Jak slaví Vánoce Romové ve slovenských osadách?

I když existují vánoční zvyky, které jsou součástí tradiční romské kultury, nemůžeme hovořit o tom, že by existovaly specifické romské Vánoce. Většina romských vánočních zvyků souvisí s křesťanskou tradicí či s tradicemi většinové společnosti. To, co je společné pro Romy i ostatní obyvatele Slovenska, je úsilí prožít Vánoce v kruhu rodiny. Pokračuje Mária Lacková z osady ve Zvolenské Slatině:

„Všechno není jen o penězích. Hlavně abychom byli všichni z rodiny zdraví!“

Za letošní Vánoce nedala Mária Lacková více jak 100 EUR. Hladovět její rodina během štědrovečerní večeře ale nebude:

„Krkovičku, sekanou, jablka, kompoty, kapustu … všechno.“

Ve svátečním menu převažují sytá jídla, smažené maso a uzeniny, tedy jídla, které jsou v chudých regionech považována za projevy hojnosti. Vaří se i halušky s kapustou na kyselo, anebo s mákem, které jsou jednoduché na přípravu a levné. A jaké dárky by si přály dcery paní Márie?

„Aby v mojí rodině vládla láska a porozumění. A pro moje děti hlavně zdraví.“

I pro Romy jsou součástí vánoční výzdoby stromky s různorodými ozdobami a dekorace. Ve skromném, ale čistém příbytku u Milana Botoše byste ale symbol Vánoc hledali marně:

„Kdybych si šel uříznout stromek do lesa, bylo by to proti zákonu a byl bych potrestaný. Koupit si ho nemůžu, nemám dostatečné finanční prostředky.“

Otec osmi dětí sám přiznává, že žije chudě. Dětem říká, aby si vánoční stromek představily:

„Dětem jsem nadělil jídlo, aby se najedly.“

Navzdory chudým podmínkám přejí osadníci ze Zvolenské Slatiny všem lidem jen to nejlepší.

Když zní zpěv, mizí žal

K romským Vánocům patří písně a hudba. I když v osadách slyšíte z rádií, televizí a přehrávačů hlavně moderní hudbu, během Vánoc znějí z domovů i tklivé melodie romských písní. Jak říká stará romská moudrost ‚když zní zpěv, mizí žal‘. Ve vesnicích, kde žijí Romové, není nouze ani o koledníky. Na své zkušenosti s nimi vzpomíná romská spisovatelka Zdenka Mahajová:

„Když jsme byli malí, chodívali jsme k babičce a naši a všichni dospělí chodili koledovat. Začali se chystat už po obědě, a když to všechno obešli, což trvalo dlouho, přišli ke štědrovečerní večeři a to, co vykoledovali, to bylo na stole. Ale bylo to dobré, protože každý už měl nachystáno a každý jim dal, protože Vánoce obměkčují lidská srdce.“

Součástí vánočních dní je setkání celé rodiny, na které dodnes ráda vzpomíná hudebnice ze skupiny Cigánski diabli, Silvia Šarköziová:

„Kdybych mohla mít jedno přání, chtěla bych zažít ještě jedny Vánoce, kde by byly všechny babičky, které už nejsou mezi námi, moji i manželovi rodiče. Zkrátka abychom se ještě jednou spolu setkali u stolu, to by bylo super.“

Na závěr - ještě jeden zvyk je pro Romy typický. Na Vánoce se navštěvují nejen rodiny, ale i sousedé. Vánoce jsou pro všechny od pradávna symbolem smíření a odpuštění.