„Svobodu,“ provolával ukrajinský kompars Vln s nevhodným přízvukem. Zamaskovala jej umělá inteligence

Stojíme mezi dvěma mohutnými sloupy historické budovy Českého rozhlasu. Po rušné hlavní Vinohradské třídě jezdí tramvaje a auta, zhruba před rokem tu bylo ale téměř ticho.

„Vinohradská byla zavřená, takže tady od rohu pod námi až po roh nad námi byla ulice neprůjezdná. Už toto omezení pomohlo ke snížení hluku. A potom máme pomůcky moderního charakteru: pomocí AI dokážeme vyčistit téměř cokoli,“ vzpomíná zvukař Viktor Ekrt na loňské natáčení, kdy na budově visel velký světlemodrý nápis Československý rozhlas.

Čtěte také

„Československý rozhlas končí své vysílání, v naší vrátnici jsou vojáci. Držte nám palce!“ loučili se hlasatelé

„My jsme tady natáčeli davovou scénu, kdy přibíhají lidé z města a chtějí vyjádřit podporu Československému rozhlasu. Sbíhají se a tady před zavřeným rozhlasem skandují. Díky situaci v Evropě bylo hodně lidí v komparsu z Ukrajiny, což je sympatické, ale když běželi, křičeli s tím přízvukem: třeba svoboda. Já to neumím napodobit, ale znělo to téměř jako ruština. Byl to velký paradox, takže jsem to musel potom v mixu zamaskovat, protože přízvuk byl zrovna v tomto momentě naprosto nevhodný, i když to bylo vtipné,“ popisuje Ekrt.

Šest pater výstřelu

Dodělat v počítači musel také střelbu z tanků nebo samopalů, které ulice v srpnu roku 1968 skutečně rozezněly. „Střílí se ze samopalu, který má samozřejmě slepé náboje. Když vystřelí slepý náboj, jeho zvuk je jiný, než když vystřelí skutečná nábojnice, ale nějakou odezvu prostoru ulice to udělá. Takže i když nezní dokonale, použiju ten dozvuk a k tomu pak přidávám střelbou skutečnou. Je to několik vrstev: jeden výstřel obsahuje třeba šest pater zvuku,“ vysvětluje.

Čtěte také

Připomeňte si, o čem vysílal Československý rozhlas v srpnu 1968

Jednu z hlavních rolí má ve filmu rozhlasové vysílání, proto si před kamerou zahrály i skutečné historické mikrofony. „Tady bych mohl vyjádřit poděkování Ondřeji Ježkovi, mému spolužákovi, který mi na natáčení zapůjčil dva hlavní mikrofony do redakce – dobové, které se skutečně používaly. Nahrávky, co jsou ve filmu slyšet, jsou skutečně přes ty mikrofony nahrané,“ osvětluje zvukař.

Dobové drama Vlny zavede diváky do Československého rozhlasu, který se snažil v roce 1968 do poslední chvíle čelit invazi vojsk Varšavské smlouvy. Osudnou noc z 20. na 21. srpna si připomeneme v příštím díle.