Jak plýtvá Česko: Ročně vyhodíme milion tun jídla. Jak tomu zabránit?
Co skrývá váš mrazák? Vedení seznamu pomůže zmenšit zbytečný potravinový odpad
Další díl seriálu o plýtvání jídlem nás zavede do domácnosti čtyřčlenné rodiny, která si v rámci projektu Mendelovy univerzity měsíc zapisovala a vážila veškeré zbytky jídla, které vyhodila. Přestože se Zábojovi snaží nakupovat cíleně, množství, které nestačili sníst, je překvapilo. Podle dat ministerstva životního prostředí totiž každý Čech v domácnosti ročně vyhodí průměrně 91 kilo potravin. Poslechněte si další díl seriálu.
Je před víkendem, Marek Záboj nakupuje v supermarketu. Nákup dělá pro sebe, manželku a dvě téměř dospělé děti.
„Jsme doma čtyři. Syn chodí na vysokou školu a dceři je 16 let. Na víkend odjíždíme na Vysočinu. Dneska je čtvrtek, takže je potřeba koupit něco na večer a zítra na snídani,“ upřesňuje Marek Záboj.
Vede si nákupní seznam? „Ten většinou nemívám, protože se rozhoduji až v obchodě. Samozřejmě se v dnešní době vysokých cen dívám po akcích. Třeba teď jsou v akci banány. K večeři koupím anglický rohlík,“ vybírá z potravin.
Každodenní vážení zbytků
Je nakoupeno, Marek přijíždí domů do rodinného domku na okraji Brna. Marek Záboj vyučuje na Mendelově univerzitě, která dělala výzkum, jak se v Brně plýtvá potravinami. Zároveň bylo cílem lidi naučit, aby plýtvali méně. Jak vypadalo měsíční zkoumání potravinového odpadu?
Čtěte také
„Zapisovali jsme prakticky každý den to, co jsme vyhodili, nebo to, co zbylo od oběda nebo od večeře. Za měsíc toho bylo několik kilogramů,“ přiznává.
„Překvapilo mě to, bylo toho mnohem víc, než jsem si myslela,“ dodává dcera Kája.
Projekt probíhal před třemi lety. Dokázala rodina změnit své dosavadní návyky, aby plýtvala méně?
„Určitě ne v takové intenzitě, jaká následovala neprodleně po výzkumu. Ale v posledním roce, během kterého došlo ke zvýšení cen u potravin, se snažíme zase přejít na přísnější plánování,“ dodává Marek.
V kuchyni jsou spíše trvanlivé potraviny, čerstvé zeleniny je málo. „Zelenina se jednak rychle kazí, ale pokud jde třeba o rajčata, ještě v nedávné době jsme ani nevěděli, že se nemají skladovat v ledničce,“ dodává.
Druhý život pomerančové kůry i banánu
Rady a doporučení, jak odpad omezit, nabádaly k tomu mít o potravinách přehled. Například vědět, co je uskladněno v mrazáku. Rodina si tedy sepsala seznam potravin, a když danou potravinu z mrazáku zpracují, ze seznamu ji škrtnou.
Čtěte také
Nad tím, co se dá ještě zužitkovat, přemýšlela Karolína: „Hodně věcí jde ještě spotřebovat, třeba pomerančová nebo citronová kůra při pečení. Nebo jsem zkoušela banánové lívance. Banány se stejně rozmačkají, takže nevadí, když už je na nich viditelná újma.“
Takové jednoduché kroky mohou pomoci omezit potravinový odpad, ušetřit peněženku i naši planetu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
