„Po operaci se Peťkovi smály oči, to byl úžasný pocit.“ Příběh dětského pacienta s nádorem na játrech

8 fotografií

Jsme svědky návratu rodiny Radobických do IKEMu. Rodiče a jejich tříletý syn Peťko se znovu shledávají s přednostou kliniky transplantační chirurgie Jiřím Froňkem.

Uvidět rozesmáté oči

Je to první kontrola od února. Tehdy sem malého chlapce poslali slovenští lékaři kvůli rozsáhlému nádoru na játrech. Absolvoval dvě náročné operace, nepotřeboval ovšem transplantaci.

Čtěte také

Dítě zachránila unikátní operace v IKEMu. Část zdravých jater mu daroval otec

„Zůstala mu jeho zdravá část, která za těch pět dní dorostla do velikosti, kterou děti potřebují. A potom se odstranila poškozená část s nádorem,“ popisuje maminka Mária Radobická. Vše dopadlo dobře včetně dnešní kontroly a Peťko teď vesele běhá kolem nás.

„Pocity před operací byly hrozné, protože jsme nevěděli, co nás čeká. Ale pamatuju si jako dnes, když šel pan docent Froněk z operačního sálu a tlačil Peťka před sebou. Viděla jsem, že se mu smějí oči. Ten pocit byl úplně úžasný - že to prostě dal. To je nejvíc, když se u dítěte podaří. Hotový zázrak,“ vzpomíná maminka Mária dojatě.

Metoda ALPPS

Za těmito šťastnými konci je ale obrovské úsilí. Operace trvají až osm hodin a na sále je v tu chvíli deset lidí. U malého Peťka navíc odborníci z IKEMu použili velmi unikátní metodu zvanou ALPPS.

Metoda ALPPS je ojedinělá i v evropském měřítku. Zdejší odborníci mají za sebou takových operací několik, včetně jednoho prvenství|foto:Ondřej Vaňura, Martin Pařízek, Český rozhlas

„Nejde o transplantační výkon, ale o odstranění části jater, většinou pro nádor. Metoda ALPPS se používá, když víme, že budoucí zbytková část bude příliš malá. A my potřebujeme, aby nám v uvozovkách před očima nebo za velmi krátkou dobu povyrostla natolik, abychom si byli jistí, že pacient nezemře na jaterní selhání. Teprve potom odstraníme nemocnou část jater definitivně,“ vysvětluje přednosta kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk.

Děti do deseti kilogramů

Tento postup je ojedinělý i v celosvětovém měřítku. Zdejší odborníci mají za sebou podobných operací několik, včetně jednoho prvenství.

„V celosvětovém registru, který sídlí ve Švýcarsku, byly v tu chvíli pouze tři děti. Náš pacient z nich byl nejmenší. To číslo je miniaturní, to znamená, že u dětí je ta metoda raritní. Na druhou stranu dává svůj smysl. Pacient zákrok velmi dobře přestál, dneska je bez nádoru a těší se dobrému zdraví,“ dodává Froněk.

Čtěte také

Porušováním pravidel se medicína vyvíjí. Vždy se zkoušely nepředstavitelné věci, zamýšlí se profesor Viklický

Při transplantacích lékaři v IKEMu operují děti vážící v naprosté většině do deseti kilogramů, kterým je často jen jeden rok. Když zákrok dopadne dobře, pacienty čeká plnohodnotný život. Musí sice brát léky, ale jinak rostou a prospívají úplně stejně jako jejich vrstevníci.

„Nesnažíme se pacientům prodloužit život o deset dvacet let, ale o padesát, šedesát, sedmdesát. Lidi musí žít dlouhodobý život, být zdraví, získat vzdělání. Tomu je to samozřejmě všechno podřízeno,“ zdůrazňuje vedoucí lékař operačních sálů na klinice transplantační chirurgie Matěj Kočík.

Největší odměnou za náročné chvíle léčby jsou lékařům sami jejich pacienti. „Medicína u dětí je v případě, že všechno jde dobře, samozřejmě veselá. Děti jsou velmi spontánní, na rozdíl od dospělých, a vesele tady běhají,“ usmívá se Kočík.

V příštím díle seriálu z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny se vydáme do největšího podiatrického centra v Česku. Uslyšíte, jak se tam zdejší odborníci snaží zachraňovat končetiny lidem se syndromem diabetické nohy.