I novináři mají hranice. Zveřejnění některých informací může poškodit obviněné, říká Lenka Bradáčová

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová

Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová vyzvala vydavatelství Economia a Český rozhlas, aby stáhly některé informace z článků, které údajně byly v rozporu s požadavky na ochranu některých veřejných a soukromých práv. Články se týkaly obvinění Miroslava Pelty a dalších úředníků kvůli dotační kauze. Z jakého titulu může žalobce něco takového po médiích chtít?

„Dokud není pravomocným rozsudkem rozhodnuto, je potřeba se na osoby dívat jako na nevinné,“ vysvětluje Lenka Bradáčová v souvislosti s dotační aférou.

Připomíná také, že v podobných kauzách se již dříve vyjadřoval Evropský soud pro lidská práva, který zdůraznil, že ne všechny informace z trestního řízení jsou způsobilé rozpoutat kvalifikovanou veřejnou debatu ve veřejném zájmu a že převyšuje ochrana neveřejných informací trestního řízení nad právem veřejnosti na informace.

„Domníváme se, že to byl stejný případ jako u Pelty. Týkalo se to především některých informací o intimním životě obviněných, a potom také informací o identitě totožnosti svědků, kteří ještě nebyli vyslechnuti,“ podotýká s tím, že jejich případné výpovědi mohly být ovlivněny informacemi, které se dozvěděli z veřejných sdělovacích prostředků.

Obvinění byli v té době ve vazbě, protože hrozila obava, že budou na svobodě ovlivňovat nevyslechnuté svědky. „Trestní řád jasně stanovuje povinnosti ve vztahu k některým údajům a zakazuje komukoliv tyto informace šířit,“ říká.

Připomíná také, že primární je vymezit prostor, v němž se bude odehrávat odpovědná žurnalistka, aby novináři věděli, kde jsou meze, které i evropská judikatura stanovila, a kde je hranice zveřejňování některých údajů, které mohou na jednu stranu narušit řízení a na druhou stranu poškodit obviněné.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.