístup a já v tuto chvíli jednoznačně říkám, že v tuto chvíli není vhodná situace pro to, abychom převedli tu kompetenci na kraje, nejsou pro to prostě připraveny podmínky.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, máte nějaký harmonogram projednávání sociální reformy se zdravotně postiženými, s veřejností, ale i s politiky na třeba následující měsíc, 2?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Tak pokud se vrátíme k té celkové koncepci sociální reformy, tak tam jde především o to, aby byla zefektivněna činnost na straně státu, jde o to, abychom při zachování těch prostředků, které jdou směrem ke zdravotně postiženým, tak abychom byli schopni výrazně zefektivnit a zlevnit administrativní náklady, které stát musí vynakládat na běh toho systému, to je hlavním cílem a to já samozřejmě budu velmi trpělivě v následujících týdnech vysvětlovat. Do konce tohoto týdne probíhá připomínkové řízení v tom smyslu, že do konce tohoto týdne je možné uplatňovat připomínky k těm napsaným paragrafům, to je běžný postup. Na základě toho příští týden vyhodnotíme všechny připomínky a zapracujeme je do konečného návrhu, který potom já předložím vládě ke schválení, nicméně tím ta diskuze nekončí. Tak, jak jsem říkal, po projednání ve vládě bude pokračovat projednání v parlamentu, a to znamená, že opět budou pořádány různé semináře, projednávání ve výborech, která jsou veřejná, na které mají samozřejmě přístup zástupci dotčených organizací, takže ta diskuze skutečně bude ještě pokračovat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Úplně na závěr, kdybyste měl nějakým způsobem garantovat zdravotně postiženým, že se nemusejí bát vaší sociální reformy, že se jejich podmínky skutečně nezhorší, dal byste na to krk?

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Samozřejmě ano. Je to ta základní premisa, kterou já jsem také jasně říkal zdravotně postiženým, s kterými jsem měl možnost se setkat osobně. Ta základní podmínka je, že cílem je zefektivnit práci toho systému na straně státu. Objem těch prostředků té pomoci, která jde směrem ke zdravotně postiženým zůstane zachován, jde o to nasměrovat přesněji tu pomoc k těm, kteří jsou potřební a kteří se bez té pomoci neobejdou a jde o to velmi výrazně snížit náklady na provoz té agendy na straně státu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Díky za váš čas. Na slyšenou, pane ministře.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí:
Děkuji za pozvání a přeji pěkný den.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Loučí se Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnostNEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.