Jak pokračují práce na památnících v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu?

S vedoucím pietních míst v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu Luďkem Strašákem sedím v jeho malé kanceláři v Muzeu romské kultury. V jaké fázi jsou přípravy obou památníků?

„Nejprve je potřeba obě místa od sebe oddělit. V Hodoníně u Kunštátu už je vybudovaný památník, jen jej zbývá vybavit expozicí. Naproti tomu v Letech stojí ještě zbytky vepřína, které půjdou k zemi. Teprve potom se tam bude všechno stavět.“

„V Hodoníně tedy finišuje příprava expozice. Rádi bychom památník otevřeli ještě letos, v roce 2019. V Letech, abychom mohli něco začít budovat, musíme nejprve všechno zbořit. V roce 2019 bude probíhat demolice, zároveň ale poběží i architektonická soutěž a archeologický výzkum, který bude veden v místě bývalého koncentračního tábora. Dále bude probíhat záchranný výzkum pod jednotlivými halami.“

Archeologický výzkum tedy ještě neprobíhá?

„Ano, neprobíhá. Všechno totiž souvisí s investičním záměrem, tedy s uvolněním peněz z ministerstva pro naše potřeby. Kvůli zdržení na nejrůznějších úrovních byl investiční záměr podán v listopadu loňského roku a peníze byly uvolněny až v prosinci. Do té doby jsme tedy nemohli žádný výzkum provádět. Probíhal ale archeologický výzkum v místě hřbitova, který se zatím nepotvrdil. Naším úkolem teď bude rozšířit výzkum o to, abychom zjistili, kde ty hroby jsou.“

V červnu minulého roku probíhala inspirační exkurze do Norska. Počítá Muzeum romské kultury s nějakou další spoluprací? Máte už představu o tom, jak by měl památník v Letech vypadat, nebo to necháváte čistě na umělcích, jakou do toho vloží vlastní invenci, a necháte se inspirovat od nich?

„Norové jsou v této oblasti špička. Domluvilo se proto, že se pokusíme o spolupráci s norskými institucemi, které se věnují památníkům na místech utrpení. Ohledně výstavby památníku v Letech bychom rádi získali dotaci od Norských fondů a zároveň možnost spolupráce s odborníky z Falstadu a pro naše pražské kolegy spolupráci s odborníky z Wergelandu, což je norská instituce, která se zabývá vzděláváním na místech holocaustu.“

„Budoucí památník v Letech bychom rádi rozdělili na tři části. Místo vzdělávací, dále místo bývalého tábora, které bychom chtěli nechat v parkové úpravě – návštěvníci by tu třeba měli možnost vidět vizualizace pomocí mobilních telefonů nebo tabletů. A nakonec třetí místo, lokalita hrobů obětí tyfové epidemie, místo klidu a tiché vzpomínky. To tam už do určité míry existuje, jen musíme ověřit, že tam ty hroby skutečně jsou. Jinak bychom ho museli posunout někam dál.“