Institucionální rasismus vůči Romům? Tyto hlasy jsem v terénu zaznamenala, říká nová zmocněnkyně pro lidská práva

Podaří se Kláře Laurenčíkové zlepšit spolupráci státu a neziskových organizací? Jak by se to mohlo projevit v péči o uprchlíky z Ukrajiny? Je u nás institucionální rasismus? A v čem zaostáváme v zajišťování práv dětí a mladistvých? Moderuje Tomáš Pancíř.

Situace velké části romských uprchlíků není úplně jednoduchá. Ostatně na našem webu iROZHLAS.cz je detailní rozbor toho, jak je třeba možné, že mnozí z nich mají i maďarské občanství a co to v jejich situaci znamená. Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan dnes odpoledne v PS řekl, že uprchlíkům s maďarským pasem bude Česko nabízet odvoz vlaky do Maďarska. Zároveň požádal maďarského ministra vnitra o co nejrychlejší a důkladnou lustraci. Z vašeho pohledu, jaký je správný postup? Je to tento, že ve chvíli, kdy se zjistí, že ti uprchlíci mají i maďarské občanství, že jim vláda zprostředkuje dopravu do Maďarska a tímto tím to končí?

Myslím si, že je důležité opravdu v tuto chvíli přesně do tohoto dialogu zapojit experty nevládních organizací, které se dlouhodobě věnuje právě problematice integrace cizinců. Myslím, že tam je velké know-how o tom, jak tyto situace opravdu řešit citlivě. Netroufnu si teď říct, co je dobré plošné řešení. Je určitě hrozně důležité nějak individuálně posuzovat, v jaké kondici ty děti a rodiny jsou. Jestli nepotřebují nějakou základní stabilizaci před další dopravu do nějaké další země. Pokud jí potřebují, tak se domnívám, že bychom se měli snažit ji poskytnout a zajistit. Potom řešit nějaké nějaká další opatření.

Čtěte také

Iniciativa Hlavák, která zajišťuje pomoc uprchlíkům právě na pražském Hlavním nádraží, ve svém prohlášení v minulých dnech mimo jiné napsala, že „existují politické tlaky některým uprchlíkům nepomáhat, že je před volbami a záchrana stovek Romů v bídě nikomu politické body nepřinese.“ Tolik citace prohlášení iniciativy Hlavák. Sdružení romských neziskových organizací v otevřeném dopise premiérovi napsalo, že jde ve svém důsledku o institucionální rasismus vůči Romům. Souhlasíte s těmito stanovisky?

Souhlasím s tím, že i já jsem v těch předchozích týdnech zaznamenala hlasy v terénu zejména ze strany nevládních organizací, že zejména na začátku toho procesu integrace a příchodu romských rodin s malými dětmi do České republiky, více početných rodin, docházelo k situacím, kdy skutečně jejich potřeby nebyly řešeny úplně stejně jako potřeby rodin neromských. Tyto hlasy jsem také zaznamenala a pokud k tomu skutečně dochází, tak je důležité tuto praxi nějak zastavit. Opravdu nastavit férové podmínky, které budou citlivé vůči všem stejně.

Čtěte také

Říkáte, že nějaké informace v tomto směru jste v terénu dostávala. Kdo za to může? Kdo se dopustil toho rasismu podle těchto poznatků?

Tady určitě nedokážu přesně určit, kdo za to mohl. Jestli v tuto chvíli můžeme opravdu nějak poctivě analyzovat tu situaci, tak se omlouvám, ale to zatím nedokážu říct. Určitě bych stála o nějaké expertní stanovisko a zkušenosti těch kolegů, kteří se dlouhodobě zaměřují právě na toto téma integrace a jsou skutečně v tom terénu, můžou pomoci rozkrýt, kde k těm největším problémům docházelo a dochází. A hlavně tedy navrhnout nějaká konstruktivní řešení.

To znamená, že v tuto chvíli vy jste říkala, že s tím budete chtít něco dělat. To, co budete chtít dělat, bude vyžádání si expertního stanoviska?

Tak vím, že právě v příštích dnech zasedá výbor pro práva cizinců, kde právě na jednom místě spolu o té současné situaci budou hovořit právě experti z nevládních a expertních organizací se zástupci státní správy s ministerstvem vnitra. Budu se snažit na tomto jednání samozřejmě být a dát dobrý prostor pro to, aby skutečně proběhla kvalitní diskuse o tom, co můžeme zlepšit a kde jsou některé, možná i strukturální bariéry, které v tuto chvíli brání nějaké opravdu dobré podpoře těchto rodin.

Čtěte také

Vy v tuto chvíli v tuto chvíli nějaký svůj vlastní pocit, kde ty bariéry jsou, nemáte?

Tady nedokážu, nebo nechtěla bych teď hovořit v rovině pocitu. Já rozhodně stojím za tím, že nikdo nemůže za tu, jakých podmínek se narodil. Zabývám se dlouhodobě právě tu agendu ochrany práv dětí a samozřejmě všechny děti potřebují jaké bezpečí, stabilitu a je nesmírně důležité řešit to, jak můžeme jakýmkoliv rodinám, které potřebují pomoc, tu pomoc zajistit právě s ohledem na to, že děti z těchto rodin mají častokrát za sebou náročné útrapy, dlouhou cestu, jsou vyčerpané, potřebují pomoc. Tady určitě stojím za tím, že je důležité analyzovat, co nám v terénu v tuto chvíli funguje, co nefunguje a poctivě se bavit i o tom, kde opravdu musíme možná přidat nebo nějak zefektivnit naši naši podporu.

Co bude dělat s podněty, které poukazují na institucionální rasismus? V čem bude navazovat na svou předchůdkyni? Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře s novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou.

Spustit audio