Jak to vypadá s LETem Kunovice?
Letňanská Avia se v roce 1936 rozhodla, že bude vyrábět letadla i v moravských Kunovicích. Když se teď po 65 letech podíváte na internetové stránky kunovického Letu, které jsou mimo jiné jenom v angličtině, můžete mít pocit, že všechno je víceméně v pořádku. Když klepnete na odkaz historie, objeví se před vámi pěkná řádka modelů - dvoumístní Blaník, zemědělský Čmelák, či L-410 pro 19 cestujících. To všechno jsou malá letadla, které LET na východních trzích dobře prodával.
Po roce 89 bylo ale všechno jinak, přišly těžké časy. V 90. letech patřil LET pod polostátní holding Aero. V roce 95 ho Klausův kabinet oddlužil. Hledal se silný investor, se kterým by LET dokázal prorazit i jinde než na Východě. Spásou měli být Američané. V roce 98 do LET vstoupila americká firma Airways. Nikdo dost nevěnoval pozornost tomu, že je to vlastně malá rodinná firmička s pár desítkami zaměstnanců, která vyráběla práškovací letadla.
Od roku 98 to pak šlo s LET s kopce dolů, krizi brzo na svou kůži pocítili i zaměstnanci. Už od začátku roku se museli obrnit trpělivostí. Na každou výplatu totiž museli čekat jak na smilování. V roce 2000 19. června jim ona trpělivost došla, když se už po šestnácté peníze zpozdily, vyhlásili stávkovou pohotovost.
Zdeněk Zajíček, odborář: Dneska jsme faxovali majiteli do Ameriky, panu Lerisovi.
Uvažujete i o tom, že byste přešli ze stávkové pohotovosti do stávky?
Z. Z.: Samozřejmě, když řekneme A, musíme v případě, bude-li to pokračovat, říci i B, ale zatím jako konkrétně k tomu ještě nemůžu říct.
Odborář Zdeněk Zajíček v té chvíli asi ještě nevěděl, že na stávku nakonec nedojde. Konsolidační banka, které LET dlužil kolem 2 miliard, podepsala v červnu s vedením dohodu o dočasném uspořádání poměru. Šlo o to dát managementu určitou dobu na to, aby zpracoval nový podnikatelský plán. Všechno mělo stát na projektu nákladního letadla Loadmaster. Ostatně právě tomu věnovali Američané veškerou pozornost. To ostatní bylo pro ně už od začátku jaksi na vedlejší koleji.
Protože se ale stále nic nedělo, Konsolidační banka se začala pohlížet po jiném řešení. Navíc měla strach z toho, že Američané z Kunovic leccos odvezou, nebo prodají. A tak, jak nám tehdy řekl mluvčí banky Tomáš Krones, vydala návrh na předběžné opatření k omezení práv k nakládání s majetkem.
"Zamezit případným převodům majetků a podobným záležitostem."
Jak se později ukázalo, obavy byly oprávněné. Ředitel Bostquit chtěl např. prodat letiště a zájemcům tvrdil, že je to na pokyn Konsolidační banky.
Klíčový měl být poslední srpnový den, kdy se mělo na valné hromadě vyměnit vedení a pak měl přijít na řadu podpis smlouvy s novým strategickým partnerem, zřejmě společností British Aerospace Systems. Američané totiž podle Konsolidační banky zklamali.
I odboráři ze svazu Kovo se připojovali. Může za to americký vlastník, tedy Aires Corporation - prohlásil tehdy rozhodně místopředseda kováků Josef Středula. Podle něj nedělal ředitel Bostquit nic pro to, aby firmu z problémů dostal.
Zdeněk Zajíček, odborář: V sobotu jezdil na traktoru a sekal trávu v areálu firmy, což považuji asi spíše za relaxaci než za způsob, jak může firmu vyvést z těch problémů, ve kterých momentálně je.
Vedení firmy přitom prakticky celou dobu mlčelo. Zaměstnanci na tom byli mezitím velice špatně. Nedobrovolná dovolená jim samozřejmě nebyla nijak příjemná. Navíc věčné čekání na peníze mnohým z nich hodně komplikovalo život.
Zdeněk Zajíček, odborář: Většina zaměstnanců to řeší právě půjčováním peněz od známých nebo úsporami peněz, které měli, tak je prakticky vyčerpali. Já si myslím, že hlavně ti mladí manželé, kteří oba dva dělali v LET a mají rodiny, ti jsou na tom nejhůře.
Stále častěji přitom bylo slyšet slovo konkurz. Když odboráři z LET přijeli loni v srpnu do Prahy do Konsolidační banky, zaznělo to několikrát. "Nemůžu to vyloučit" - řekl tehdy mluvčí banky Tomáš Krones. "I my o tom uvažujeme" - připojovali se sami zaměstnanci LET.
Byl to totiž pro ně způsob, jak se přes zákon o insolvenci dostat k dlužným mzdám. Odboráři ze svazu Kovo prostřednictvím Středuly hned nabídli pomoc - "Podpoříme kteréhokoliv ze zaměstnanců, který se takto rozhodne a připravíme veškeré podklady, aby tyto mohl zaměstnanec provést, včetně toho, že to na ten příslušný obchodní soud dopravíme."
Pak už to šlo ráz na ráz. Na začátku září podalo návrh na konkurz pět zaměstnanců. Konkurz byl vyhlášen 24. října, jenže Obchodní soud odejmul americkému vedení vládu v podniku v momentě, kdy byly prakticky všechny životní funkce zastaveny. Správkyně konkurzní podstaty Zlatava Davidová byla připravená podnik vzkřísit.
"LET bude prodán jako fungující provozující podnik se zachováním letecké výroby."
Od ledna se tedy hledá nový vlastník. Objevilo se vícero jmen zájemců. Teď už víme, že rozhodovat by se mělo mezi dvěma - jsou to otrokovický Moravan a zlínská společnost Graddo, ta chce dát za LET 200 milionů korun. Záměr firmy zahrnuje např. aktivity ve Spojených arabských emirátech, kde zástupci těžebních koncernů hledají nové příležitosti v průmyslu na podporu nových technologií. A co Moravan?
Podle obchodního ředitele Tomáše Štefánka, chce do kunovické firmy Moravan přinést vlastní projekty. Hodlá ale hlavně rozvíjet výrobu L-410 a L-420 a také Blaníků.
"To, co se nám podařilo v Moravanu, tzn. že dneska Moravan má vyprodanou svojí kapacitu výroby letadel zhruba do roku 2003, tak totéž tvrdíme, že se dá dokázat v LET. Je schopný ten trh akceptovat tyto letouny a záleží jenom na obchodním přístupu a vztahu k zákazníkům."
Zlatava Davidová právě v těchto dnech vyhodnocuje podnikatelské záměry obou zájemců. Kdo dostane příležitost pokusit se dát pochroumanou továrnu do pořádku, to zřejmě budeme vědět v polovině července. Zaměstnanci doufají, někteří věří, že se po špatné privatizaci a řádění neschopných manažerů snad ještě letos znovu dočká, když ne slavných, tak alespoň dobrých časů.
Přepsal: Česká informační agentura.
