Vzájemná úcta a rodinná pospolitost. Takové jsou Vánoce ve vzpomínkách Ladislava Gorala
Pamětník Ladislav Goral vzpomíná, jak Štědrý den prožívali Romové těsně po 2. světové válce v malé vesničce Ihráč na středním Slovensku. Co nesmělo na štědrovečerní, výhradně postní, tabuli chybět? A jak chodili romští hudebníci dům od domu vinšovat neromským sousedům, kteří je za to obdarovávali bohatou výslužkou?
83letý Ladislav Goral vzpomíná na Vánoce, které prožíval ve vesnici Ihráč na středním Slovensku. Přestože Vánoce byly chudé, rodina se snažila, aby jim nic nechybělo. Jako řada ostatních, i u nich se stromeček ještě zavěšoval ke stropu špičkou dolů.
„Vánoce mého dětství byly hrozně chudé. Nedávaly se dárečky, byl jen ozdobený stromeček zavěšený ze stropu. Bohatší měli ze dřeva udělaný kříž s dírou, do kterého se stromek usazoval. Místo ozdob se dávala třeba oloupaná brambora nakrájená na kostičky, nebo se pozlátkem obalil kostkový cukr. A když jsme měli čokoládu, nebo vánoční kouli, to byl svátek!”
K večeři zasedli až kolem půlnoci. Na stole byla jen bezmasá romská jídla připravená z mouky, např. bobaľky nebo lokše.
„Držel se půst. Jedlo se až po půlnoci, protože nejdřív se šlo do kostela. Žádné maso. Moje babička dbala na to, aby byly bobaľky s mákem nebo lokše s tvarohem. A samozřejmě nesměly chybět makové, tvarohové a povidlové záviny. Maso byl drahý špás.”
Romské muzikanty řada sedláků netrpělivě vyhlížela.
„Po návratu z kostela vybraní členové rodiny vyrazili pro výslužku. Hráli po domech slovenské vánoční písničky. Neštěstí, pokud jste nějakého neroma nenavštívili! Už na nás čekali. Dávali maso, pití a i nějakou korunu. Bratři a sestry uměli hrát a zpívat, měli i housle a harmoniku.”
Po večeři se vyprávěly paramisa neboli romské pohádky.
„Nejbližší příbuzní, jako děda, bratři, atd. ... Ti všichni byli u jednoho stolu, v jednom domě. Sešlo se nás tak i 25 dospělých a k tomu děti. Ty seděly, kde se dalo, potichoučku a byly rády, že tam můžou být. Vyprávěly se pohádky a když se vrátili koledníci, vyndali výslužku na stůl, popíjelo se a jedlo. To byly Vánoce. Nemuselo se do práce, nemuselo se nic.”
„Vánoční atmosféra, kterou pamatuji z těch dob na Slovensku, byla nádherná.”
Související
-
Vzpomínka na dětství: Jak Romové na východním Slovensku slavili Vánoce?
První svátek vánoční nse dnes nese v duchu rodinných návštěv a hodování. Na své dětství a vánoční zvyky na východním Slovensku vzpomíná romská spisovatelka Irena Eliášová.
-
Prostírá se zesnulým, svazují se lžíce. Staré romské tradice se v řadě rodin stále dodržují
Jak stále ještě vypadají Vánoce u řady českých a slovenských Romů? Pamětnice Olga Fečová vzpomíná, jak Štědrý den prožívali po 2. světové válce v romské osadě Kochanovce.
-
O romských vánočních zvycích s Petrem Ščukou
Jak slavili nejkrásnější křesťanské svátky připomínající narození Ježíše Krista v dávných dobách Romové, prozradí student romistiky Univerzity Karlovy Petr Ščuka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
