Jan Palach doplnil formu hořící pochodně o politickou hru, popisuje historik Petr Blažek
Ví si česká společnost rady s odkazem extrémního činu Jana Palacha, totiž s jeho sebeupálením před 45 lety? „Čin měl jednoznačný ohlas, ale přijetí nebylo tak jasné,“ míní historik Petr Blažek. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu s ním o Janu Palachovi mluvil moderátor Martin Veselovský.
„Motivace Jana Palacha vyplývala z nechuti ke zhoršujícím se politickým podmínkám,“ vysvětluje Petr Blažek. Cíl Jana Palacha byl politický. Zvolil k němu však šokující prostředek, který se týkal i otázek souvisejících s lidským bytím.
Z důkazů plyne, že Jan Palach se zajímal o hořící vietnamské pochodně a případy sebeupalování ve světě. „Tento radikální politický protest se objevuje v různých režimech,“ popisuje s tím, že Jan Palach doplnil tuto formu o určitou politickou hru, která hraničila s vydíráním. „Podepsal se jako pochodeň číslo jedna. Požadoval splnění požadavků, jinak by nastoupili další členové skupiny a upálili by se také,“ nastiňuje.
„Myslím, že podobná skupina neexistovala,“ dodává Petr Blažek. Výsledky dobového vyšetřování podle něj však naznačují, že Jan Palach se držel teze o skupině pochodní až do poslední chvíle.
Existuje záznam výpovědi Jana Palacha po sebeupálení? Za jakých okolností vznikl? V jakém stavu tehdy Jan Palach byl? A vnímá Petr Blažek Jana Palacha jako hrdinu? I na to se ptal Martin Veselovský krátce po 17. hodině.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
