Horké léto 1968: První oficiální striptýz v komunistickém Československu proběhl v Jablonci nad Nisou

Stalo se to podle dochovaným dokumentů nikoliv v Praze, ale v hotelu Praha v Jablonci nad Nisou, kde tehdy probíhala významná událost Mezinárodní výstava bižuterie.

„Kamarád mi říká, v Jablonci bude striptýz, u toho musíme být,“ směje se po letech Karel Rút, který tenkrát pracoval v knihkupectví a na výplatní pásce viděl měsíčně necelých tisíc korun.

Přitom vstupenka na „Večer milostné poezie se striptýzovou produkcí“ stála 100 korun. „Nebylo to málo, ale nedejte to za první striptýz,“ vzpomíná Rút. Litr benzínu stál tehdy dvě československé koruny, láhev vína 17 a třeba jízdní kolo 500 Kčs.

V Jablonci byl životní styl trochu jiný

Striptýzové představení zabalené do milostné poezie se konalo ve vinárně hotelu Praha, ovšem šlo jen o doprovodnou akci k Mezinárodní výstavě bižuterie.

Konzum za socialismu: Touha po svobodě byla slabší než touha nestát ve frontě, konstatuje historik

• Upravit
• Smazat

Konzum, lehce hanlivé označení nezměrné touhy po spotřebním zboží. Možná i po tom, které vůbec nepotřebujeme. Není divu, že někteří myslitelé právě před konzumem a konzumním způsobem života varují. Přišel do Československa konzum až po pádu železné opony? Bylo právě socialistické Československo charakteristické „jinými“ lidmi, kteří měli jiné směřování, nebo je to jeden z mýtů?

Proč proběhl striptýz právě v provinčním Jablonci, přičítá Petr Nový z Muzea skla a bižuterie ozdobám a podniku Jablonex, díky kterému místní obchodníci hojně vyjížděli na západ a obráceně. „Životní styl tu byl trochu jiný a životní obzory trochu posunuté.“ V Jablonci třeba vznikl TUZEX, speciální ochod, kde se za vybrané západní zboží platilo měnou „bony“. Ta se dala získat výměnou za valuty, obvykle na černém trhu.

„Však taky striptýz to byl pro nás západ, taková Amerika,“ vzpomíná Karel Rút.

Mezinárodní výstava bižuterie v Jablonci měla asi stejný zvuk jako dnes Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Každý se tam chtěl ukázat. říká historik Nový. V červenci 1968 na ni přijel i prezident Antonín Novotný a řada umělců a hvězd jako byl Waldemar Matuška, Eva Pilarová nebo sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. „Byla to taková záležitost celebrit východního bloku. Na tehdejší socialistické poměry mírně dekadentní,“ dodává historik Petr Nový.

Obavy ze škodlivosti mírnil Plzák

Počátky striptýzu opatrně zaznamenala i Československá televize v pořadu Krása bez závoje. Vystupoval v něm sexuolog Miroslav Plzák, který divákům prozradil, že striptýz není zdraví škodlivý.

Autoři reportáže spočítali, že v Československu je dvacet pět striptérek, tedy jedna připadá na šest set tisíc obyvatel včetně kojenců. První oficiální striptýz v Jablonci připomíná jen kopie zažloutlé pozvánky a několik historických fotografií v pasáži Praha stejnojmenného bývalého hotelu.

Striptýz a v komunistickém Polsku? Stalinova jehla není typický mrakodrap

• Upravit
• Smazat

Říkají mu Stalinova jehla a je nepřehlédnutelný. Palác kultury a vědy ve Varšavě je nejimpozantnějším příkladem architektury socialistického realismu. Symbolizuje sice dobu, na kterou většina Poláků nevzpomíná ráda, přesto mají mnozí Varšavané k téhle kuriózní budově téměř láskyplný vztah.

„Čekali jsme od toho mnohem víc,“ usmívá se Karel Rút a vybavuje si další detaily striptýzové produkce v potemnělé vinárně. „Ta žena měla na sobě sporé oblečení, ale úplně se nesvlékla. Bylo to spíš o té poezii. Byli jsme zklamaní. Nic z toho a stovka pryč.“

Nenápadné plakátky, které lákaly mladé ženy na neobvyklou práci, visely ve výlohách pražských podniků celé léto 1968. Ovšem jak v srpnu přijely invazní tanky a vytrácela se svoboda, zmizely z nočních varieté i striptérky. Politika znovu ovlivnila sex.