Jak mou dceru uživíte? zeptal se před 140 lety otec Charlotty Garrigue Tomáše Masaryka

Masarykovi v Krucemburku
Masarykovi v Krucemburku
Minulý týden uplynulo přesně 140 let od svatby českého politika a filozofa s Američankou Charlottou Garrigue. Novomanželé pro obřad zvolili hned několik míst v New Yorku. Jedna jeho část se konala v brooklynském kostele, ze kterého dodnes každý rok na jaře touto dobou znějí české písně. A poslechnout si je chodí i pravnučka prezidenta Masaryka, která bydlí nedaleko.

Je všední den a novogotický unitářský kostel na Pierrepont Street je zavřený. Jen na jeho schodech pořádá právě mládež z nedaleké školy přestávkovou party.

Právě tady se téměř před jeden a půl stoletím konala církevní část svatby budoucího prvního československého prezidenta s mladou Američankou.

Čtěte také

Pokroková svatba

Charlotta Kotíková, česká historička umění a pravnučka Charlotty Garrigue a Tomáše Masaryka, žije doslova za rohem a do kostela spjatého se svou rodinou stále chodívá.

V unitářském kostele na Pierrepont Street v Brooklynu měli 15. března 1878 svatbu Tomáš Masaryk a Charlotta Garrigue

„Garrigueovi byli tolerantní rodina, podporovali rovnost všech společenských tříd i náboženství. A tento unitářský kostel byl tehdy nejpokrokovější,“ vysvětluje Charlotta Kotíková, proč si rodina zvolila právě tento kostel.

A ten nejen že tu stojí dodnes, ale každý rok na jaře se z něj dokonce linou tóny českých zpěvů a výzdoba připomíná i české dějiny.

Vybral by si Masaryk Bronx i dnes?

Další prameny uvádějí, že civilní část svatby budoucího prezidentského páru se konala na newyorské radnici na Manhattanu a ta náboženská i v rodinném sídle, které Garrigueovi mezitím z Brooklynu přenesli do dnešního Bronxu.

„Tehdy to bylo příjemné předměstí s čerstvým vzduchem,“ vysvětluje historička umění s tím, že dnes už by si místo v nepěkné, poničené části Bronxu pro svatbu Masarykovi zřejmě nevybrali.

Čtěte také

Peníze až na prvním místě

Tomáš Masaryk se přiženil do rodiny bohatého obchodníka Rudolpha Garriguea, který sice uznával rovnost mezi společenskými třídami, ale taky chtěl vědět, jak čerstvý docent filozofie jeho dceru uživí.

Nejlépe, kdybyste mi s tím pomohl – v takovém duchu mu prý odpověděl Masaryk, který podle evropského zvyku počítal s tím, že nevěsta přinese do manželství věno.

03336917.jpeg

V Americe bylo ovšem naopak obvyklé, že muž se ženil jen tehdy, když mohl rodinu uživit. Masaryk v té době ovšem žádnou vyhlídku na nadějnou budoucnost rodině nevěsty nabídnout nemohl a to se jejímu tatínkovi vůbec nelíbilo.

Tchán nelida

„Strašně se rozčílil a řekl, že nic takového jako věno nebude,“ vypráví Charlotta Kotíková rodinnou historii, která se pak stala i historií československou. A také symbolickým i praktickým zárodkem česko-amerických vztahů, mimo jiné proto, že Rudolph Garrigue nakonec roztál a dceru podpořil.

Čtěte také

„Později je navštívil ve Vídni a pak začal Charlottě posílat příspěvek na domácnost, aby nepůsobil jako nelida. Ale vůbec se mu to nelíbilo,“ dodává Charlotta Kotíková ve městě, kde to svatbou před 140 lety všechno začalo.