Institucionální rasismus vůči Romům? Tyto hlasy jsem v terénu zaznamenala, říká nová zmocněnkyně pro lidská práva

Situace velké části romských uprchlíků není úplně jednoduchá. Ostatně na našem webu iROZHLAS.cz je detailní rozbor toho, jak je třeba možné, že mnozí z nich mají i maďarské občanství a co to v jejich situaci znamená. Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan dnes odpoledne v PS řekl, že uprchlíkům s maďarským pasem bude Česko nabízet odvoz vlaky do Maďarska. Zároveň požádal maďarského ministra vnitra o co nejrychlejší a důkladnou lustraci. Z vašeho pohledu, jaký je správný postup? Je to tento, že ve chvíli, kdy se zjistí, že ti uprchlíci mají i maďarské občanství, že jim vláda zprostředkuje dopravu do Maďarska a tímto tím to končí?

Myslím si, že je důležité opravdu v tuto chvíli přesně do tohoto dialogu zapojit experty nevládních organizací, které se dlouhodobě věnuje právě problematice integrace cizinců. Myslím, že tam je velké know-how o tom, jak tyto situace opravdu řešit citlivě. Netroufnu si teď říct, co je dobré plošné řešení. Je určitě hrozně důležité nějak individuálně posuzovat, v jaké kondici ty děti a rodiny jsou. Jestli nepotřebují nějakou základní stabilizaci před další dopravu do nějaké další země. Pokud jí potřebují, tak se domnívám, že bychom se měli snažit ji poskytnout a zajistit. Potom řešit nějaké nějaká další opatření.

Čtěte také

Přijímání ukrajinských Romů naráží na neřešenou situaci těch českých, míní ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Faltová

Iniciativa Hlavák, která zajišťuje pomoc uprchlíkům právě na pražském Hlavním nádraží, ve svém prohlášení v minulých dnech mimo jiné napsala, že „existují politické tlaky některým uprchlíkům nepomáhat, že je před volbami a záchrana stovek Romů v bídě nikomu politické body nepřinese.“ Tolik citace prohlášení iniciativy Hlavák. Sdružení romských neziskových organizací v otevřeném dopise premiérovi napsalo, že jde ve svém důsledku o institucionální rasismus vůči Romům. Souhlasíte s těmito stanovisky?

Souhlasím s tím, že i já jsem v těch předchozích týdnech zaznamenala hlasy v terénu zejména ze strany nevládních organizací, že zejména na začátku toho procesu integrace a příchodu romských rodin s malými dětmi do České republiky, více početných rodin, docházelo k situacím, kdy skutečně jejich potřeby nebyly řešeny úplně stejně jako potřeby rodin neromských. Tyto hlasy jsem také zaznamenala a pokud k tomu skutečně dochází, tak je důležité tuto praxi nějak zastavit. Opravdu nastavit férové podmínky, které budou citlivé vůči všem stejně.

Čtěte také

Kuba: Definujme si, komu pomáhat. Na pozadí příchodu Romů z Ukrajiny může být organizovaná činnost

Říkáte, že nějaké informace v tomto směru jste v terénu dostávala. Kdo za to může? Kdo se dopustil toho rasismu podle těchto poznatků?

Tady určitě nedokážu přesně určit, kdo za to mohl. Jestli v tuto chvíli můžeme opravdu nějak poctivě analyzovat tu situaci, tak se omlouvám, ale to zatím nedokážu říct. Určitě bych stála o nějaké expertní stanovisko a zkušenosti těch kolegů, kteří se dlouhodobě zaměřují právě na toto téma integrace a jsou skutečně v tom terénu, můžou pomoci rozkrýt, kde k těm největším problémům docházelo a dochází. A hlavně tedy navrhnout nějaká konstruktivní řešení.

To znamená, že v tuto chvíli vy jste říkala, že s tím budete chtít něco dělat. To, co budete chtít dělat, bude vyžádání si expertního stanoviska?

Tak vím, že právě v příštích dnech zasedá výbor pro práva cizinců, kde právě na jednom místě spolu o té současné situaci budou hovořit právě experti z nevládních a expertních organizací se zástupci státní správy s ministerstvem vnitra. Budu se snažit na tomto jednání samozřejmě být a dát dobrý prostor pro to, aby skutečně proběhla kvalitní diskuse o tom, co můžeme zlepšit a kde jsou některé, možná i strukturální bariéry, které v tuto chvíli brání nějaké opravdu dobré podpoře těchto rodin.

Čtěte také

V ČR vychází první komiks o holokaustu Romů a Sintů

Vy v tuto chvíli v tuto chvíli nějaký svůj vlastní pocit, kde ty bariéry jsou, nemáte?

Tady nedokážu, nebo nechtěla bych teď hovořit v rovině pocitu. Já rozhodně stojím za tím, že nikdo nemůže za tu, jakých podmínek se narodil. Zabývám se dlouhodobě právě tu agendu ochrany práv dětí a samozřejmě všechny děti potřebují jaké bezpečí, stabilitu a je nesmírně důležité řešit to, jak můžeme jakýmkoliv rodinám, které potřebují pomoc, tu pomoc zajistit právě s ohledem na to, že děti z těchto rodin mají častokrát za sebou náročné útrapy, dlouhou cestu, jsou vyčerpané, potřebují pomoc. Tady určitě stojím za tím, že je důležité analyzovat, co nám v terénu v tuto chvíli funguje, co nefunguje a poctivě se bavit i o tom, kde opravdu musíme možná přidat nebo nějak zefektivnit naši naši podporu.

Co bude dělat s podněty, které poukazují na institucionální rasismus? V čem bude navazovat na svou předchůdkyni? Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře s novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou.