Jak vnímají Srbové samostatnost Kosova

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Dobrý večer.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Čím je, pane Rudiči, pro vás jako pro Srba Kosovo?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Každopádně Kosovo nejenom pro mě, ale pro každého Srba je to matka všech nás. Je to území, kde jsme se narodili všichni, všichni Srbové. Je to srdce Srbska, základní kámen každého Srba. První škola, první kostel, první knížka napsaná vznikala na tyto teritorii. Víra, křesťanská víra začala se šířit z tohoto území.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Proto většina z Srbů nemůže souhlasit s osamostatněním Kosova?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Právě proto. Ano. Říkám, je to srbské teritorium, ale myslím si, že to není možný ani podle mezinárodních pravidel. Nejenom podle Srbů, ale podle celého světa, podle základních mezinárodních pravidel celého světa. Myslím si, že to absolutně není možný uznat.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Co se vám tak jako první honilo hlavou, když v neděli, tuším, že v patnáct hodin a padesát minut, přišla ta zpráva, že Kosovo se osamostatní?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Hrůza.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Proč?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Hrůza. Nebezpečí, velké nebezpečí pro všechny nás. Myslím si, že ta cesta nebyla dotažená do konce. Jsem především pro mírovou cestu řešení u stolu, jednání. Tato cesta nebyla vyčerpaná. Jelikož se můžeme ohlížet, jak se odehrávalo jednání ve Vídni, kde proběhlo v podstatě pouze desetihodinové jednání během celé doby, nemyslím si, že bylo vyčerpáno všechno, všechny možnosti, který nabízely tyto schůzky, prostředníci. Není férový přijít na jednání s předem ... když je něco slíbeno. Tato jednání nemohla se vést spravedlivě. Druhá strana přišla a nemusela jednat.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Myslíte si, že je to proto, že se tohle oblastí prolínají a protínají zájmy světových mocností?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Ano, určitě. Určitě. Ten geostrategický ... geostrategická poloha, pak když se podíváme i do minulosti, ten Balkán ... vždycky nějaký problémy tam vznikaly. Proč to je, to nevíme jako, co za tím opravdu stojí, ale bojím se, že 17. únorem svět se změnil a to mě hodně trápí.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je Borislav Rudič, Srb, který žije už přes dvacet let v Praze. Vy jste vystudoval režii, působil jste jeden čas dokonce i v Národním divadle v Praze. Teď už se nějaký ten pátek zabýváte kosmetikou. Spolupracujete zejména s francouzskými firmami a Francie byla jedním z prvních států, které uznaly samostatnost Kosova. Kazí vám to business?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Nikoliv. Nikoliv. Obchod je obchod a politika politika. Miluju svoji práci, věnuju se maximálně profesionálně a věřím, že jsou naši klienti spokojení. Bohužel na tom ... poslední rada bezpečnosti ... celý svět očekával, nebo proč tam šel vůbec prezident Tadič. Nebyl poslechnutej a tři státy před tím už uznaly samostatnost. To není v pořádku.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Čím si to vysvětlujete?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Já si myslím, že měli poslechnout pana prezidenta, měli ... sami si přáli ... ten pan prezident Boris Tadič je přece proevropsky orientovaný, sami si přáli utlumit "nacionální" stránky v Srbku. Pan prezident vyhrál volby v Srbsku. Orientovaný je pro Evropu, tak nevidím problém, proč pan prezident nedostal šanci. Všechny stránky v Srbsku si přejou ... a jsme v Evropě. Všechny strany si přejou být v Evropský unii. Tady to řešení problému si myslím, že muselo být posunuto na někdy jindy. Vstupem Srbska s Kosovem nebo bez Kosova, ale vstupem do Evropský unie úplně jinak se řeší ten problém.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Myslíte si, že tím, co se stalo, tak se ta cesta pro Srbsko do Evropské unie prodloužila?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Tady je to otázka pro všechny nás. Co je Evropská unie? Co to znamená pro Evropskou unii tady to rozhodnutí. Evropská unie nemá jednotu. Srbsko bylo připraveno podepsat dohodu s Evropskou unií. Padlo to na základě dvou států. Podmínka byla vydání ratních zločinců, tak jak si oni přáli. Ta dohoda nebyla podepsaná, čili jednota tehdy nebyla. Dnešní řešení, že každý stát uzná nebo neuzná, to přece není jednotná Evropa. Obrovský problémy, který se teďko jeví, myslím, že přinese hodně, hodně starostí celý Evropě.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Ono je to možná proto, že Evropská unie dosud nemá jednotnou zahraniční politiku, proto, možná někdo to může interpretovat jako trochu alibistický krok, nechala to rozhodnutí na národních státech. Je to tak.

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Ano. Souhlasím s tím.

Jan POKORNÝ, moderátor:
A co říkáte tomu dosavadnímu postoji České republiky?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Pokud se vrátíme do minulosti, tak Srbsko bylo vždycky na straně Český republiky. Naše vztahy vždycky byly dobrý a v poslední době dalo by se říct velmi dobrý. Změnily se ... národ ví a mám spoustu kontaktů s lidma tady a mluvíme ... národ si pamatuje historii. Samým činem, že pan prezident Klaus byl prvním státníkem, který oficiálně upozornil na stávající problém, říká samo o sobě, že máme velmi kladný vztah.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Myslíte si, že je to pro českou diplomacii těžké nepřistoupit ke stejnému kroku jako třeba Spojené státy nebo Francie, když vlastně ty nejsilnější státy světa a Evropy už samostatné Kosovo schválily?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Určitě je to těžké. Určitě je to těžké, je to dáno různýma okolnostma. Ale nechtěl bych tady fandit červeným nebo bílým. Je potřeba se zamyslet na mezinárodní situaci, na mezinárodní právo. Myslím, že 17. únorem končilo mezinárodní právo. A moje přemýšlení je ... dnešní studenti, kteří se učí mezinárodního práva, když jich pan profesor bude ptát na zkouškách určitý detaily, jak mají odpovídat? Když řeknu něco, pan profesor mi nedá kladnou známku, tak kdo má tam pravdu?

Jan POKORNÝ, moderátor:
Ani jeden z nás se zřejmě neorientujeme v mezinárodním právu úplně do důsledků, v čem si myslíte, že to mezinárodní právo bylo hlavně narušeno?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Dvojitým ... dvojitým souzením. Není stejně ... není stejné rozhodování při ... podívejte na nejbližší stát vedle Srbska, Bosna a Hercegovina, obrovský konflikt, hodně, hodně neštěstí se jevilo během této minulé války. Přece vzniknul nějaký stát pod dozorem mezinárodních sil a organizací. Zatím to funguje. Ta nenávist může tam být, nesouhlas, ano, tam je, rozlišení obrovský, ale přeci to funguje. A proč? Proč dneska v Srbsku nebylo nalezeno stejný řešení?

Jan POKORNÝ, moderátor:
Proč podle vás?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Kdybysme věděli, tak bysme přišli na to řešení. Neměli bysme odlehčeno řešení.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Republika srbská, samosprávná součást Bosny a Hercegoviny, chce následovat příkladu Kosova a vyhlásit nezávislost. Chystá se o ní referendum, četl jsem ve světových agenturách. Jak tomuhle rozumíte? Nebo jak byste to vysvětlil občanovi České republiky, který třeba nemá takovou povědomost o dění na Balkáně?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Republika srbská ještě nechce a nebude vyhlašovat osamostatnění, pouze pokud Bosna a Hercegovina jako takový dnešní stát uzná samostatnost Kosova, tak v tuto chvíli Republika srbská ... bude referendum a národ rozhodne, jestli chce se osamostatnit nebo ne.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Myslíte si, že i z tohoto důvodu se dá říct, že stojí Srbsko na křižovatce?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Srbsko je pořád na křižovatce. Balkán je velká křižovatka. Potřebujeme pomoc, potřebujeme velkou, velkou pomoc.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Pomoc od koho a v jaké formě?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Politickou pomoc především. Jednostranný uznání neexistujícího státu a v podstatě odtržení patnácti teritorií neexistuje příklad ve světě. Není možné tímto způsobem řešit. Jednotná Evropa nemá hranice a my chceme do Evropy.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Myslíte si, že je možné tu situaci ještě zvrátit, ještě jí posunout před 17. únor?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Věřím tomu a stoprocentně jsem si jistý, že srbská strana si to přeje.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Co pro to může srbská strana ale udělat?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Všechno, všechno, co je v síle jednání, všechno, co je v rámci politiky. Podívejte, srbská strana nezasáhla silou ...

Jan POKORNÝ, moderátor:
Na to se mnozí ptají. Proč srbská strana nezasáhla v Kosovu silou.

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Jak jsem už předtím říkal, Srbsko dneska má demokratickou vládu. Minulost určitým způsobem zasáhla na rozdělení celé bývalé Jugoslávie a i tady ty teritoria, problémů, který vznikly. Myslím, že pouze cesta jednání zpátky za stůl, což si přála většina v radě bezpečnosti.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Jak se podle vás v těchto dnech žije Srbům v tom samostatném Kosovu?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Strašně. Tyto lidé nemají svobodu, tyto lidé choděj ... provádí v podstatě jednotky UNPROFORu a nemají svobodu. Spousta dětí tam už nemá ani jednoho z rodičů.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Objevují se názory, že tím osamostatněním Kosova svým způsobem může Srbsko získat. Myslíte si to také, že může projít nějakou sebereflexí a uvědomit si daný stav věcí a podle toho se chovat.

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Neexistuje ten Srb, který se vzdá Kosova. Kosovo bude v našich srdcích a bude vždycky Srbsko. Ovšem říkám, není možný v současný době to řešit. Hlavy potřebujeme, aby byly trošku studený a ne horký.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Co si myslíte o tom včerejšku, co se odehrálo v Bělehradě. Že kromě pokojné demonstrace sta tisíc, možná dvou set tisíc lidí tam došlo i k rabování, došlo tam k útoku na ambasády cizích států.

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Bohužel včerejší mírový mítink v Bělehradě, který převyšoval toto číslo, myslím, že bylo i kolem půl milionu, ale nikoliv ... ukázal ... vyslovilo světu nádherné myšlení, mírová cesta k řešení Kosova. Ale bohužel, bohužel. Mluvíme tady o pouze stovkách lidí, nebylo jich víc, čili mnohonásobně Srbsko nepřeje si takový demonstrace, takový chuligánství. Nesouhlasíme s tím, odsoudili jsme to. Srbsko se omluvilo všem státům. Náhrady bude platit Srbsko, opravy budou každopádně ... Srbsko opraví všechny škody. Ale co to je oproti některým škodám z minulosti, který byly daleko, daleko větší a převažovaly dvacet miliard. Teďko myslím na bombardování, na to bombardování Srbska.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Tohle trauma asi v Srbech zůstane na hodně dlouho.

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
To máte pravdu. Proto nechci ospravedlňovat tu stovku lidí, my jsme národ ... neseme hodně emocí v sobě. Říkám, nemělo se to stát, ale někdy prostě lidé zůstanou bez kontroly.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Když mluvíte s kosovskými Albánci, i oni řeknou o sobě, že v sobě nesou hodně emocí a že v sobě nesou hodně křivd. Má vůbec ta situace nějaké dobré řešení?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Teď jste říkal pravdu. Mluvíme. Oboje máme horkou krev, ale mluvíme, nepereme se, nezabíjíme se. Pojďme jednat, pojďme mluvit, pojďme jako žít spolu. Musí existovat tato cesta, do toho věřím pevně.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Musí existovat tato cesta, říká Borislav Rudič, ovšem jedině za předpokladu, že Kosovo bude i nadále součástí Srbska. Jiné cesty není.

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Ano. S tím ... to musím zdůraznit. Všichni Albánci, kteří žili a žijí dneska v Kosovu, pochopitelně mají nárok maximálně na svoje práva. Oni skrz celou historii měli svoje práva, měli univerzitu, měli noviny, měli svojí televizi ve vlastním jazyku, měli absolutně všechny práva. Tam je problém jiný, že ten počet, kolik jich je dneska přítomných na Kosovu, převažuje reálný číslo. Odkud ti lidé přišli, musí se zjistit. Poslední popis říká, že jich tam bylo určitě o půl milionu míň. Kdo jsou ti lidé? Odkud přišli? Musí se zjistit reálný stav, jestli mají vůbec pobyt nějaký na tomto území. Čili normálně zevidovat všechno a nebude to lehká cesta, ta cesta bude trvat strašně dlouho. Problém je ten, že Srbů dneska zůstalo na Kosovu sto dvacet tisíc plus mínus.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Pardon, měl by se Bělehrad o ně postarat?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Měl by se Bělehrad a ty kroky už dělají. Teď už je to jiná situace, Bělehrad už se stará. Pomáhá maximálně. Bohužel dvě stě padesát tisíc, mluvím okružně, ne přesný čísla, dvě stě padesát Srbů je vyhnáno do Srbska a nechápu, proč jim není povoleno, aby se vrátili zpátky na území, kde žili.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Kdo jim to zakazuje?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Nevidím tam ochotu mezinárodních organizací a jednotek pustit zpátky národ na svoje teritorium.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Myslíte si, že v minulosti postupovaly světové organizace a instituce, řekněme, dostatečně prozřetelně při řešení té komplikované situace na Balkáně?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Určitě ne. Myslím, že to bylo vázáno na určitý osobnosti z minulosti Srbska. Ale nedá se to takhle řešit. Jedno desetiletí vyhovuje, druhý desetiletí nevyhovuje, zase se změnilo. Určitě musíme se držet mezinárodních práv a práv lidu na maximálně, co jim patří, co ty mezinárodní dohody umožňují.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Jak odhadujete, pane Rudiči, vývoj situace? Dá se alespoň trochu předpokládat, že si třeba časem Srbové zvyknou, že nemají Kosovo?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
To si nedovedu představit vůbec.

Jan POKORNÝ, moderátor:
Nakolik je pro život běžných Srbů důležitá příslušnost ke svému národu? Ta etnicita?

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Tak Bohem daný národ na toto teritorium jménem Srbové ... pyšní jsme na svoji historii, na svoji obrovskou, velkou historii. Pyšní jsme na to, že jsme pravoslavní. Bráníme svoji svatou víru. Ten boj na Kosovu 1389, císař Lazar pozval všechno srbské obyvatelstvo, aby ve jménu Krista, ve jménu křesťanství bránili vstup turecký impérie a vstup do Evropy. Evropa si možná toho ani neuvědomuje, co by dneska mělo význam, nebo jaký má význam v minulosti, ale bylo mu slíbena teritoria, bylo mu slíbený peníze, vzdal se toho a čestně bojoval ve jménu křesťanství. Myslím, že tyto základy jsou strašně důležitý pro nás. Nechtěl bych bojovat, nechtěl bych válku žádnou. Mírem ... mírovou cestou a základy křesťanství musíme vydržet. Nejde všechno ... tady to nebude do konce, my jsme jediný národ na týto zeměkouli, který byli pod okupací. Pět set let jsme vydrželi díky církvi pouze. I dneska věřím, že tady to nebude dlouho trvat. Stvoření světa trvalo dlouho, co je pár let oproti tomuto?

Jan POKORNÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, jejichž hostem byl Srb, který žije už přes dvacet let na území nynější České republiky Borislav Rudič. Děkuju za vaše odpovědi a přeju hodně štěstí, na shledanou.

Borislav RUDIČ, Srb žijící v Praze:
Děkuju vám, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.