I novináři mají hranice. Zveřejnění některých informací může poškodit obviněné, říká Lenka Bradáčová

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová
Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová vyzvala vydavatelství Economia a Český rozhlas, aby stáhly některé informace z článků, které údajně byly v rozporu s požadavky na ochranu některých veřejných a soukromých práv. Články se týkaly obvinění Miroslava Pelty a dalších úředníků kvůli dotační kauze. Z jakého titulu může žalobce něco takového po médiích chtít?

„Dokud není pravomocným rozsudkem rozhodnuto, je potřeba se na osoby dívat jako na nevinné,“ vysvětluje Lenka Bradáčová v souvislosti s dotační aférou.

Připomíná také, že v podobných kauzách se již dříve vyjadřoval Evropský soud pro lidská práva, který zdůraznil, že ne všechny informace z trestního řízení jsou způsobilé rozpoutat kvalifikovanou veřejnou debatu ve veřejném zájmu a že převyšuje ochrana neveřejných informací trestního řízení nad právem veřejnosti na informace.

„Domníváme se, že to byl stejný případ jako u Pelty. Týkalo se to především některých informací o intimním životě obviněných, a potom také informací o identitě totožnosti svědků, kteří ještě nebyli vyslechnuti,“ podotýká s tím, že jejich případné výpovědi mohly být ovlivněny informacemi, které se dozvěděli z veřejných sdělovacích prostředků.

Obvinění byli v té době ve vazbě, protože hrozila obava, že budou na svobodě ovlivňovat nevyslechnuté svědky. „Trestní řád jasně stanovuje povinnosti ve vztahu k některým údajům a zakazuje komukoliv tyto informace šířit,“ říká.

Připomíná také, že primární je vymezit prostor, v němž se bude odehrávat odpovědná žurnalistka, aby novináři věděli, kde jsou meze, které i evropská judikatura stanovila, a kde je hranice zveřejňování některých údajů, které mohou na jednu stranu narušit řízení a na druhou stranu poškodit obviněné.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.