Investovat do umění se vyplatí v dlouhodobém horizontu, podotýká aukční expert Jan Skřivánek
Chceme-li v našem investičním rozhodování minimalizovat rizika, vhodným nástrojem může být investice do umění. Na případný zisk bychom si ale museli počkat zpravidla 15 až 20 let. „Představa, že si koupím v aukční síni obraz, odnesu si ho domů, pět let si ho nechám viset na zdi, a pak ho výhodně prodám, to by člověk musel mít velké štěstí,“ vysvětluje v rozhovoru s Lucií Výbornou aukční expert a odborník na výtvarné umění Jan Skřivánek.
Umění jako investiční nástroj má podle Skřivánka spíše smysl v rámci diverzifikace portfolia. Jeho součástí mohou být například akcie, nemovitosti, ale také nějaké obrazy. „Sázet na to, že člověk vydělá jen na umění, to by se musel stát obchodníkem,“ vysvětluje Skřivánek.
Při investování do obrazů musíme počítat s provizemi, které se účtují na straně prodávajícího a kupujícího. „Aby se člověk dostal jenom na nulu, tak je potřeba, aby cena obrazu vzrostla o 30 procent,“ podotýká Skřivánek s tím, že v dlouhodobém horizontu pak výnosy mohou být obrovské.
Například obraz malíře Emila Filly se v roce 1932 prodával za devět tisíc korun, což byl tehdy dvouměsíční ministerský plat, ten samý obraz se asi před pěti lety prodal za sedm miliónů korun.
Investovat do klasické moderny je proto dnes příliš nákladné. „Zajímá mne spíše současné umění, to, co hovoří o mé době, o naší současnosti. Za cenu jednoho Fillova obrazu bych si mohl koupit slušnou sbírku současného umění,“ míní Skřivánek.
A do jakých konkrétních malířů by investoval? „Například první dámy českého poválečného umění Adrieny Šimotové,“ usmívá se Skřivánek. Ze současných malířů jmenuje například Josefa Bolfa nebo Jaromíra Novotného.
Jak investovat do umění? Za kolik můžeme pořídit obraz současného malíře? A můžeme se v aukčních síních setkat s falšovanými díly? I to jste se mohli dozvědět mezi 10. a 11. hodinou.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.