Jak roste tráva? Speciální přístroj rakouských vědců by mohl v budoucnu pomoct českým zemědělcům
Půlhektarovou louku u Liberce zkoumají odborníci z rakouského Raumbergu. Experimentální místo katedry biologie liberecké Technické univerzity procházejí se speciálním přístrojem, který funguje na odrazu světla. Z nasbíraných dat pak vědci zjišťují, jak přesně rostliny rostou. Metoda by v budoucnu mohla sloužit například zemědělcům k odhadu výnosů.
„Louka s vysekanými čtverci patří k jednomu z nejstarších experimentů tady na Liberecku. Je to experiment, kdy se hledají vhodné způsoby obhospodařování travních porostů a jejich porovnání s tradičním dvousečným obhospodařováním. Máme zde experimenty, kde sečeme jednou za rok, jednou za dva roky, jeden rok mulčování, druhý rok sečení a vyhodnocujeme, jaký to má vliv na druhovou diverzitu a na obsahy živin v půdě,“ vysvětluje obšírně Vilém Pavlů z Technické univerzity.
Jetel, třezalka i řebříček
Podhorskou biodiversitu zkoumají vědci z Technické univerzity spolu s rakouskými kolegy. „Přijeli nám pomoct s měřením. Pomocí spektrofotometru měří odraz světla z porostu, na základě čehož pak vyhodnocujeme, jaký je zde nárůst biomasy a jakou má kvalitu.“
Speciální metoda by se v budoucnu mohla používat třeba v zemědělství. Jde totiž o nedestruktivní metodu, kterou by se dal velmi dobře odhadnout výnos z nějaké plochy. „My to nyní měříme ručně, ale kolegové z Rakouska to měří i pomocí dronu. Dokážou tak postihnout daleko větší plochu.“
Pomoc zemědělcům?
Přístroj, který mají k dispozici v Rakousku, v Česku zatím k sehnání není. Podle Andrease Schaumbergra ze Zemědělského výzkumného a vzdělávacího centra v rakouském Raumbergu se musí nejprve jednotlivé části přístroje zkalibrovat tak, aby byly nastaveny na stejné vlnové délce.
Čtěte také
„Stacionární zařízení umístěné na trojnožce měří světlo, které dopadá na trávu. Druhý přístroj, který nosím na zádech, měří světlo, které se od travního porostu odráží,“ popisuje vědec.
Výsledky měření se pak ještě porovnávají se satelitními daty. V budoucnosti by ale mohly stačit jenom snímky z vesmíru. Díky nim budou mít zemědělci jasnější představu o tom, jak kvalitní biomasa je a jaký výnos mohou z dané plochy očekávat.
Související
-
Parazitování nemusí být na škodu. Poloparazitické rostliny pomáhají na loukách likvidovat plevel
„Rostlina využívá dva druhy výživy. Jeden je parazitický a druhým je vlastní fotosyntéza. Je to zelená rostlina, která čerpá oxid uhličitý a přeměňuje ho na organické látky, “ říká botanik.
-
Už víme, jak roste dřevo, radují se vědci. Je to naděje pro hladovějící i pro atmosféru
Vědci z univerzit v Helsinkách a Cambridgi zjistil, které buňky ovlivňují růst stromů a dalších rostlin do šířky. Díky tomu by vědci mohli ovlivňovat rychlost růstu dřeva.
-
Živiny z odpadu na druhou. Čistírenský kal může stromům pomoci prospívat v suchu
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity se rozhodli využít čistírenský kal – materiál, kterého je v čistírnách odpadních vod přebytek a přitom je plný živin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
