Jak si poradit s ruskými agenty v Česku? Stíhat osoby, které získají na svou stranu, radí redaktor týdeníku Economist

Lídři Evropské unie v Bruselu jen s velkými obtížemi hledají způsob, jak dostat pod kontrolu příliv běženců do Evropy, v médiích se hovoří o rozpadu schengenského prostoru. Jak se v této situaci angažuje Moskva a její tajné služby? Na to odpovídal Edward Lucas, redaktor prestižního britského týdeníku Economist.

O které evropské země se zajímají ruští agenti nejvíce? „Myslím, že Rusko zajímají sousední země a velké země. Takže například jejich současná přítomnost v Londýně je masivnější než přítomnost sovětských agentů v době studené války. Pozorujeme také velkou aktivitu ruských tajných služeb v Německu,“ říká v rozhovoru s moderátorem Petrem Dudkem.

Tou nejoblíbenější destinací pro ruské agenty je ale podle něj Rakousko, a to kvůli rakouskému tradičnímu nezájmu o špionáž, pokud nejde o špionáž proti Rakousku. „Evropským hlavním městem špionáže je Vídeň. A tak to také zůstane, dokud Rakousko svůj přístup nezmění,“ podotýká.

Čtěte také

Média i česká kontrarozvědka upozorňují, že ruští agenti jsou velmi aktivní v Česku. Na to je jediný recept – začít stíhat osoby, které získají na svou stranu. „Pokud chytíte osoby, které předávají ruským špionům státní tajemství nebo s nimi nějakým jiným způsobem spolupracují, měly by jít do vězení. Ostatní si to pak dvakrát rozmyslí, než se do něčeho takového pustí,“ vysvětluje.


Edward Lucas v minulosti působil jako korespondent v Praze, Moskvě, Vídni, Berlíně a také v pobaltských zemích. O Rusku a východní Evropě napsal několik knih, je odborníkem na činnost ruských tajných služeb.

A co se týče Miloše Zemana, tak je zklamán zejména kvůli jeho postoji vůči Rusku a migrační krizi. Jeho účast na setkání na ostrově Rhodos, které organizoval Vladimir Jakunin, byla odsouzeníhodná. Stejně tak jeho postoje ke Krymu a Ukrajině.

Ale o tom, zda Miloš Zeman je nebo není pod ruským vlivem, nemá smysl spekulovat – skutečnost, že dělá to nebo ono, nebo že něco říká, protože tomu věří, nebo protože to po něm někdo chce, je druhořadá. „Výsledek je stejně špatný,“ dodává.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: pdu , prh
Spustit audio