I takhle Izraelci tráví šábes. Dopřávají si koupel v  oáze u Mrtvého moře

Zurčící voda, průzračné tůně, troška rákosí a jiné zeleně a to všechno pohromadě na malé ploše uprostřed vyprahlé rozpálené pouště – takhle si nejspíš Středoevropan představuje oázu. A pak často zažije zklamání, když se skutečnost podobá třeba ošklivému menšímu městu. Jenže i ty vysněné oázy nakonec přeci jen existují. A některé dokonce překvapivě dostupné. Jedna leží slabou hodinku cesty z Jeruzaléma.

„Můžeš zůstat ve městě, někam se jít podívat, do parků a tak, nebo třeba zajít za kamarády, dát si společně oběd a víno,“ líčí Ilja z Jeruzaléma možnosti trávení šábesu. Ilja pochází z Ruska. Studuje výpočetní techniku a po celotýdenním sezení na židli si rád vyrazí do přírody. Třeba sem do oázy En Gedi na břehu Mrtvého moře. Odtud vedou vzhůru k vydatným pramenům hluboká pouštní vádí.

„Sem ale jezdíme celkem často, tady kolem je docela dost turistických stezek, takže někdy prostě vezmeme batoh a jedeme sem dělat i několikadenní túry. Je to tu dobře značené, jsou k tomu i mapy, takže si můžeš cestu dopředu naplánovat,“ vysvětluje.

Ilja má na sobě tričko s Prahou jako suvenýr z cesty, kterou průměrný Izraelec podnikne i několikrát do roka. Se třemi kamarády a kamarádkou si právě dává koupel u malého vodopádu.

Sport je stále častější šábesovou aktivitou

„V Izraeli jsou teď na trek ideální podmínky. Počasí je fajn, nemusíš se bát, že bys zmoknul, nezabloudíš nikde v hlubokém lese, jen je potřeba dávat pozor na to, abys měl s sebou dost vody,“ říká.

Čtěte také

Sport je pro mladé Izraelce stále častější šábesovou aktivitou: „Myslím, že o šábesu můžeš sportovat. Záleží ale jaký sport. Běhat se myslím může, ale hrát třeba fotbal ne. Na kole bych to určitě neriskoval. Kdyby se něco rozbilo, nesměl bych to opravit.“

Poměrně vydatný potok vytváří mezi pískovcovými skalami střídavě takové přírodní tobogány a ptáci poněkud tajemné atmosféře celého údolí dodávají zvuky krkavců. A krásná malá jezírka, do kterých se prostě nedá neskočit.

Jaro je v Izraeli nejkrásnější

No a ještě kousek výš, nad osvěžujícími jezírky, potok končí. Tedy vlastně začíná, protože celý vyvěrá pod skalním převisem přímo ze země, je všude cítit netopýří trus a voda dělá takové pekelné zvuky. Zkouším teplotu a musím říct, že už tady přímo ze skály vytéká pěkně teplá. Jenže jak říkají místní, lepší teplá, než žádná.

Oáza En Gedi na břehu Mrtvého moře

„Tak si sem sjedeme na piknik a odpoledne zase domů. Většinou na Šábes. Jindy zase jezdíme na Golany, je tam nádherně, všechno je zelené, všude spousta vody, samé vinařství. Jaro je v Izraeli nejkrásnější. Ale to je nejkrásnější i v Praze, tu mám strašně rád,“ říká mi Nechemia a nabírá z pramene vodu do PET lahví.

Voda je sice teplá, ale vzduch je ještě mnohem teplejší, takže zařídit se jako místní není vůbec od věci. Tak jsem si vybral tady jednu krásnou tůňku, kterou mám sám pro sebe, a je to prostě paráda. Tady bych asi vydržel až do večera. Teď ke mně leze pěkně velký růžový krab, asi nějaký sladkovodní druh, ale radši vyklidím pozice.